Použití prostředků Pozemkového fondu ČR a kapitoly 329 - Ministerstvo zemědělství na zmírnění škod způsobených povodní v roce 2002

Povodně v roce 2002 významně poškodily zemědělskou prvovýrobu (rostlinnou i živočišnou, chov ryb), lesní a vodní hospodářství a potravinářskou výrobu, tedy celou oblast resortu zemědělství. Tyto škody představují vážné ohrožení dalšího fungování postižených subjektů. Proto Ministerstvo zemědělství, nad rámec již vládou ČR případně Poslaneckou sněmovnou Parlamentu přijatých opatření, navrhuje další opatření ke zmírnění škod způsobených povodněmi v roce 2002 na zemědělském majetku, rybách a v potravinářském průmyslu

· Zdroje financování

· Použití finančních prostředků

· Příloha č. 1 - Rozsah škod

· Příloha č. 2 - Návrh rozdělení zdrojů

· Příloha č. 3 - Potravinářský průmysl

· Příloha č. 4 - Postup výpočtu procentní sazby pro částečnou kompenzaci

Zdroje financování

1. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky svým 62. usnesením z 5. schůze 12. září 2002 schválila změnu rozpočtu Pozemkového fondu České republiky na rok 2002 (sněmovní tisk 42), ve kterém vyčlenila částku 500 mil. Kč ke zmírnění následků povodní v roce 2002.Současně zákonem č. 423/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, byl vytvořen právní rámec pro použití výše uvedené částky.2. Ministerstvo zemědělství v rámci rozpočtových výdajů ve své kapitole na rok 2002 navrhuje vyčlenit prostředky na zmírnění důsledků povodní 2002 v celkové částce 100 mil. Kč. Jedná se o finanční prostředky, u kterých bylo možné odsunout jejich výdaj v závislosti na míře nezbytnosti a prostředky nevyčerpané z podpůrného programu APK v důsledku neplnění podmínek žadateli v roce 2002. Jedná se o podpůrný program 10. Podpora vzniku a činnosti odbytových organizací výrobců, kdy je již ukončeno rozhodování o žádostech a prostředky, které budou poskytnuty, jsou přiznány v "Rozhodnutích".Prostředky v částce 100 mil. Kč se proto skládají z částek:- běžných výdajů kapitoly MZe ve výši 79 000 000 Kč,- neinvestičních dotací APK ve výši 5 000 000 Kč,- kapitálových výdajů APK ve výši 16 000 000 Kč.

Použití finančních prostředků

Pro účely zjištění škod způsobených povodněmi v zemědělské prvovýrobě, lesním hospodářství a potravinářském průmyslu vydalo Ministerstvo zemědělství "Metodický postup při zjišťování mimořádných škod způsobených povodněmi v srpnu 2002 na území ČR".

Podle výše uvedeného postupu škody zjišťovaly komise, které o rozsahu škod vypracovaly ve dvojím vyhotovení "Protokoly o zjištěných škodách způsobených povodněmi v srpnu 2002 na území ČR", a to podle skutečného poškození, zjištěného na místě u postiženého subjektu.

Celkové škody na majetku zemědělských a potravinářských subjektů, rybářů a v lesích jsou v současné době odhadovány v celkové částce 3 615 498 mil. Kč (Příloha č. 1).

Protokolárně zjištěné celkové škody na polních plodinách činí 1 550 522 mil. Kč. Ministerstvo zemědělství předpokládá částečně hradit škody na polních plodinách od stupně poškození 50 a více procent (Příloha č. 4), tj. na škody v částce cca 1 087 599 mil. Kč použít prostředky v částce cca 337 mil. Kč.

Škody na lesních školkách podle protokolů činí 15,9 mil. Kč a na úhradu škod se předpokládá použít prostředky v částce cca 3 mil. Kč.

Škody vzniklé při chovu ryb nelze v současné době zodpovědně vyčíslit, a proto upřesnění bude možné až po podzimních výlovech. Odhaduje se, že tyto škody činí cca 200 mil. Kč a na úhradu škod se použijí prostředky v částce 60 mil. Kč.

U podnikatelských subjektů v potravinářském průmyslu byly protokolárně zjištěny škody na stavbách v částce 352 885 mil. Kč a na zmírnění důsledků se navrhuje použít prostředky v částce 80 mil. Kč a na škody na technologiích v potravinářském průmyslu v částce 536 403 mil. Kč se navrhuje použít prostředky v částce 120 mil. Kč.

V důsledku nedostatku zdrojů Ministerstvo zemědělství, na částečné řešení škod na polních kulturách, rybách, lesních školkách a v potravinářském průmyslu na budovách a technologickém zařízení přímo souvisejícím s výrobou potravin, navrhuje použít prostředky v celkové výši 600 mil. Kč (Příloha č. 2 a 3), z toho pro:

· polní kultury 337 mil. Kč,

· lesní školky 3 mil. Kč,

· ryby 60 mil. Kč,

· potravinářský průmysl 200 mil. Kč.

Návrh na rozdělení prostředků je orientační a Ministerstvo zemědělství může stanovené částky mezi výše uvedenými ukazateli přesouvat.

Ministerstvo zemědělství navrhuje přiznávat finanční prostředky na základě žádostí postižených subjektů. Žádosti, v příloze, budou obsahovat výše uvedené "Protokoly o zjištěných škodách způsobených povodněmi v srpnu 2002 na území ČR". Ministerstvo zemědělství finanční prostředkypřizná "Rozhodnutími o přiznání dotací na úhradu škod způsobených povodněmi v srpnu 2002 na území ČR". Pro poskytování prostředků Ministerstvo zemědělství dále stanoví bližší podmínky.

Ministerstvo zemědělství použije na úhradu škod nejprve vlastní prostředky v částce 100 mil. Kč a následně prostředky získané do kapitoly rozpočtovým opatřením s MF z Pozemkového fondu.

V případě, že by Ministerstvo zemědělství získalo nad rámec výše uvedených prostředků další prostředky na účel řešení škod způsobených povodní v roce 2002, použije prostředky obdobně.

Příloha č.1 - Rozsah škod

Po opadnutí nejhorších záplav byla urychleně svolána porada ředitelů Zemědělských agentur MZe ČR za účasti představitelů okresních Agrárních komor a vybraných svazů, kde účastníci porady byli seznámeni s prvními kroky vedení MZe k odstranění následků záplav a opatřeními ke zmírňování škod způsobených v oblasti celého zemědělství. Vedením Ministerstva zemědělství byl předložen "Metodický postup při zjišťování mimořádných škod způsobených povodněmi v srpnu 2002 na území ČR" na zemědělském majetku. Při jednotlivých Zemědělských agenturách byly ustaveny škodní komise, které zjišťovaly rozsah škod na polních kulturách, hospodářských zvířatech a rybách, krmivech a zásobách, na lesním hospodářství, mechanizačním zařízení, zemědělských stavbách a v celém potravinářském průmyslu. Z tohoto šetření byly zpracovány škodní protokoly s termínem ukončení mapování škod do 8.9.2002. V současné době jsou zjištěny škody v následujícím rozsahu :

Z toho největší škody jsou vyčísleny v kraji Jihočeském - cca 1/3 celkových škod.

Škody vzniklé povodněmi při chovu ryb nelze v současné době zodpovědně vyčíslit a proto upřesnění bude možné až po podzimních výlovech. Přesto je možné odhadnout, že tyto škody činí cca 200 mil. Kč.

Celkové škody (včetně chovu ryb) 3 615,498 mil. Kč

Při povodních v roce 1997 byly škody v zemědělské prvovýrobě ve výši 2 131,2 mil Kč. Z této sumy podstatnou část, tj. 1 124,2 mil Kč, tvořily přímé škody na úrodě polních porostů. Podle vládou ČR schváleného systému a na základě žádostí povodněmi poškozených subjektů poskytlo MZe ČR těmto podnikatelům finanční pomoc za přímé ztráty na úrodě v celkové výši 420 mil Kč.

Příloha č. 2 - Návrh rozdělení zdrojů

V současné době má Ministerstvo zemědělství k dispozici finanční zdroje na částečnou přímou finanční kompenzaci škod vzniklých povodněmi v srpnu 2002 na majetku podnikatelů v resortu zemědělství v částce 600 mil. Kč.

Využití finančních prostředků je navrženo pro částečnou kompenzaci škod na polních kulturách především jako kompenzace za nerealizované tržby při letošní sklizni a urychlená podpora provozu. Škody v hektarech podle jednotlivých plodin jsou uvedeny v následující tabulce:

Celkové škody na polních kulturách jsou protokolárně zjištěny na 1.550,522 000 Kč. Při procentuálním krácení "horních hranic sazeb" u jednotlivých plodin je dle následující tabulky - potřeba finančních prostředků 336.999.310,- Kč

První řádek = stupeň poškození, druhý ř. = horní hranice sazeb u jednotlivých plodin krácena uvedeným počtem %, třetí ř. = potřeba finančních prostředků po krácení daným procentem. Plodiny s poškozením do 49 procent (včetně) se neodškodňují.

Souhrnné škody na rybách se v současné době (před podzimními výlovy) odhadují cca na 200.000.000,-Kč. Metodika pro odškodnění je v současné době intenzivně zpracovávána s JČU České Budějovice. Důsledky u částečných škod u různých typů rybích obsádek jsou ovlivněny celou řadou dalších faktorů. V případě škody na tržní rybě, kdy je naplánován v tomto roce výlov, budou škody zúčtovány proti výši plánovaného výlovku. U rybníků, kdy je výlov na rok 2003, bude použito metody kontrolního odlovu. Na úhradu škod se navrhuje použít prostředky v částce cca 60 mil. Kč.

Škody na lesních školkách činí 15,9 mil. Kč a to představuje poškození 23,24 ha lesních školek. Sazba na odškodnění je stanovena na 600 tis. Kč na 1 ha při 100% poškození a počítá se s 20% kompenzací z uvedené sazby, což činí v celkovém součtu 3 mil. Kč.

Příloha č. 3- Potravinářský průmysl

Škody způsobené povodněmi v potravinářském průmyslu byly vyčísleny na částku 1.161 mil. Kč. Seznam firem postižených povodněmi je tvořen 58 podnikatelskými subjekty, u kterých byly škody doloženy protokolárním zjištěním v souladu s "Metodickým postupem MZe při zjišťování mimořádných škod způsobených povodněmi v srpnu 2002 na území ČR".

Rozhodující položky pro obnovu výroby v celém rozsahu představují v sektoru potravinářského průmyslu poškození technologických souborů, zařízení a budov. Souhrnná částka odhadovaných škod na stavbách a technologiích dosáhla 889 288 869,47 Kč, což představuje 76,6% z celkových škod v potravinářském průmyslu. Z této částky škody na budovách představují 30,4% (352 885 179,80 Kč) a škody na technologiích a zařízeních 46,2% (536 403 689,67 Kč). Ministerstvo zemědělství navrhuje zahrnout do částečné přímé finanční kompenzace škod způsobených záplavami v potravinářském sektoru škody vzniklé právě na budovách a technologickém zařízení přímo souvisejícím s výrobou potravin.

Poškození staveb a technologií má přímou souvislost s hygienou výroby, která je zásadním aspektem při výrobě potravin. Její význam vzrůstá s novou strategií zaměřenou v celosvětovém měřítku na zvýšení bezpečnosti a kvality potravin, které je prioritou ve státech Evropské unie. V této souvislosti existuje řada technických závazných předpisů, které musí výrobci potravin dodržovat a které jsou ve Společenství důsledně kontrolovány. Vzhledem k blížícímu se vstupu České republiky do Evropské unie začala v celém potravinářském průmyslu etapa adaptace podniků na tyto podmínky. Vlivem povodní došlo často k znehodnocení provedených prací, k úplnému zastavení nebo přinejmenším k odložení těchto prací na dobu neurčitou.

V řadě případů znamenají poškození staveb zastavení výroby a okamžitou rekonstrukci vnitřních prostor takovým způsobem, aby mohly být splněny alespoň základní podmínky správné výrobní a hygienické praxe pro povolení další výroby.

Kromě již výše zmíněného nesplnění hygienických standardů, zastavení výroby znamená i ztrátu pozic na trhu, a to nejen na domácím. Existuje reálné nebezpečí snížení nebo dokonce ztráty konkurenceschopnosti i v případě, že se daří obnovovat výrobu provizorním způsobem nebo postupně, neboť podnik nebude schopen vyrábět úplný dříve nabízený sortiment výrobků, bude moci dodávat omezené množství produkce a v neposlední míře může dojít i ke snížení kvality dodávaného zboží třeba jen tím, že výrobky budou baleny do provizorních obalů.

Ze strany zahraničních odběratelů pak dochází k dodatečným požadavkům na naše výrobce, které se týkají zejména požadavků na různé druhy potvrzení nebo certifikátů o nezávadnosti dodávky, potvrzení plnění základních hygienických požadavků při výrobě a zvýšené nároky na provádění sanitace a dezinfekce v dotyčných podnicích. Toto všechno zvyšuje náklady podniků, které nejsou počítány mezi přímé škody způsobené záplavami, ale jsou jejich přímým důsledkem i pro podniky, které záplavami přímo postiženy nebyly, nicméně jejich sídlo nebo provozovny jsou v zátopových oblastech.

Odhady škod na zásobách v potravinářském průmyslu představují pak podstatně menší částku, 271 967 370,87 Kč (23,4%). Ve většině případů se jedná o likvidace zásob přímo nařízené dozorovými orgány, doložené protokoly o prokazatelné likvidaci takového zboží. Další významnou položku v zásobách představuje obalový materiál, který nelze dále použít a musí být znehodnocen. Ve srovnání se škodami na budovách a zařízení ztráty na zásobách nepředstavují rozhodující položku. Takto vzniklé škody lze řešit následně jiným způsobem.

Přehled počtu hlášených poškozených podnikatelských subjektů a výše hlášených škod podle působnosti Zemědělských agentur, kde byly škod hlášeny, jsou uvedeny v následující tabulce:

Není požadována přímá finanční kompenzace ztrát vzniklých na zásobách v potravinářském průmyslu.

Celková výše protokolárně zjištěných škod na stavbách činí částku 352 885 179,80 Kč. Předpokládá se přímá finanční kompenzace podnikatelských subjektů do výše 40% z přidělených finančních prostředků, maximálně však do výše 45% skutečných nákladů na likvidaci škod.

Celková výše protokolárně zjištěných škod na technologiích činí částku 536 403 689,67 Kč. Předpokládá se přímá finanční kompenzace podnikatelských subjektů do výše 60% z přidělených finančních prostředků, maximálně však do výše 40% skutečných nákladů na likvidaci škod.

Příloha č. 4- Postup výpočtu procentní sazby pro částečnou kompenzaci

Příklad je uveden na pšenici ozimé, která má sazbu pro stanovení škody ve výši (dle VÚZE) 15.000,-Kč za zničený ha.

Hodnota v řádku "dostane u pšenice oz." znamená součet "sklidil v Kč" a "požaduje v Kč" po krácení danou procentní sazbou.