POROVNÁNÍ RŮZNÝCH ODRŮD CUKROVÉ ŘEPY DLE VÝNOSU A SKLIZŇOVÝCH ZTRÁT V ROCE 2001

Comparison of different sugar beet varieties by yields and harvest losses

O. Šařec, P. Šařec, Došek

Česká zemědělská univerzita v Praze

Summary: For 33 sugar beet varieties in the year 2001, the following items were measured and calculated: biological yield, crops number per 1 m2, sugar content of beet, real yield harvested by Holmer, polarisation sugar yield, losses connected with not dug up heads and with heads left in the field, total losses, and sales revenue per hectare. Harvest conditions were good thanks to optimum soil moisture. The field's surface was moister, i. e. 25% of the soil moisture, which permitted the Holmer harvester to go at only 4.0 km/hod. The 8134 CZ variety attained the highest yield, i. e. 69.16 t/ha with sugar content at 15.2 %, and was followed by the Rosana variety that reached 66.76 t/ha with the sugar content at 16.5 %. Thus the first one gave sales revenue of 66,548.50 CZK/ha. The Kristal variety's losses were the lowest, i. e. 1.0 %. On the opposite, the highest loses were given by the Economy variety, i. e. 20.95 %. This represents the difference of 12,000.00 CZK per one hectare.

Key words: variety, harvest losses, soil moisture, penetrometric resistance, biological yield, sugar content

Souhrn: V roce 2001 byl u 33 odrůd byl stanoven biologický výnos, počet jedinců, cukernatost, technický výnos, výnos polarizačního cukru, sklizňové ztráty propadem, nevyoráním a celkové, a tržby na jeden hektar. Půdní vlhkost byla optimální pro sklizeň cukrovky. Povrch byl při sklizni vlhčí, cca 25% vlhkosti půdy, což dovolovalo pracovní rychlost sklízeče Holmer jen 4,0 km/hod. Nejvyššího výnosu dosáhla odrůda 8134 CZ, a to 69,16 t/ha při cukernatosti 15,2 %, a odrůda Rosana s výnosem 66,76 t/ha a cukernatosti 16,5 %. První tak dala tržby 66 548,50 Kč/ha. Nejmenší ztráty měla odrůda Kristal, a to 1,0 %, a naopak největší odrůda Economy - 20,95 %, což představuje rozdíl cca 12 000 Kč na 1 hektar.

Klíčová slova: odrůda, sklizňové ztráty, půdní vlhkost, penetrometrický odpor, biologický výnos, cukernatost

Metodologie

V roce 2001 probíhalo již sedmé měření při sklizni cukrové řepy. Měření probíhalo v poloprovozně v ZD Slatiny. U 33 odrůd byl stanoven biologický výnos, počet jedinců na 1 ha, cukernatost, technický výnos, výnos polarizačního cukru, sklizňové ztráty propadem, nevyoráním a ztráty celkové, tržby přepočtené na 1 hektar. Dále byly měřeny vlhkost půdy a penetrometrický odpor.

Setí bylo provedeno secím strojem Becker, sklizeň sklízečem Holmer. Vždy 1 odrůda byla zaseta na parcelce o šíři 24 řádků, resp. 12 řádků. Jednotlivé parcelky se nacházely na stejném pozemku vedle sebe. Technologie pěstování je u všech odrůd stejná.

Výsledky

Výsledky odrůdových pokusů

Nejprve byl zjištěn biologický výnos bulev. Zároveň byl zjištěn počet jedinců na 1 hektar. V úhlopříčném směru se vymezí čtverec o ploše 10 m2. Je-li meziřádková vzdálenost 45 cm, tak je to 6 řádků o délce 3,7 m. Bulvy se na parcelce ručně vytáhnou, očistí, spočítají a odřízne se chrást. Sklizené bulvy a chrást se pak zváží.

Tabulka 1: Výsledky při ruční sklizni

Při ruční sklizni bylo dosaženo nejvyššího výnosu bulev u odrůdy Milenium, který představoval 135 t/ha. Nejnižší výnos bulev byl u odrůdy Economy 74 t/ha. Nejvyšší výnos chrástu byl u odrůdy Rosana 68,5 t/ha a nejnižší u odrůdy 9226 CZ, který byl 19 t/ha. Cukernatost byla nejvyšší u odrůdy Dream 17,65% a nejnižší u odrůdy Tesyna 14,05%. V oblasti Agro Slatiny jsou poměrně vysoké srážky a tím nižší cukernatost.

Tabulka 2: Výsledky při sklizni sklízečem Holmer

Z tabulky 2 je zřejmé, že nejvyššího výnosu dosáhla odrůda 8134 CZ, s výnosem 69,16 t/ha při cukernatosti 15,2 % a odrůda Rosana s výnosem 66,76 t/ha při cukernatosti 16,15 %.

Sklizňové podmínky

Sklízeč se pohyboval rychlostí kolem 4,0 km/hod. Zásobník byl vyprazdňován na obou souvratích. Plné přívěsy byly vyvezeny na složiště, kde se před vyprázdněním přívěsu zvážily.

Tabulka 3: Vlhkost půdy (%) v průběhu sklizně

V půdě (v hloubce 10 cm) byla optimální vlhkost, cca 17 - 20 %. Na povrchu půdy byla vlhkost vyšší - cca 25 %. Z důvodu vyšší vlhkosti byly také poměrně malé sklizňové ztráty.

Tabulka 4: Výsledky měření penetrometrického odporu v MPa v závislosti na hloubce v cm

Z tabulky č. 4 a z grafu č. 1 je zřejmé, což je obecně známo, že největší utuženost půdy je na souvrati (Holmer + traktor s přívěsem). Nejmenší pak v řádku cukrovky.

Graf 1

Zjišťování sklizňových ztrát

Během vyorávky se prováděly zkoušky sklizňových ztrát, tj. ztráty propadem, nevyoráním a ztráty celkové. Celkové ztráty se zjistí tak, že se spočítají ztráty nevyoráním a ztráty propadem. Po skončení mechanizované sklizně se na pozemku vymezí čtverec o ploše 10 m2. Nejprve se vysbírá všechna řepná hmota z povrchu pozemku, potom se vykope řepa z ornice do hloubky 20 cm. Obě tyto frakce se zváží a určí se ztráty celkové. Zjištěné hodnoty se přepočítají na 1 hektar.

Tabulka 5: Výsledky zkoušek sklizňových ztrát v roce 2001

pokračování

pokračování tabulky 5

Z tabulky 5 je zřejmé, že nejnižší celkové ztráty měly odrůdy Kristal a Extrema, a to 1,0 % resp. 1,28 %. Naopak, největší ztráty vykazovaly odrůdy Economy a Bristol, a to 20,95 %, resp. 15,6 %.

Závěr

Podmínky sklizně byly ve velké míře ovlivněny vlhkostí půdy. Ta se pohybovala okolo 25%. Celkové sklizňové ztráty byly naměřeny v rozsahu od 1% až do 21%, což představuje při výnosu 60 t/ha rozdíl 12 tis. Kč. Nejvyššího výnosu při mechanizované sklizni dosáhla odrůda 8134 CZ, S výnosem 69,16 t/ha při cukernatosti 15,2% dala peněžní výnos 66 548 Kč z ha. Druhá skončila odrůda Rosana. S výnosem 66,76 t/ha při cukernatosti 16,15 tak dala peněžní výnos 64 854 Kč.

Obecně je také známo, že největší utuženost půdy je na souvrati (Holmer + traktor s přívěsem). Nejmenší utuženost je naopak v řádku cukrovky.

Použitá literatura

Šařec, O.: Vliv odrůdy na sklizňové ztráty cukrovky, sborní konference ”Řepařství”, 1998, Praha, str. 153-157

Šařec, O., Černý, J., Šařec, P.:Sugar Beet Harvestors - Comparison of Quality, in Trends of Agricultural Enginering, 1999, Praha, str. 299-301

Šařec, O.: Vliv odrůdy na sklizňové ztráty cukrovky, Listy cukrovarnické a řepařské, ročník 116, 2000, č. 9/10, str. 227-230

Šařec, O., Janoušek, L., Šařec, P.: Porovnání různých odrůd cukrové řepy dle výnosu a sklizňových ztrát, IV Celoslovenská vedecká repárska konferencia, Nitra, 2000, str. 126-132

Adresa autora