REGULACE ZRÁNÍ

Ing. Pavel CIHLÁŘ, Doc. Jan VAŠÁK, CSc.

Česká zemědělská univerzita v Praze

V závěru vegetace po opadu listové plochy se objevují v porostech máku 3 problémy:

· nerovnoměrné dozrávání.To je způsobeno přílišným větvením máku v řidších porostech, kdy makovice na hlavním stonku dozrávají dříve než makovice na větvích. Tento problém byl v dávné minulosti eliminován ruční sklizní.

· pozdní zaplevelení, které může vážně komplikovat sklizeň příměsemi zelených nečistot.. Směs semene a makoviny sklizená na takovýchto plochách, má podstatně vyšší vlhkost a je náchylná k zplesnivění.

· v závěru vegetace zvláště v deštivějších letech mohou být makovic napadeny černěmi. Ty poškozují zejména makovinu v které klesá obsah morfinu.

Tyto problémy jsme se pokusily řešit použitím desikantů a defoliantů. Informativní pokus byl založen v roce 2000 v Dřetovicích a rozsáhlejší v roce 2001 v Dřetovicích a v Lešanech.

V roce 2000 v Dřetovicích jsme ověřovali směs defoliantů Roundup Biaktiv a Basta 15 SL v kombinaci s “lepidlem” -Spodnam DC aplikovaný ve snížené dávce 0,3 l/ha. Výsledky ukázaly velmi dobré efekty v kombinaci Basta 15 SL (2,25 l/ha) a Spodnam DC (0,3 l/ha) ve 200 l/ha vody s aplikací 27 dnů před sklizňovou zralostí (tab. 1). Proti Roundup Biaktiv jde o účinnější a levnější zásah. Roundup by ale mohl být teoreticky vhodný u porostů máku se zeleným porostem pýru. Spodnam i v dávce 0,3 l/ha (obvykle se dává u jiných plodin 1,25 l/ha) vytváří velmi dobře patrnou semipermeabilní vrstvu na tobolce a lepí defoliant k tobolce, takže zvyšuje jeho účinnost a zabraňuje smyvům

Tab. 1: Výsledky z informativního pokusů s aplikací regulátorů zrání a Spodnam DC u jarního máku Opál a Lazur. Dubník. Stehelčeves 2000 1).

Poznámky: 1) Postřik 18.7.2000, hodnocení v tabulce je ze dne 7.8.2000, sklizeň 14.8.2000.* stupnice 1-9: 1 bez účinku na plevele, 9 maximální účinek na plevele. U Roundup Biaktiv nebyla dobrá desikační účinnost na laskavce.

Pokusy v roce 2001

V roce 2001 byly pokusy rozsáhlejší a byly založeny na dvou pokusných lokalitách.

V Dřetovicích byl založen na odrůdách Opal (středněmorfinový, typický český modrosemenný mák) a Mieszko (nízkomorfinový polský modrosemenný mák).

Velikost pokusných parcel byla 10m2 , počet opakování 4.

Výsevek 3.4. 2001 - 1,5 kg/ha mořeno Promet + Rovral, bezorebná příprava půdy.

20.4. 2001 Počátek vzcházení.

23.4. 2001 Hnojení N - 50 kg č.ž./ha v LAV.

Ošetření 14.5. 2001 - ve fázi 5 listů nejdelší list 11 cm - Lentagran WP 1,3 kg/ha + Starane 250 EC 0,3 l/ha.

Desikace 27.7. 2001, jasno 27oC, vítr 5 m/s.

Sklizeň 23.8 2001.

Tab. 2: Přehled variant na lokalitě Dřetovice 2001

Tab. 3: Vyhodnocení účinnosti ošetření Dřetovice 2001

Hodnoceno 21.8. 2001 (2 dny před sklizní).

*9 = 0%; 7 = 25%; 5 = 50%; 3 = 75%; 1 = 100% plochy makovic napadených černěmi

**0 - měkké makovice; 10 - tvrdé zralé makovice

*** stupnice 1-9: 1 bez účinku na plevele, 9 maximální účinek na plevele - informativní výsledky.

Nejlepší účinnost na plevele vykazovaly varianty BAS + SPOD, BAS, ROUN + SPOD a to takřka totožnou. U var. HAR nebyl účinek tak přesvědčivý a u var. SPOD a kontroly nulový. Z hlediska optického hodnocení porostu před sklizní nejlépe vypadaly varianty BAS + SPOD, BAS, o něco horší var. ROUN + SPOD a HAR.

Tab. 4: Výnosy semen a makoviny Dřetovice 2001

V Lešanech byly pokusy založeny na odrůdách Opal (středněmorfinový, typický český modrosemenný mák) a Lazur (vysokomorfinový polský modrosemenný mák).

Výsevek 16.4. 2001 - 1,2 kg/ha mořeno Promet+Rovral, bezorebná příprava půdy.

Velikost pokusných parcel byla 10m2 , počet opakování 2.

25.4. 2001 Hnojení N - 50 kg č.ž./ha v LAV.

1. Ošetření 10.5. 2001 - mák ve fázi 6 listů - Lentagran WP 1,25 kg/ha+ Starane 250 EC 0,3 l/ha.

2. Ošetření 24.5. 2001 - mák ve fázi 8, výška rostlin 13 cm. -.Lentagran WP 1,25 kg/ha + Arelon 500 FW 1 l/ha.

Desikace 26.7. polojasno 25oC, bezvětří.

Sklizeň 22.8 2001.

Tab. 5: Přehled variant v lokalitě Lešany 2001

Tab. 6: Vyhodnocení účinnosti ošetření Lešany 2001

Hodnoceno v den sklizně.

*9 = 0%; 7 = 25%; 5 = 50%; 3 = 75%; 1 = 100% plochy makovic napadených černěmi

**0 - měkké makovice; 10 - tvrdé zralé makovice

*** stupnice 1-9: 1 bez účinku na plevele, 9 maximální účinek na plevele - informativní výsledky.

Nejlepší účinnost na plevele vykazovala varianta ROUN + SPOD u var. BAS + SPOD byl účinek o něco horší. Z hlediska optického hodnocení porostu před sklizní vypadaly tyto varianty téměř totožně a podstatně lépe z hlediska zaplevelení a poškození černěmi než kontrola.

Tab. 7: Výnosy semen a makoviny Lešany 2001

Z uvedených výsledků je patrné, že případná desikace porostu může napomoci řešit problémy, které byly popsány na začátku tohoto příspěvku. I z toho důvodu budou v příštím roce založeny na našich pokusných pozemcích registrační pokusy s přípravkem Basta 15, který podle naších zkušeností může účelně a ekonomicky řešit.

Kontaktní adresa

Pavel Cihlář, Ing., Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6-Suchdol, tel. 02/2438 2539, e-mail: cihlar@af.czu.cz