RACIONÁLNÍ HNOJENÍ DUSÍKEM A JAKOST CUKROVKY

Rational nitrogen fertilization and sugar beet quality

J. Chochola

Řepařský institut, Semčice

Summary: In 2001, the trails with the gradually increasing nitrogen fertilization were carried out in three locations. In two cases, the highest sugar content was reached in the null variant and in one case at 120 kg/ha N. These differences can be explained by the presence of different nitrogen reserve in the soil in spring, before the fertilization. Similar results were obtained in previous years. The medium fertilization requirement in the last five years (measured by the maximum sugar yield) was between 40 - 60 kg/ha N. The economics of the fertilization by a medium dose and individually determined dose in a certain field, according to the nitrogen reserve in the soil, is under discussion.

Key words: sugar beet, sugar content, nitrogen fertilization, experimental results, nitrogen reserve in the soil, nitrogen balance

Souhrn: V roce 2001 byly provedeny pokusy se stupňovaným hnojením dusíkem na třech lokalitách. Ve dvou případech byl nejvyšší výnos cukru dosažen při nulovém hnojení, v jednom při dávce 120 kg/ha N. Tyto rozdíly bylo možno vysvětlit rozdílnou zásobou dusíku v půdě na jaře před hnojením. Podobné výsledky byly dosaženy i v předešlých ročnících. Střední potřeba hnojení v posledních 5 létech (měřena maximálním výnosem cukru) byla mezi 40 a 60 kg/ha N. Diskutuje se ekonomika hnojení střední dávkou a dávkou individuálně určenou pro dané pole podle zásoby dusíku v půdě.

Klíčová slova: cukrovka, cukernatost, hnojení dusíkem, výsledky pokusů, zásoba dusíku v půdě, bilance dusíku

Úvod

Cukernatost cukrovky v ČR v ročníku 2001 poklesla pod 16 % - obrázek 1. K poklesu došlo i v sousedních zemích, protože ročník 2001 se vyznačoval pozdním setím, kratší vegetační dobou a značným výskytem listových chorob ve druhé polovině vegetace. Zatímco však např. v Německu byl pokles cukernatosti oproti roku 2000 o cca 1 %, u nás byl téměř dvojnásobný. Toto zjištění ukazuje, že interakci agrotechnika x počasí zvládáme hůře, že neumíme tak dobře agrotechnikou eliminovat výkyvy počasí, a že musíme ve vlastním zájmu tyto vztahy pečlivě analyzovat a dobrat se toho, co děláme špatně. V tomto příspěvku se chci věnovat důležitému aspektu této problematiky - hnojení dusíkem.

Dusík je motorem výnosu, ovlivňuje start do vegetace, rychlé vytvoření listového aparátu. Dusík je esenciální součástí bílkovin - enzymů, které jsou dělníky v biochemické továrně začínající fotosyntézou a končící ukládáním zásobních látek. Tato továrna musí mít optimální rozsah na zpracování asimilátů - nesmí být menší (pak nezpracuje tolik, kolik je možno) a nesmí být větší - pak spotřebovala příliš mnoho zdrojů na svou výstavbu.

U cukrovky jde především o poměr mezi listovým aparátem a bulvou jako zásobním orgánem, o poměr mezi metabolismem bílkovin (dusíku) a metabolismem glycidů. Listů musí být právě tolik, aby využily co nejvíce ze slunečního záření, aby se však vzájemně nezastiňovaly. Metabolických struktur musí být právě tolik a jenom tolik, aby vytvořily a zpracovaly asimiláty a uložily je jako zásobní sacharózu. O tomto poměru rozhoduje především výživa dusíkem. Cukrovka ho potřebuje dnes kolem 2 g na rostlinu resp. 180 kg na hektar. Před deseti léty se říkalo, že to má být 220 kg, dnešní odrůdy však využívají živiny mnohem efektivněji, menší listová růžice vytvoří více biomasy a tak se nároky na dusík snižují.

Výsledky

Nároky cukrovky na dusík se zdaleka nekryjí s potřebou hnojení. Když zjišťujeme potřebu hnojení v polních pokusech, nacházíme nejvyšší výnosy cukru při různých dávkách, zpravidla však v rozpětí 0 - 120 kg/ha. Příčinou tohoto kolísání jsou především rozdíly v zásobě dusíku na polích a rozdíly v mineralizaci dusíku během dlouhé vegetace cukrovky. Dnešní bilance dusíku na řepném poli má přibližně podobu popsanou v tabulce 1.

Z velikého rozpětí prvních dvou bilančních položek je zřejmé, že potřeba hnojení ve skutečnosti od pole k poli velmi kolísá. Dokumentují to výsledky pokusů, které jsme v ročníku 2001 provedli - tabulka 2. Ze třech lokalit na dvou bylo dosaženo nejvyššího výnosu cukru bez hnojení dusíkem a i malé dávky tu způsobovaly citelné snížení jakosti i výnosu. Na třetí lokalitě - Bezno - měl dusík naopak veliký vliv na výnos - dávkou 120 kg/ha N se výnos cukru oproti nehnojené variantě zvýšil o 12 %. Je zřejmé, že u dusíku je třeba o dávce rozhodovat podle individuality pole. V tabulce 2 jsou m.j. uvedeny zásoby dusíku v předjaří. Bezno má zásobu zřetelně nižší, než lokality, kde dusík výnosy snižoval. Tato situace se opakuje a dokumentujeme to souhrnem pokusných výsledků za posledních 5 let - tabulka 3. Je zřejmé, že zásoba dusíku a odhad mineralizace jsou pro správnou prognózu hnojení rozhodující. Tyto charakteristiky také rozhodují o efektu peněz vložených do hnojení.

V praxi je dnes tendence hnojit jednotnou dávkou kolem 70 kg/ha. Tento postup je určitě lepší než přehnojování či nehnojení. Určitě však není optimální. Na pozemku s nulovou potřebou hnojení znamená dávka 70 kg/ha cca 1500 Kč (hnojivo + aplikace) navíc a k tomu ještě snížení cukernatosti o 0,2 - 0,4 % a to je 1400 až 2800 Kč ztráta tržeb (při výnosu 50 t/ha). Při potřebě hnojení 70 a nulové dávce hnojiv přijde pěstitel o cca 4 % výnosu a to je (při započtení úspory hnojiv) čistá ztráta kolem 500 Kč/ha. To jsou podstatné důvody proč se snažit vystihnout potřebu hnojení pro každé pole zvlášť. Je potřeba zjistit zásobu dusíku v půdě a odhadnout jeho mineralizaci. Pro zásobu minerálního dusíku není jiná cesta, než analýza půdní vrstvy aspoň do 60 cm. Mineralizaci na běžných řepařských půdách je možno odhadovat podle předplodin (množství a kvalita posklizňových zbytků) a podle organického hnojení. Poměrně spolehlivě lze tak potřebu hnojení odhadnout ve dvou krocích - v prvním se stanoví jakási “normativní” potřeba a ve druhém se zpřesní podle výsledků půdního rozboru.

Obrázek 1: Cukernatost v České republice 1945 - 2001.

Tabulka 1: Bilance dusíku na řepném poli (kgN.ha-1).

Tabulka 2: Vliv dávky dusíku na výnos a jakost cukrovky v ročníku 2001

Tabulka 3: Zásoba dusíku v půdě a optimální hnojení v pokusech v létech 1996 - 2001

*) ODN = optimální dávka dusíku kg/ha

Závěr

Dávka dusíku od pozemku k pozemku velmi kolísá. Časté jsou případy nulové potřeby hnojení a naopak, na některých polích má hnojení dusíkem veliký výnosový efekt. Proto je potřeba dávku dusíku vyměřovat individuálně, podle půdních rozborů na zásobu dusíku.

Adresa autora