ŠKODLIVÝ ÚČINEK PLEVELŮ PŘI VÝROBĚ CUKROVKY A CUKRU

The harmful effect of weeds on production of sugar beet and sugar

J. Zahradníček1, M. Štípek2

BIOCHEM Praha1, AGROREX Velemyšleves2

Summary: In the last ten years weeds infestation has mainly harmful effect to yield and quality of sugar beet. Mostly wide-spread weeds are the following: Apera spica-venti, Polygonum lapathifolium, Amaranthus retroflexus, Chenopodium album, Agropyron repens, Tripleurospermum maritimum, Avena fatua, Aethusa cynapium, Cirsium arvense, Galium aparine, Solanum nigrum. Their harmful influence besides decrease of yield evokes deterioration of harvest technology and mainly technology quality of final product (decrease of sucrose content and increase of technological harmful substances-nitrogen, K, Na, invert sugar). Storability of beet roots with rests of weeds is worse.

Key words: sugar beet, weed, weed infestation, technological quality, weather and soil conditions.

Souhrn: V uplynulých 10 létech byl sledován v klíčových řepařských oblastech škodlivý účinek plevelů na výnos a technologickou jakost cukrovky. Při rozboru plevelných společenstev se ukázalo, že nejrozšířenějšími plevelnými druhy jsou: ježatka kuří noha, rdesno blešník, laskavec ohnutý, merlík bílý, heřmánkovec přímořský, oves hluchý, pýr plazivý, tetlucha kozí pysk, pcháč oset, svízel přítula a lilek černý. Jejich škodlivý účinek se vedle snížení výnosu bulev projevil také výrazně na zhoršení technologie sklizně - zvýšení sklizňových ztrát a hlavně na kvalitě cukrovky: snížení cukernatosti a zvýšení obsahu technologicky škodlivých necukrů (dusíkatých látek , K, Na).

Klíčová slova: cukrovka, plevele, zaplevelení, technologická kvalita, povětrnostní a půdní podmínky

Stále vážným problémem při výrobě cukrovky a cukru je boj s plevely, které každoročně ohrožují růst a vývoj cukrovky, snižují její výnos, ztěžují kvalitu prováděné sklizně a zhoršují technologickou jakost řepy a její skladovatelnost. Zvláště škodlivě na jmenované kvantitativní i kvalitativní ukazatele cukrovky se v posledních 10 létech podílí letní (pozdní, druhotné) zaplevelení řepných porostů.

Naše experimentální pozorování se vztahuje na léta 1994 až 2001. Geograficky pak na hlavní řepařící zemědělské podniky nacházející se v řepných rajonech cukrovarů Dobrovice, Hrochův Týnec, Nový Bydžov, Praha - Modřany a Žatec. Ve jmenovaných regionech jsme sledovali intenzivní zaplevelení řepných polí, taxonomické složení plevelných společenstev a jejich škodlivý vliv na růst a vývoj cukrovky, průběh sklizně a hlavně pak na kvantitativní a kvalitativní ukazatele dosažené při sklizni.

Plevelná společenstva

Na většině sledovaných pozemků se zařazenou cukrovkou se ukázalo, že nejčastějšími plevelnými druhy při letním zaplevelení cukrovky jsou: ježatka kuří noha, rdesno blešník, laskavec ohnutý, merlík bílý, heřmánkovec přímořský, lebeda rozkladitá, oves hluchý, pýr plazivý, tetlucha kozí pysk, pcháč oset, svízel přítula a lilek černý.

Současně se na sledovaných lokalitách ukázalo, že většina jmenovaných plevelů je šířena statkovými hnojivy, zvláště kejdou a nevyzrálým chlévským hnojem. Jde konkrétně o plevelné druhy:ježatka kuří noha, rdesno blešník, laskavec ohnutý, merlík bílý a heřmánkovec přímořský. Tyto plevelné druhy z druhotného zaplevelení silážní kukuřice, strništních meziplodin, ale i silážovaného chrástu cukrovky mají dlouze dormantní semena, která snadno procházejí metabolickým trávicím ústrojím skotu, přežívají i v nekvalitním hnoji a jsou ve větším množství přivezena na pozemek s budoucí okopaninou. Je tak uzavřen cyklus: pole - stáj - pole.

Regulace významných plevelných druhů

Základem regulace zaplevelení řepných polí je důkladná znalost pozemků, časový odstup v osevním postupu při zařazování cukrovky (minimálně 4 roky) a znalost zdrojů zaplevelení, které mohou být, jak již bylo řečeno i nekvalitní statková hnojiva. Mnohé plevele: oves hluchý, svízel přítula, pýr plazivý, pcháč oset, heřmánkovec přímořský aj., které se vyskytují ve většině polních plodin a jejich vzcházení je rozmanité, je třeba hubit již v předplodinách a v meziporostním období před zařazením cukrovky. Je to podstatně levnější, než v porostech cukrovky, která poměrně pozdě zjara vytváří konkurenceschopné porosty, kde se dobře uplatňují plevele z půdní zásoby.

Ve sledovaném desetiletém období bylo zjištěno, že letní zaplevelení je ovlivňováno vláhovými poměry v průběhu vegetace cukrovky. Při podstatně nižším množství srážek a převládajícím suchém počasí bylo vždy vyšší letní zaplevelení, než v ročnících srážkově bohatých s příznivým rozdělením srážek. Zároveň byly shledány i vyšší rozdíly mezi odrůdami.

Olistění a kultivace cukrovky

V průběhu desetiletého pozorování bylo prokázáno, že při pěstování odrůd s vyšší intenzitou olistění s vyšším chrástem jsou porosty cukrovky vůči letnímu zaplevelení odolnější. Naopak menší intenzita olistění je proti letnímu zaplevelení méně konkurenční, zejména v ročnících srážkově podnormálních.

Paralelně se prokázalo, že při omezené kultivaci během vegetace za stejné herbicidní skladby je letní zaplevelení nižší, než při zařazení dvou až tří plečkování, které prokypří herbicidní vrstvu a vynese semena plevelů do sféry možného vzcházení. Tento poznatek si vysvětlujeme tím, že povrchové kypření poruší vyšší koncentraci reziduí herbicidů v povrchové vrstvě, která klíčení a vzcházení semen plevelů brzdí.

Nově vynesená semena plevelů do sféry intenzivního vzcházení posílí další vlnu letního zaplevelení.

Charakteristika a popis nejagresivnějších plevelů

Ježatka kuří noha

Jednoletá pozdní jarní středně vysoká tráva s kolénkatě až poléhavě vystouplým stéblem. Hlavní podmínkou intenzivního výskytu je vyšší zastoupení okopanin a zeleniny na orné půdě. Hlavními zdroji šíření je nečisté osivo, závlahová voda a statková hnojiva. Semena persistují v půdě až 6 let. Účinnými způsoby ochrany vedle plečkování a kultivace jsou graminicidy a kořenové herbicidy s delšími reziduálními účinky v půdě: metolachlox, alachlor, pendimethalin.

Rdesno blešník

Je analogicky jednoletá pozdní jarní středně vysoká bylina hojně rozšířená, zejména na vlhčích místech. Kvete od června do pozdního podzimu. Účinná ochrana spočívá ve vytvoření hustého zápoje porostu, používání čistého osiva, hnoje a kompostu, meziřádkové i řádkové kultivace a herbicidy s delšími reziduálními účinky i v postemergentní aplikaci.

Laskavec ohnutý

Jednoletá pozdní jarní středně vysoká bylina. Škodí nejen přímo zastiňováním, ztěžováním sklizně, ale i nepřímo přenášením chorob, zejména virových. Kvete od června do října a vyznačuje se mimořádně vysokou tvorbou semen, jichž dozrává na jedné rostlině až několik tisíc. V půdě vydrží vitální až 10 let. Základní podmínkou ochrany je systém preventivních přímých opatření, zabraňujících šíření semen osivem a statkovými hnojivy. Z přímých metod vedle plečkování jsou to vhodně volené herbicidy s dalšími reziduálními účinky, např. lenacil a phenmediphan.

Heřmánkovec přímořský

Jednoletá až 1,5 m vysoká lysá bylina, obecně rozšířený plevel znehodnocující píci. Šíří se osivem, statkovými hnojivy a vodou. Snáší všechny podmínky od chudých písčitých půd až po hromady hnoje, na kterých vytváří gigantické jedince. Kvete od června do pozdního podzimu. Na jediné rostlině se vytváří desítky tisíc nažek. Nejúčinnější ochrana vedle kultivace jsou herbicidy: clopyralid, bentazon, a herbicidy na bázi sulfoxymočovin.

Pýr plazivý

vytrvalá, mělčeji kořenící tráva s tuhými článkovanými oddenky. Je úporným všude zastoupeným plevelem. Intenzivně se rozšiřuje generativně i vegetativně, tj. obilkami i oddenky, které se rozrůstají všemi směry, tvoří hustou spleť a velká ohniska zaplevelení. Oddenky mají vysokou regenerační schopnost a jsou odolné k vysychání i vymrzání. Ochran všech plodin proti pýru je značně obtížná a vyžaduje komplex agrotechnických opatření a herbicidních zásahů. Z preventivních metod jde o zabránění vysemenění a šíření osivem, pravidelná hluboká orba, opakované pěstování jednoletých pícnin na zeleno. Z herbicidů jsou to pýrohubné graminicidy.

Vliv zaplevelení na výnos a technologickou jakost cukrovky

Při sledování kvantitativních a kvalitativních ukazatelů při sklizni cukrovky na polích a stanovištích s různou intenzitou zaplevelení bylo zjištěno, že zaplevelení má za následek:

1. Obtížnější a zhoršenou kvalitu sklizně řepy, spojenou s vyššími sklizňovými ztrátami

2. Snížení výnosu bulev

3. Nižší cukernatost řepy (obsah sacharózy)

4. Vyšší obsah technologicky škodlivých necukrů v řepě, zejména dusíkatých látek a inertu (redukujících cukrů)

5. Nižší výtěžnost a výnos rafinády (bílého rafinovaného cukru)

6. Nižší hodnotu pH řepné šťávy

7. Zhoršenou skladovatelnost řepy v posklizňovém období, charakterizovanou vyššími ztrátami cukru při skladování řepy.

Tab.1 Vzcházení plevelů v porostech cukrovky

Tab. 2 Kvantitativní ukazatele cukrovky ze zaplevelených stanovišť (Velemyšleves u Žatce 2000)

Poznámka:

· slabé zaplevelení:1-5 rostlin na l m2

· střední zaplevelení: 6-10 rostlin na 1 m2

· silné zaplevelení: nad 10 rostlin na 1 m2

Adresa autora