STUDIUM PŘÍČIN ROZDÍLNÉ VÝNOSOVÉ ÚROVNĚ JEDNOTLIVÝCH MÍST POZEMKU

Research of sources which cause different yield level of single site in land

Josef Šnobl, Daniel Novák, Hana Honsová, Dana Hradecká, Radovan Chaloupský

Česká zemědělská univerzita v Praze, Katedra rostlinné výroby

Souhrn, klíčová slova

Příspěvek při řešení výzkumného záměru detailně hodnotí výnosovou úroveň jednotlivých dílčích míst pozemků ozimé pšenice a kukuřice pěstované na zrno. Hodnotí základní parametry porostu během vegetace (počet rostlin po vzejití, hmotnost nadzemní biomasy, počet založených stébel) a jejich korelační vztah k výnosu. Pro dosažení vyššího výnosu a homogenity porostu má prvořadý význam optimální hustota založeného porostu v rámci celého pozemku. Zbývající dva faktory ovlivňovaly výnos již neprůkazně.

Klíčová slova: heterogenita porostu, prvky tvorby výnosu, precizní zemědělství.

Summary, keywords

Report arises during resolving of research aim. Intimately evaluates yield structure and yield level of single partial places of land which was sown by winter wheat and corn grown for grain. It evaluates basic parameters of stand during vegetative period, (number of plants after emerging, mass of aboveground dry matter, number of stems established in a stage of tillering) as their correlation to farming yield. For acquirement higher yield and the homogenity of ground cover first significance has optimal density of ground cover established by sowing in framework of whole land. Remaining two factors influence yield formation only non-significantly.

Keywords: heterogenity of ground cover, yield formative elements, precise agriculture.

Úvod

Výnosová mapa pořízená při sklizni sklízecí mlátičkou odráží půdní potenciál a dává první informace o pozemku, informuje o heterogenitě jednotlivých míst (Kavka et al. 1998). V precizním zemědělství se snažíme tuto heterogenitu (rozdíly mezi jednotlivými místy) snižovat, zejména sledujeme místa s nižší výnosovou úrovní. To pak může vést k celkovému zvýšení výnosu a mnohdy též i k úspoře nákladu. Abychom mohli heterogenitu snižovat, musíme znát její příčiny. Jednotlivé zásahy na pozemku jsou pak vedeny lokálně s ohledem na agrochemické vlastnosti půdy (Šmoldas 2000) i momentální stav porostu (Hosnedl 1978, Křen 2000, Šnobl 2000).

Metody

Při řešení výzkumného záměru byl sledován vztah jednotlivých parametrů porostu pšenice a kukuřice pěstované na zrno během vegetace na utváření výnosových prvků a celého výnosu plodiny. Sledování se uskutečnila v letech 1999 - 2001 na pozemcích soukromé farmy v Klučově u Českého Brodu. V uvedeném období byly hodnoceny 4 hony ozimé pšenice a 2 hony kukuřice. Pozemky byly rozděleny na jednotlivé menší dílce 80 x 80 m a metodou GPS zaneseny do souřadnicové mapy. Na nich byla uskutečněna vegetační a sklizňové pozorování (tab. 1 a 2) a při sklizni byla rovněž pořízena sklízecí mlátičkou výnosová mapa. Porosty byly zakládány technologií s použitím orby, zásahy během vegetace odpovídaly intenzivní technologii pěstování.

Výsledky a diskuse

Tab. 1: Statistické charakteristiky - ozimá pšenice (1999 - 2001) - průměr 4 honů.

Tab. 2: Statistické charakteristiky - kukuřice na zrno (2000 - 2001) - průměr 2 honů.

Na jednotlivých dílcích pšenice byly sledovány 3 hlavní vegetační údaje - počet vzešlých rostlin, čerstvá nadzemní hmota po skončení odnožování, počet založených stébel v období sloupkování. Po sklizni byla zjišťována struktura jednotlivých výnosových prvků. U kukuřice byl hodnocen vztah výšky rostlin a výnosu. Všechny údaje byly vzájemně statisticky vyhodnoceny.

Statistické zpracování údajů potvrdilo značnou nevyrovnanost mezi jednotlivými místy pozemků, což charakterizuje zejména minimum, maximum a směrodatná odchylka. Korelační a regresní analýza stanovila důležitost jednotlivých faktorů pro tvorbu výnosu. Výnos zrna byl v rámci 3 údajů ovlivněn především počtem klasů na jednotce plochy (0,64; 40,96 %). Počet klasů byl zpětně v úzké vazbě na počet rostlin po vzejití (0,61; 37,20 %). Počet založených stébel a hmotnost biomasy nadzemní hmoty se podíleli na výši výnosu zanedbatelně. Důraz na optimální hustotu založeného porostu potvrzují i další sledování (Hrubý et al., 1997, Křen 2000).

U kukuřice byla vypočtena korelace mezi výškou rostlin v polovině června a výnosem zrna ve snaze zjistit, zda by výška rostlin mohla být určitým orientačním vodítkem pro posouzení heterogenity mezi jednotlivými místy na pozemku v počátečním období vegetace. Dosavadní dílčí hodnocení užší vztah obou údajů nepotvrdilo.

Závěr (praktické doporučení)

Agrobiologická kontrola porostů během vegetace musí být nedílnou součástí řízení produkčního procesu v klasickém i precizním zemědělství. Umožňuje eliminovat negativní jevy a následně regulovat produkční procesy v kritických obdobích růstu a vývoje. Předložené výsledky potvrzují důležitost základního parametru porostu, tj. optimální hustoty založeného porostu, která pak následně pozitivně ovlivňuje jednotlivé výnosové prvky a celkový výnos. Dodatečné zásahy během vegetace mohou pak heterogenitu jednotlivých míst pozemku lokálně cíleným způsobem snížit. To má význam zejména při precizním způsobu hospodaření.

Použitá literatura

Hosnedl V. a kol.: Metody agrobiologické kontroly v rostlinné výrobě, IVV MZVž, Praha 1978.

Hrubý J., Badalíková B., Hladík P., Šuškevič M.: Vliv různé agrotechniky na vybrané ukazatele kvality ozimé pšenice a jarního ječmene. In: Nové pohledy na jakost produktů rostlinného původu, konference Brno, 1997.

Kavka M.: Možnosti využití systému precizního zemědělství v podmínkách ČR. Sborník referátů 8. konference Zamyšlení nad rostlinnou výrobou, ČZU Praha, 1998.

Křen J.: Správné zakládání porostů. Zemědělský týdeník - příloha, č. 26, 2000.

Křen J.: Precizní zemědělství a agrobiologická kontrola. Sborník referátu - Uplatnění precizního zemědělství v ČR, Olomouc, 2000.

Šmoldas R.: Systém precizního zemědělství - PREFARM. Sborník referátu - Uplatnění precizního zemědělství v ČR, Olomouc, 2000.

Šnobl J.: Uplatnění precizního hospodaření v běžné agrotechnice. Sborník referátů konference- Racionální použití hnojiv, ČZU Praha, 2000.

Kontaktní adresa

Doc. Ing. Josef Šnobl, CSc.,

Česká zemědělská univerzita v Praze, AF, Katedra rostlinné výroby, 165 21 Praha 6 - Suchdol

Tel: 24382533, e-mail: Snobl@af.czu.cz

Práce vznikla za podpory Záměru MSM 412100005 AF ČZU.