DYNAMIKA TVORBY VÝNOSU RANÝCH BRAMBOR PŘI PĚSTOVÁNÍ POD NETKANOU TEXTILIÍ

Dynamics of the yield formation of early potatoes cultivated under white fleece

Karel Hamouz1, Jaromír Lachman2, Věra Kožnarová3, Jana Voborníková3

Česká zemědělská univerzita v Praze, Agronomická fakulta

1Katedra rostlinné výroby,

2Katedra chemie,

3Katedra obecné produkce rostlinné a agrometeorologie

Souhrn, klíčová slova

V letech 1999 až 2001 byl v ranobramborářské oblasti České republiky sledován vliv bílé netkané textilie Pegas-agro 17 UV na dynamiku tvorby výnosu u raných zavlažovaných brambor odrůd Adora a Impala. Textilie byla na porostech od výsadby po dobu 30 dní (rok 1999), 49 dní (rok 2000) a 35 dní (2001). Použití netkané textilie průkazně zvýšilo výnos konzumních hlíz v časných termínech sklizně (2.6.1999 na 152,5 %, 31.5.2000 na 121,3 % a 7.6.2001 na 133,7 % výnosu kontroly v průměru obou odrůd). Při dalších postupných sklizních se rozdíly mezi variantou s textilií a kontrolou zmenšovaly a na konci června již byly neprůkazné. Z pokusných let se projevil největší efekt nastýlky textilie v roce 1999 s chladnějším počasím v dubnu a v první polovině května. Z odrůd bylo dosaženo většího efektu u odrůdy Impala v porovnání s odrůdou Adora.

Klíčová slova: rané brambory; netkaná textilie; výnos; odrůdy; ročník

Summary, keywords

In the years 1999 to 2001 the effect of white fleece Pegas-agro 17 UV on the dynamics of yield formation in early irrigated potatoes (Adora and Impala varieties) was investigated in an early potato region of Czech Republic. The fleece was laid on plants for 30 days period (1999), 49 days (2000) or 35 days (2001) from the planting. Use of the fleece significantly increased the yield of tubers for human consumption in early data of the harvest (2.6.1999 on 152,5 %, 31.5.2000 on 121,3 % and 7.6.2001 on 133,7 % in comparison with control in average values of both varieties). In later sequential harvests differences between the variant with the fleece and the control variant diminished and at the end of June they were already nonsignificant. From trials the greatest effect of fleece covering in the 1999 year with cooler weather in April and in the first half of May was observed. Between varieties the greater yield effect was found in Impala variety in comparison with variety Adora.

Keywords: early potatoes; fleece; yield; varieties; season

Úvod

Pěstování raných brambor v České republice prošlo od roku 1989 závažnými změnami, které ovlivňují jejich uplatnění na trhu a rentabilitu pěstování. Do roku 1996 se podstatně rozšiřovaly plochy a při poměrně stabilních výnosech vzrostla v některých letech produkce ve srovnání s rokem 1989 až o 100 %. Pěstitelé raných brambor ztratili jistotu odbytu, projevila se převaha nabídky nad poptávkou, k níž přispívají i dovozy levných dotovaných raných brambor ze zemí EU (ty v některých letech podrážejí cenu na začátku domácí sklizně). Proto od roku 1997 začala výměra raných brambor klesat a v roce 2000 se vrátila na úroveň roku 1990. Při porovnání nákladů a tržeb lze říci, že pěstitelé realizují rané brambory se ziskem a část produkce, která nenajde uplatnění na trhu jako rané brambory, je nabízena později (v podzimních i zimních měsících). Dosažená rentabilita je však mnohdy sporná, neboť zisky nejsou takové, aby umožnily investovat do rozvoje výroby. Pěstitelé raných brambor usilují o zvýšení své konkurenceschopnosti a vyšší uplatnění na trhu zlepšením kvality brambor a zvyšováním a stabilizací výnosů již od časných sklizňových termínů. Jedno z východisek řešení pro časnější sklizeň i stabilitu výnosu raných brambor spatřujeme v jejich pěstování pod bílou netkanou textilií.

Literární přehled

Netkané textilie typu Agryl nebo Pegas-agro mohou podle Jaši (1994) uspíšit sklizeň o 12 - 16 dní a zvýšit výnos až o 20 %. K obdobným závěrům dospěli též Bizer (1994), Jansta a Garčicová (1997), Lutomirska (1995). S netkanými textiliemi jsou dobré zkušenosti nejen v zahraničí, ale v posledních letech i v České republice, zejména u různých druhů zeleniny. Nadějné zkušenosti jsou i u raných brambor (Jaša, 1994). Textilie vytváří optimální klima pro klíčení i růst rostlin (zvyšuje teplotu půdy oproti nekryté půdě), zpomaluje tepelné ztráty a udržuje příznivější teplotu za chladného počasí (částečně chrání brambory proti menším mrazíkům), ale i za horka, kdy se prostor pod textilií méně prohřívá (Bizer, 1997). Textilie dále chrání brambory proti prudkým dešťům, kroupám, větrům i proti náletům mandelinky bramborové. Náklady na textilii jsou sice vyšší (s natažením a sejmutím přes 40 000 Kč.ha-1), ale při obvyklém dvojím použití se doposud našim pěstitelům při provozním zkoušení vyplácela. Příznivé ekonomické výsledky nastýlky netkané textilie zjistila v pokusech s ranými bramborami Prosba-Bialczcyk (2000).

Metody

V přesných polních pokusech se čtyřmi opakováními byl v letech 1999 až 2001 sledován vliv bílé netkané textilie Pegas-agro 17 UV na dynamiku tvorby výnosu u raných zavlažovaných brambor. Na stanovišti Přerov nad Labem (typicky ranobramborářská oblast ve středním Polabí) byly pěstovány podle metodiky ÚKZÚZ velmi rané odrůdy brambor Adora a Impala. Textilie byla natažena na hrůbky bezprostředně po výsadbě (30.3.1999, 4.4.2000 a 5.4.2001) a sejmuta 18.5.1999, 4.5.2000 a 10.5.2001. Po výsadbě před natažením textilie byl na hrůbky aplikován herbicid Sencor 70 WP v dávce 0,5 kg.ha-1. V roce 1999 a v roce 2000 bylo použito osm závlahových dávek (celkem 107 a 102 mm), v roce 2001 pět dávek (celkem 83 mm). V každém roce byly provedeny tři odkopy rostlin pro hodnocení dynamiky růstu trsů (40 trsů z každé varianty) v termínech uvedených v tabulce 1.

Výsledky a diskuse

Dosažené výsledky potvrzují výrazně pozitivní vliv netkané textilie na výnos hlíz v raných sklizňových termínech. Jak je zřejmé z tab. 1, 2 a z obr. 1, v prvních odběrech 2.6.1999, 31.5.2000 a 7.6.2001 u variant s textilií výnos hlíz vysoce přesahoval úroveň obvyklou pro zahájení sklizně (min. 8 t.ha-1, dnes většinou až kolem 10 t.ha-1) a ve všech případech statisticky průkazně převyšoval výnos kontrolní varianty (u odrůdy Adora dosáhl výnos pokusné varianty s textilií v letech 1999, 2000 a 2001 146,5 %, 114,9 % a 124,4 % výnosu kontroly, u odrůdy Impala 158,6 %, 127,5 % a 142,9 %). Naše výsledky jsou tak v souladu s údaji publikovanými v odborné literatuře, podle nichž pěstování brambor pod netkanou textilií uspíší sklizeň o 10 až 16 dní (Jaša, 1994; Bizer, 1994; Jansta a Garčicová, 1997; Lutomirska, 1995).

Tabulka 1: Výnos hlíz konzumní velikosti u odrůdy Adora

Příznivý vliv bílé netkané textilie na ranost sklizně brambor souvisel s uměle vytvořenými mikroklimatickými podmínkami, které uspíšily vzcházení (předsunuly vegetaci) cca o sedm až deset dní proti kontrole a urychlily další růst a vývoj porostů v době, kdy byly méně příznivé povětrnostní podmínky pro rané brambory. Ze tří pokusných let měla v prvním termínu sklizně nastýlka netkané textilie největší výnosový efekt v roce 1999 (v průměru obou odrůd činil přírůstek výnosu proti kontrole v roce 1999 52,6 %, v roce 2000 21,3 % a v roce 2001 33,7 %). Souvisí to s průběhem denních teplot vzduchu v dubnu a v květnu, kdy v roce 1999 bylo chladnější počasí a textilie byla ponechána na porostech 49 dní, zatímco v letech 2000 a 2001 byla textilie odstraněna po 30, resp. 35 dnech po vzejití (v té době vystoupily průměrné denní teploty vysoko nad 20°C a textilie začala ovlivňovat mikroklima v porostech spíše záporně). Z tab. 1, 2 je zřejmé, že z obou odrůd se projevil ve všech třech letech větší výnosový efekt textilie u odrůdy Impala (v průměru tří let u odrůdy Impala činil přírůstek výnosu oproti kontrole 43,0 %, u odrůdy Adora 28,6 %). Z hlediska výnosotvorných prvků souvisí vyšší výnos u varianty s textilií v prvních termínech odběru s vyšší průměrnou hmotností hlíz, neboť rozdíly v počtu hlíz obou variant byly neprůkazné.

Tabulka 2: Výnos hlíz konzumní velikosti u odrůdy Impala

Obr. 1: Výnosy hlíz konzumní velikosti v t.ha-1 v prvních termínech odběrů

Při druhých odběrech se v jednotlivých letech výnosové rozdíly mezi kontrolou a variantou s textilií většinou snížily, ale výnos u varianty s textilií v průměru obou odrůd stále výrazně převyšoval výnosovou úroveň kontroly (tab. 1, 2, obr. 1). Časový interval od prvního k druhému odběru se v pokusných letech lišil, proto výsledky nejsou vzájemně plně srovnatelné.

Při třetích odběrech v poslední dekádě června se rozdíly mezi pokusnou variantou a kontrolou v jednotlivých letech téměř vyrovnaly, nepřesáhly hranici statistické významnosti a v letech 1999 a 2001 byl u odrůdy Adora dokonce zaznamenán vyšší výnos kontroly proti pokusné variantě. Naše výsledky tak ukazují, že nastýlka bílé netkané textilie měla význam jen pro zvýšení výnosu u porostů určených pro časnou sklizeň, zatímco v době příznivého počasí se postupně začala projevovat vyšší vitalita kontrolních porostů, které výnosový handicap během června téměř vyrovnaly.

Vzhledem k vývoji počasí po vzejití porostů nebylo možné prověřit v literatuře uváděný příznivý vliv textilie z hlediska ochrany proti pozdním mrazíkům (v žádném z pokusných let se nedostavily).

Závěr

Dosažené výsledky prokázaly, že nastýlka bílé netkané textilie je významným intenzifikačním faktorem při pěstování raných zavlažovaných brambor pro časné sklizňové termíny. Její výnosový efekt je prokazatelně ovlivňován povětrnostními podmínkami ročníku (větší efekt v letech s chladným počasím na jaře) a odrůdou.

Použitá literatura

BIZER, E.: Frühkartoffelanbau unter Vlies und Folie. Kartoffelbau, 45, 1994,č. 12, s. 462-466.

BIZER, E.: Ernteverfrühung durch Vliesabdeckung. Kartoffelbau, 48, 1997,č. 1/2, s. 60-61.

JANSTA, Z. - GARČICOVÁ, L.: Velmi rané brambory. Úroda, 45, 1997, č. 3, s. 36-37.

JAŠA, B.: Využití netkaných textilií v zahradnictví. Polygraf Znojmo Blažek a Vrátil, 1994, s. 20-21.

LUTOMIRSKA, B.: Stosowanie agrowlokniny dla przyspieszania plonowania ziemniakow. Ziemniak Polski, 1995, č. 3, s. 14-19.

PROSBA-BIALCZYK, V. - PALUCH, F. - MYDLARSKI, M.: Efektywnosc ekonomiczna produkcji ziemniaków wczesznych pod agrowloknina przy zroznicowanej obsadzie. In: Ziemniak spozywczy i przemyslowy oraz jego przetwarzanie. Konf. nauk., Wroclaw - Polanica-Zdrój, 2000, s. 187-188.

Kontaktní adresa

Karel Hamouz, Ing CSc.,

Česká zemědělská univerzita, katedra rostlinné výroby, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol, Česká republika

Tel.: +42/02/24382548, e-mail hamouz@af.czu.cz

Tato práce byla řešena ze podpory grantu AF ČZU v Praze 205/10/32999/0 a výzkumného záměru MSM 412100002.