Paříž a Berlín se snaží shodnout na financování Evropské unie

Francie a Německo mají naspěch. Za deset dní (24. a 25. 10.) se v Bruselu setkají šéfové států a vlád členských zemí Evropské unie, aby se pokusili dohodnout na finančních podmínkách nutných pro přijetí desítky nováčků.

Patnáctka slíbila, že bude mít na stole společné stanovisko týkající se financování počátkem listopadu. Jedině tak by zbyl minimální čas na vyjednávání s kandidátskými zeměmi před summitem EU v Kodani, který v polovině prosince rozhodne o přijetí nových členů.

Prezident Jacques Chirac a kancléř Gerhard Schröder se proto včera v Paříži setkali, aby se pokusili sblížit dosud velmi rozdílné názory. V případě nutnosti jsou Chirac a Schröder ochotni se sejít ještě jednou příští týden v Berlíně.

Francie a Německo již neurčují tempo a směr evropské integrace, jako tomu bylo v 60., 70. a 80. letech minulého století. Paříž se v unii dostala do sporu se svými partnery kvůli svému odporu vůči liberalizaci trhu s energiemi, blokování reformy zemědělské politiky unie a obhajobě vlastního rozpočtu, jehož deficit se přiblížil třem procentům stanoveným maastrichtskými kritérii.

Francouzská vláda si kvůli tomu vysloužila kritiku zvenčí i zevnitř. Pařížský tisk v den setkání Chiraka se Schröderem připomněl výrok lucemburského premiéra Jeana-Claudea Junckera. Ten prohlásil, že země, která odmítá být solidární uvnitř unie, si nemůže činit nárok na to být v EU politickou lokomotivou. Podobně se vyjádřil i Francouz Jacques Delors, který stál v čele Evropské komise od roku 1985 do roku 1995. Agentura Reuters citovala jeho slova, že je otázkou, zda postoj, který Francie zaujala při debatě mezi členy eurozóny o rozpočtovém deficitu, jí dává prostředky, aby byla v čele evropské integrace. Bývalý ministr pro evropské záležitosti Alain Lamassoure se dokonce obává, že jeho zemi hrozí izolace.

Jacques Chirac a Gerhard Schröder si slibovali spolupráci v evropské politice již před čtyřmi roky, kdy se v Německu ujímala vlády koalice sociálních demokratů a Zelených. Rozpor je patrný od jara 1999, kdy na vrcholné schůzce EU v Berlíně francouzský prezident zablokoval takřka již dohodnutou reformu společné zemědělské politiky, která tvoří nejnákladnější položku ve výdajích z bruselské pokladny a z níž francouzští zemědělci dostávají největší podíl.

Německo, které přispívá nejvíce do fondů EU, dalo najevo svou obavu, že by po přijetí nových členů do unie mělo platit ještě více.