VÝVOJ NÁKLADŮ A VLIV INTENZIFIKAČNÍCH FAKTORŮ PŘI PĚSTOVÁNÍ CUKROVKY V ČR

The development of costs and the influence of intensification factors in sugar beet production in CR

E. Rosochatecká

Česká zemědělská univerzita v Praze

Summary: The enterprises in sugar beet areas were profitable in 2000, but the profit did not cover the not reimbursened losses from the previous years. There still exists a lack of financial sources for the development of enterprises, mainly from the point of view of technological equipment and corresponding utilization of intensification factors. Sugar beet production was profitable in the followed year (36,2%). The decrease of costs per ha and also per one tone occurred. The strongest dependence from the three studied factors (seed, total fertilizers, chemicals) was proved in dependence of yields on the seed.

Key words: sugar beet, costs, profitability, financial sources, intensification factors

Souhrn: Podniky v řepařské oblasti v roce 2000 vykazují zisk, který ale nepokrývá neuhrazenou ztrátu z minulých let. Stále je nedostatek finančních zdrojů pro rozvoj podniků z pohledu technologického vybavení a odpovídajícího použití intenzifikačních faktorů. Pěstování cukrovky ve sledovaném roce bylo rentabilní ( 36,2 %), došlo k poklesu nákladů na hektar i na jednu tunu. Ze tří sledovaných intenzifikačních faktorů (osivo, hnojiva celkem, chemické prostředky) byla prokázána nejsilnější závislost výnosů na osivu.

Klíčová slova: cukrovka, náklady, rentabilita, finanční zdroje, intenzifikační faktory

Ekonomické výsledky zemědělských podniků za rok 2000 vykazují oproti předchozím letů příznivější trend. Je to druhý rok v desetiletém vývoji, kdy dosahuje zemědělství jako celek zisk (rok 1995 - zisk cca 0,5 mld. Kč).

Hrubá zemědělská produkce ve stálých cenách roku 1989 se však snížila oproti předchozími roku o 4,5%, zejména vlivem výraznějšího snížení rostlinné produkce o 7%. U podniků hospodařících na půdě se v roce 2000 zvýšila účetní přidaná hodnota o 6,8% vlivem rychlejšího tempa růstu výkonů před výkonovou spotřebou.

U majetku a jeho struktury nedošlo k žádným výrazným změnám. Negativně lze hodnotit pokles aktivní složky dlouhodobého hmotného majetku o 6,2%, tj. strojů a zařízení. Pro nedostatek kapitálu v zemědělských podnicích se neprovádí potřebná obnova zemědělské techniky. U hmotného dlouhodobého majetku došlo ke snížení o 4%. U výnosnosti kapitálu došlo ke zlepšení výsledků, ale dosahované hodnoty jsou nedostatečné pro rozvoj podnikání v zemědělství. V roce 1999 byla výnosnost celkového kapitálu u právnických osob mínus 1,12 % a v roce 2000 plus 2,12 %. V porovnání s úrokovou mírou jsou to zanedbatelné hodnoty.

Ekonomické výsledky podniků, které hospodaří v řepařské výrobní oblasti se v roce 2000 dostaly do kladných hodnot. Hospodářský výsledek za účetní období na 1 ha z.p. dosáhl 1 443 Kč oproti ztrátě 941 Kč v roce 1999. Z tohoto výsledku nelze odvodit žádné optimistické závěry, i vzhledem k tomu, že neuhrazená ztráta z minulých let je ještě o 477 Kč vyšší než dosažený hospodářský výsledek.

Tržby z rostlinné výroby se oproti předchozímu roku zvýšily o 13,2% a na 1 ha z.p. dosáhly 14 316Kč.

Odpisy dlouhodobého hmotného majetku nevykázaly žádnou změnu, což může dokladovat nedostatečný technický rozvoj.

Další ekonomický problém, který přetrvává i v této výrobní oblasti jsou dlouhodobé závazky, u kterých sice došlo ke snížení o 23% oproti předchozímu roku, ale výše 10 497Kč na hektar je dostatečně alarmující.

Podíl cizích zdrojů na celkovém kapitálu činí 41,5% a bankovní úvěry na 1 hektar dosahují částku 6 274Kč, což je sice snížení oproti roku 1999 o 24%, ale ani tento trend se nemůže chápat jako pozitivní vzhledem k potřebné restrukturalizaci podniků.

I když jsou výsledky roku 2000 v této výrobní oblasti příznivější, pro vlastní pozitivní rozvoj podniků jsou stále nedostačující. Jeden příznivější rok nevyrovná dosavadní nežádoucí ekonomický vývoj.

Stále chybí dostatek finančních zdrojů pro rozvoj podniků z pohledu technologického vybavení, chybí finanční prostředky pro základní intenzifikační faktory, které mohou příznivě ovlivnit naturální výsledky. Toto se také plně odráží u nosného odvětví - pěstování cukrovky. I když rok 2000 se z hlediska pěstování cukrovky chápe jako nejúspěšnější v novodobé historii řepařství v ČR, protože byl dosažen výnos 47,5 t/ha a nákupní cukernatost řepy dosáhla průměrné hodnoty 17,66% při výnosu polarizačního cukru 8,34t/ha. Tyto výsledky byly ovlivněny jak výkonnými odrůdami, tak především příznivými klimatickými podmínkami v době vegetace cukrovky i při sklizni.

Pokud budeme vycházet z údajů vykazovaných VÚZE, pak rentabilita výroby cukrovky v roce 2000 dosáhla 36,2% oproti ztrátě 3% v roce 1999.

Průměrná realizační cena vykazovaná MZe v roce 2000 byla 969 Kč/t, kdežto za soubor sledovaných podniků VÚZE je vykazovaná 1 038Kč.

Při posuzování výše a struktury nákladů u cukrovky, které vykazuje VÚZE, lze pozitivně hodnotit jejich pokles na hektar i na 1 tunu v posledních dvou letech / tabulka č. 1 /.

Z hlediska struktury nákladů dochází plynule k nárůstu položky osiva celkem, která se za devítiletou časovou řadu zvýšila o 63 %. K stejnému vývoji docházelo u prostředků ochrany rostlin, kde byl nárůst v tomto období 113 %.

K výraznému poklesu a to o 640 Kč došlo u položky nakupovaná hnojiva mezi rokem 2000 a 1999, při mírném poklesu položky hnojiva vlastní. Je nutno upozornit, že do nákladů na hnojiva, osiva a chemické ochranné prostředky se promítají cenové vlivy. Mzdové náklady v posledních dvou letech zaznamenaly také pokles, např. oproti roku 1998 se v roce 2000 snížily o 21 %. Pokles položky odpisy souvisí s útlumem investic do odvětví cukrovky. U výrobní režie došlo ke snížení nákladů o 74 Kč na hektar, kdežto správní režie se zvýšila o 813 Kč v porovnání posledních dvou let.

Tabulka 1: Struktura nákladů vybraných výrobků rostlinné a živočišné výroby u respondentů s podvojným účetnictvím; náklady na pěstování cukrovky v ČR

Pramen: výběrový soubor VÚZE

Z uvedených podkladů byla vypočtena lineární regrese, která vyjadřuje závislost výnosů (Y) na spotřebě osiva, na hnojivech celkem a na prostředcích chemické ochrany.

Z dlouhodobého sledování nákladů při pěstování cukrovky lze odvodit následující:

Metodou nejmenších čtverců byla prokázána nejsilnější závislost výnosů na osivu, kde má vypočtená regresní rovnice tvar:

Y= 74,868x + 592,06 a hodnota R2 = 0,6463 r = 0,8039

Dle hodnoty koeficientu determinace R2 lze odvodit, že závislost mezi sledovanými veličinami je silná (r =0,8039) a dále, že hodnota výnosů je ovlivněna ze 64% změnami ve spotřebě osiv.

Vliv spotřeby chemických prostředků nebyl tak výrazný, vypočtená rovnice má tvar

Y = 174,9x - 1323,8 a hodnota R2 = 0,4101

Vliv hnojiv celkem, vyjádřený rovnicí Y = 16,219x + 3017,1 při R2 = 0,0444 neprokazuje žádnou podstatnou statistickou závislost.

Při využití ekonometrického modelu, který vyjadřuje závislost výnosů na všech třech uvedených intenzifikačních faktorech /osivo, hnojiva, chemie/ se také projevil nejsilnější vliv faktoru osivo.

Vypočtená závislost má tvar:

Y = 2,6780497 x1 - 0,002209 x2 - 0,001011727 x3 + 0,015011 x4

r = 0,849 , R2 = 0,7211

x4 = osivo, x3 = hnojiva celkem, x2 = chemické prostředky, x1 = aditivní konstanta

Při hodnocení je třeba brát v úvahu, že sledované proměnné jsou v peněžním vyjádření. Je zde vliv inflace, cenových nůžek. Je rozdíl mezi vlastní naturální spotřebou a její cenou. Při vzniklé změně použitého faktoru by bylo vhodné rozlišovat odchylku množstevní a cenovou.

Závěrem lze uvést, že pokud by pozitivní vývoj ekonomických výsledků roku 2000 pokračoval vytvářela by se možnost stabilizace zemědělských podniků v řepařské oblasti. Znovu zdůrazňuji, že se jedná o jeden úspěšnější rok, kde do výsledků byly započteny náhrady za sucho, které se však do všech podniků v peněžní podobě nedostaly.

Graf 1

Graf 2

Graf 3

Adresa autora