PROPUSTNOST SRÁŽEK NASTÝLANOU NETKANOU TEXTÍLIÍ

Precipitation permeability by mulching polypropylene non-woven fabrics

Věra Kožnarová1, Jana Voborníková1, Karel Hamouz2

Česká zemědělská univerzita v Praze,

1 Katedra obecné produkce rostlinné a agrometeorologie,

2 Katedra rostlinné výroby

Souhrn, klíčová slova

Příspěvek se zabývá problematikou propustnosti srážek nastýlanou netkanou textilií PEGAS AGRO 17 UV. Pro měření byly použity standardní ombrometry umístěné podle platných předpisů SMO na meteorologické stanici ČZU. Výsledky jsou zpracovány a prezentovány v grafické podobě. Výstupem je analytické vyjádření vztahu závislosti externích srážek a propustnosti netkané textilie: y = 0,601x - 0,1224 pro celý soubor naměřených hodnot; pro soubor se srážkovým úhrnem menším než 10 mm: y = 0,5865x - 0,136.

Klíčová slova: netkaná textilie, srážky, propustnost

Summary, keywords

The paper presents permeability of precipitation by mulching polypropylene non-woven fabrics PEGAS AGRO 17 UV. We used standard ombrometers exposed in concord with WMO regulations on the meteorological station of Czech University of Agriculture. Results are presented by means of graphs. Deduction is in determination of dependence permeability mulching polypropylene non-woven fabrics upon external precipitation: for all data y = 0,601x - 0,1224, for precipitation totals = 10 mm: y = 0,5865x - 0,136.

Keywords: mulching polypropylene non-woven fabrics, precipitation, permeability

Úvod a literární přehled

Vytvoření příznivých mikroklimatických podmínek, které by uspíšily vzcházení a růst rostlin v době nepříznivých meteorologických podmínek bylo a je jedním z opatření, které může zvýšit dynamiku výnosu teplomilných nebo raných plodin. Jedním z možných způsobů je využívání nastýlaných materiálů..

Rozbor radiační propustnosti a zejména termických vlastností mulčovacích substancí (např. slámy, piliny, podřezáním strniště, posklizňovýmí zbytky, polyetylénovými fóliemi) provedla řada autorů (THORSUD in DAVIES, 1976, HLADÍKOVÁ, KLABZUBA 1977, ŠKODA, 1989, FLOHROVÁ, 1992, JAŠA, 1979, CHEN, 1989, NAGATA, 1994 aj). V současné době se používají nové typy plastů z termicky vázaného polypropylenového vlákna volně chemickou vazbou a přísadami látek pod názvem Agryl 17. Má speciální rozdělení vláken, velmi dobrou pevnost, vysokou odolnost proti ultrafialovému záření. Výrobce uvádí dobrou propustnost pro světlo, vzduch a vodu. Podobné typy plastů mají různé obchodní názvy např. Agrcover, Remay, Scrinyl, Vlies, Isolin, Rantai, Bionet, Lanet, Covernet. V ČR se začala vyrábět textilie typu Agryl vyrábět v licenci pod názvem Pegas - Agro (JAŠA, 1994). Prodává se v několika druzích různé tloušťky, hmotnosti a barvy. Její vliv na pěstování raných brambor je předmětem studia v rámci záměru Stabilizující faktory tvorby výnosů a jakosti rostlinné produkce a některé dílčí výsledky byly již publikovány (Hamouz, Lachman, Kožnarová, Voborníková, 2000, Kožnarová, Voborníková, Hamouz, 2000, Kožnarová, Voborníková, 1999). Postupně tak byly popsány teplotní a vlhkostní podmínky ve vzduchu pod textilií a teplota půdy v různých hloubkách.

Nastýlané fólie mohou mít nepříznivý vliv na vodní režim půdy prostřednictvím snížené propustnosti netkané textilie pro atmosférické srážky v přirozených podmínkách; proto jsme se v naší práci zaměřili na studium uvedeného jevu.

Metody

Na agrometeorologické stanici katedry obecné produkce rostlinné a agrometeorologie v Praze Suchdole byl dne 1. července 2001 umístěn vedle standardního srážkoměru ještě jeden ombrometr. Na horní část srážkoměrné nádoby opatřené v letním období nezbytnou nálevkou byla položena bílá netkaná textilie PEGAS - AGRO 17 UV s hmotností 17 g.m-3, propustností pro vzduch 5 500 l.m-2.s-1, se šikmou světelnou propustností 74 až 75 %, s kolmou 85 až 88 %. Oba přístroje byly těsně vedle sebe a jejich horní okraje byly podle platných předpisů Světové meteorologické organizace a Českého hydrometeorologického ústavu ve výšce 1 m nad standardním povrchem.

Měření byla prováděna ve všech srážkových dnech vždy v 7 h středního místního času (tj. v 8 h letního středoevropského času). Každý den byly přístroje resp. zakrytý ombrometr kontrolován, zda není povrch textilie pokryt hrubými nečistotami. Pokus byl ukončen 31. října 2001.

Výsledky

Základní statistické charakteristiky obou souborů získaných výsledků jsou uvedeny v tabulce č.1. Grafické zpracování umožňuje posoudit variabilitu obou souborů (graf č.1), zastoupení denních sum srážek naměřených jak klasickým způsobem (graf č.3), tak i pomocí srážkoměru zakrytého netkanou textilií (graf č.4). Graf č.2 vyjadřuje relativním způsobem propustnost kapalných srážek pro jednotlivé denní úhrny. Poslední grafy stanovují determinovanost množství vody, které proniká textilií na množství srážek podle četnosti jejich zastoupení. Graf č.5 vyjadřuje závislost pro celý sledovaný soubor, graf č.6 pak soubor, ve kterém je zastoupeno cca 90 % proniklých srážek tj. do sumy 10,0 mm., které je pak možné vyjádřit funkcí:

pro celý soubor tj. nad 10 mm denně spadlých srážek: y = 0,601x - 0,1224,

pro soubor se srážkovým úhrnem do 10 mm: y = 0,5865x - 0,136.

Tab č. 1 Popisná statistika

graf č.1: Porovnání úhrnů srážek obou sledovaných variant (standardní měření a srážkoměr s textilií)

graf č.2: Relativní propustnost netkané textílie pro srážky (úhrn srážek v exteriéru =

100 %).

graf č.3: Histogram denních úhrnů srážek v průběhu sledovaného období.

graf č.4: Histogram srážek propuštěných netkanou textilií v průběhu sledovaného

období.

graf č.5: Propustnost textilie pro všechny naměřené srážkové úhrny (od 0,0 do 35,0 mm za den).

graf č.6: Propustnost textilie pro menší srážkové úhrny (od 0,0 do 10,0 mm za den).

Závěr

Na závěr můžeme konstatovat, že tvrzení o propustnosti textilie pro vodu platí omezeně. Malé srážkové úhrny, které jsou ve sledovaném období nejčastější (např. v Praze je 53 dní se srážkovým úhrnem (Ór) = 0,1 mm z celkového počtu 153 za rok; 32 dní se Ór = 1,0 mm z 86 dnů za rok), pronikají velmi nepatrně nebo vůbec a kapky se odpaří z povrchu. Transmisi intenzivnějších srážek nebo déle trvající déšť, které mají za následek naměřené vyšší hodnoty je nutné hodnotit s ohledem na skutečnost, že v našem případě byla textilie vypnuta na horní hraně ombrometru, tedy za ideálních podmínek. V polních podmínkách bude upevnění nastýlaného materiálu na povrchu porostu vždy víceméně zvlněné podle výšky porostu a bude tak docházet ke stékání k místu upevnění nebo do proláklin vznikajících mezi řádky nebo uvnitř řádku.

Použitá literatura

HLADÍKOVÁ, M., KLABZUBA, J.: Ovlivnění půdního mikroklimatu různými typy nastýlaných fólií u rajčat a okurek. Diplomová práce, VŠZ v Praze, 1997

FLOHROVÁ, A.: Využití fólií při pěstování polní zeleniny, ÚVTIZ, Praha, 1992

CHEN, Q. E., YIN, J. S.:Effects of plastic mulch on soil properties and cotton growth in saline-alkali soil, Journal of Soli Science, China, 20, 1989, No.1, page 1-3

JAŠA, B.: Využití netkaných textilií v zahradnictví, Polygraf, Znojmo, 1994

JAŠA, B., DUFFEK, J.: Pěstujeme pod fólií, SZN Praha, 1979, s. 35

KLABZUBA, J., KOŽNAROVÁ, V., VOBORNÍKOVÁ, J.: Hodnocení počasí v zemědělství, PowerPrint, Praha, 1999, 125 stran

KOŽNAROVÁ, V.: Měření teploty půdy s různým aktivním povrchem, Zamyšlení nad rostlinnou výrobou, 1999

KOŽNAROVÁ, V, VOBORNÍKOVÁ, J.: Ovlivnění mikroklimatických podmínek porostu netkanou textilií, 13. mezinárodní bioklimatologická konference, Košice, 2000

KOŽNAROVÁ, V, VOBORNÍKOVÁ, J., HAMOUZ, K.: Monitoring teploty půdy v porostu raných brambor, Zamyšlení nad rostlinnou výrobou, 1999,

NAGATA, M., HIYOSHI, K., UMEZAKI, T.: Mulching cultivation system by using polyethylene film for early-season culture rice - measurement of paddy soil temperature in pot experiment. Bulletin of the Faculty of Agriculture Myazaki University, 41, 1994, No. 2, page 57-64

VOBORNÍKOVÁ, J., HAMOUZ, K., KOŽNAROVÁ, V.: Využití netkané textilie pro ovlivnění mikroklimatických podmínek při pěstování raných brambor, dílčí závěrečná zpráva, 1999

Kontaktní adresa

Ing. Věra Kožnarová, CSc.

Česká zemědělská univerzita v Praze, AF, Katedra obecné produkce rostlinné a agrometeorologie, 165 21 Praha 6 - Suchdol

Tel.: 02/24382785, e-mail: Koznarov@af.czu.cz