Veterinář: Deblínští jsou poctiví, kde se vzala nemoc, zatím netuším

Ředitel Okresní veterinární správy Brno-venkov Bohumil Pantůček netuší, jakým způsobem se mohla v deblínském zemědělském družstvu nakazit kráva nemocí BSE. "Zvíře, u kterého se choroba objevila, nebylo poraženo kvůli příznakům nějaké choroby. Skončilo na výseku, protože po pěti letech se krávy při vysoké užitkovosti rychle opotřebovávají."

Co mohlo být v tomto případě příčinou nemoci?

BSE není onemocnění bakteriálního ani virového původu. Je to záležitost přenosu zkrmováním, a to ještě u zvířat, která k tomu mají genetické vlohy. Krom toho se vyskytují případy, které nejsou dobře vysvětlitelné, kdy zvířata dostávala stejné krmení, ale onemocnělo jen jedno z nich. Do České republiky se v minulosti dováželo leccos. Ještě v polovině devadesátých let se u nás zkrmovaly masokostní moučky i kafilerní tuk ze západu, což se ovšem nemělo podávat hovězímu dobytku. Byla to ovšem tehdy móda při honbě za větší užitkovostí zvířat. Tuzemské krmné směsi podléhaly přísným předpisům a jsou bezpečné. Pokud se tedy u nás objeví případ nemoci šílených krav, tak má pravděpodobně původ v zahraničních krmivech, ať již dovezených legálně, nebo nelegálně.

Znamená to, že družstvo používalo nesprávná krmiva?

Deblínské družstvo má dokladovány všechny faktury, dodací listy krmiv. Zřejmě budeme schopni dohledat složení krmných směsí za posledních pět let až k výrobcům, otázkou zůstává, jestli receptury odpovídají realitě. Předpisů je mnoho a vždy se najde někdo, kdo nějaký poruší. Teď ale nemluvím o družstvu Deblín, kde patří k poctivým zemědělcům. Převážnou dobu krmili zvířata vlastními krmivy, protože neměli peníze na drahé krmné směsi.

V pátek si nechtěla odvézt Olešnická mlékárna dodávku mléka z deblínské farmy. Jsou podobné reakce odůvodněné?

Došlo k tomu, že jeden odběratel Olešnických mlékáren dodává sušené mléko do zahraničí a v atestu měl uvedeno omezení vůči BSE. Během hodiny jsme záležitost uvedli na pravou míru a mléko, které není zdrojem BSE, skončilo u zpracovatele. Deblínští mohou nadále mléko produkovat a prodávat.

Jaká budou další opatření?

Nyní se musí utratit určitá skupina zvířat, která má něco s nemocnou krávou společného. Jsou to její dva potomci, býčci, a zároveň zvířata v rozptylu rok od data narození postižené krávy. Jestliže se choroba u úzké části zvířat neprokáže, myslím, že se další utrácet nebudou. Nepůjdeme do desítek, může jít asi o patnáct kusů. Tato zvířata nijak nezužitkujeme, po vyšetření se zpracují na masokostní moučku, a ta skončí v pecích.

Hodláte v této souvislosti kontrolovat i jiné zemědělce?

Všechen skot, který je ustájen v deblínském družstvu, pochází z tamních chovů. Zatím jsme nezjistili, že by tamní zemědělci nějakou krávu nebo tele odprodali k dalšímu chovu. Pokud by se to prokázalo, museli bychom takové zvíře dohledat, utratit a vyšetřit.

Je podle vás stávající systém kontroly BSE dostatečný?

Jen v našem okrese se týdně udělají desítky kontrol, v celé republice bylo provedeno od začátku loňského roku 220 tisíc vyšetření. Jde o třetí nález u nás, v Německu měli pro srovnání průměrně jednu pozitivní krávu z deseti tisíc poražených. Z toho vyplývá, že patříme k zemím s nízkým výskytem BSE.