Rostlinolékařská kontrola dovážených zásilek hlíz bramboru do České republiky

STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ SPRÁVA

Těšnov 17, Praha 1, PSČ 117 05

Č.j.: 0998/2/2002/Ř-10 V Praze dne 17.října 2002

Pracovní postup

D/KAR/1/2002

BRAMBOR

(Solanum tuberosum L.)

Rostlinolékařská kontrola dovážených zásilek hlíz bramboru do České republiky

Účinnost od: 1. listopadu 2002 Zpracovali: Ing. Miloslava Táborská

Ing. Tomáš Růžička

Ing.Táňa Janoušková

Určeno: okresním oddělením SRS odboru karantény

oblastním odborům SRS odboru diagnostiky

fytokaranténním inspekcím

Na vědomí: útvar náměstka ředitele SRS oddělení právní oddělení informatiky odbor ochrany rostlin

Ing.Michal Hnízdil v.r. Ing. Vladimír Kupec v.r.

---------------------------- --------------------------

Vedoucí odboru karantény Ředitel SRS

za správnost: Ing.Táborská

OBSAH

1. Platnost a navazující metodiky SRS. 2

2. Úvod. 2

3. Karanténní škodlivé organismy. 3

4. Země, ze kterých je povoleno dovážet hlízy bramboru. 3

5. Zvláštní požadavky pro dovoz hlíz bramboru. 4

5.1. Zvláštní požadavky pro SADBOVÉ BRAMBORY.. 4

5.2. Zvláštní požadavky pro NESADBOVÉ BRAMBORY.. 5

5.3. Země s výskytem Ralstonia solanacearum.. 6

5.4. Země s výskytem Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus. 6

5.5. Země s výskytem Synchytrium endobioticum.. 6

5.6. Země s výskytem Potato stolbur phytoplasma. 6

5.7. Země s výskytem Potato spindle tuber viroid. 6

5.8. Země, jejichž opatření užívaná v ochraně proti šíření Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus anebo Ralstonia solanacearum uznala Státní rostlinolékařská správa za rovnocenná opatřením užívaným v České republice. 7

6. Rostlinolékařská kontrola (RK) při dovozu. 7

6.1. Místo provedení RK.. 7

6.2. Rostlinolékařská prohlídka zásilky. 8

6.3. Vzorkování a testování zásilky ke zjištění výskytu původců karanténních bakterióz. 9

6.4. Opatření po potvrzení výskytu karanténního škodlivého organismu v zásilce anebo při vzniku bezprostředního nebezpečí zavlečení nebo rozšiřování škodlivých organismů na území ČR.. 11

7. Rozlišení raných brambor od ostatních brambor a spolupráce s Českou zemědělskou a potravinářskou inspekcí (ČZPI) 11

7.1. Znaky, které musí rané brambory vykazovat, aby byla uznána deklarace jako brambory rané. 11

7.2. Podezření na chybnou deklaraci raných brambor 12

7.3. Spolupráce s ČZPI 12

8. Zrušené metodiky SRS. 12

Příloha č. 1. 13

1. Platnost a navazující metodiky SRS

Podle tohoto manuálu je nutno postupovat při provádění rostlinolékařské kontroly dovážených zásilek hlíz bramboru (Solanum tuberosum L.) ze sklizně roku 2002 včetně zásilek hlíz raných brambor dovážených do 30.června 2003.

Navazující metodikou SRS je Metodický pokyn A/KAR/1.4.,1.6./2002: Rostlinolékařská kontrola zásilek při dovozu a průvozu, Rozhodování o naložení se zásilkami, Uvědomování rostlinolékařských služeb vyvážejících států o vrácení nebo zničení zásilek; vydaný pod

č.j. 0931/2002/Ř-10 dne 26.září 2002.

2. Úvod

Dovoz brambor do České Republiky se z rostlinolékařského hlediska řídí zákonem č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči ve znění zákona č. 409/2000 Sb. a zákona č. 314/2001 Sb. (dále jen "zákon") a prováděcí vyhláškou MZe č. 89/2002 Sb. (dále také jen "vyhláška").

Dovážené zásilky musí být prosty karanténních škodlivých organismů, musí splňovat stanovené zvláštní karanténní požadavky a zásilka musí být vždy opatřena platným rostlinolékařským osvědčením.

3. Karanténní škodlivé organismy

Ditylenchus destructor

Háďátko

Meloidogyne chitwoodi

Háďátko

Meloidogyne fallax

Háďátko

Globodera rostochiensis

Háďátko bramborové

Globodera pallida

Háďátko bramborové

Nacobbus aberrans

Háďátko

Premnotrypes spp. - neevropské druhy

Puccinia pittieriana

Phoma andina

Synchytrium endobioticum

Původce rakoviny bramboru

Septoria lycopersici var. malagutii

Thecaphora solani (=Angiosorus solani)

Clavibacter michiganensis subsp.sepedonicus

Původce bakteriální kroužkovitosti bramboru

Ralstonia solanacearum

Původce bakteriální hnědé hniloby

Potato stolbur phytoplasma

Fytoplasma stolburu bramboru

Potato spindle tuber viroid

Viroid vřetenovitosti hlíz bramboru

Arracacha B virus, oca strain

Potato Andean latent tymovirus

Potato Andean mottle comovirus

Potato black ringspot nepovirus

T Potato trichovirus

neevropské kmeny virů na bramboru A, M, S, V, X a Y (včetně Yoa Yn Yc ) a virus svinutky bramboru (potato leaf roll luteovirus)

Tomato spotted wilt tospovirus

Virus bronzovitosti rajčete

4. Země, ze kterých je povoleno dovážet hlízy bramboru

4.1. Nesadbové hlízy brambor je dovoleno dovážet z členských států EU (Belgie, Dánsko,

Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Španělsko, Švédsko) Albánie, Bulharska, Izraele, Makedonie, Malty, Rumunska, Slovenska, Švýcarska a Tuniska (příloha č. 10 k vyhl. č. 89/2002 Sb., Úřední sdělení SRS Dovoz nesadbových brambor ze 17.10. 2002).

4.2. Sadbu brambor je dovoleno dovážet ze zemí EU, Švýcarska a Slovenska (příloha č. 10 k vyhl. č. 89/2002 Sb., Úřední sdělení SRS Dovoz sadby brambor ze Slovenska z 18.4. 2002).

5. Zvláštní požadavky pro dovoz hlíz bramboru

Dovážené zásilky hlíz bramboru musí splnit zvláštní požadavky uvedené v příloze č. 11 k vyhlášce MZe č. 89/2002 Sb.. Za úřední potvrzení těchto zvláštních požadavků se považuje vystavení rostlinolékařského osvědčení k dovážené zásilce rostlinolékařskou službou země původu zásilky. Při dovozu ze žádné země není podle nové úpravy českých rostlinolékařských předpisů požadováno potvrzení splnění zvláštních požadavků v dodatkovém prohlášení (kolonka 11. mezinárodně platného formuláře rostlinolékařského osvědčení).

5.1. Zvláštní požadavky pro SADBOVÉ BRAMBORY

Úřední potvrzení, že:

a) hlízy pocházejí ze zemí prostých Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus (Spieckermann et Kotthoff) Davis et al. anebo Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al. nebo

b) opatření užívaná v zemi původu v ochraně proti šíření Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus (Spieckermann et Kotthoff) Davis et al anebo Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al. uznala rostlinolékařská správa za rovnocenná opatřením užívaným v České republice. /bod 25.2. přílohy č. 11 k vyhl. č. 89/2002 Sb./.

a

hlízy pocházejí:

a) z místa produkce, které bylo shledáno prostým Globodera pallida (Stone) Behrens a

b) z pozemků prostých Globodera rostochiensis (Wollenweber) Behrens a

c) z oblastí prostých Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al. a

d) z místa produkce, které bylo shledáno prostým Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus (Spieckermann et Kotthoff) Davis et al. a

e) z oblastí prostých Meloidogyne chitwoodi Golden et al. (veškerých populací) a Meloidogyne fallax Karssen nebo

f) pocházejí-li hlízy z oblastí, kde se vyskytují Meloidogyne chitwoodi Golden et al. (veškeré populace) a Meloidogyne fallax Karssen

- pocházejí z místa produkce, které bylo na základě ročního sledování hostitelských porostů vizuální kontrolou hostitelských rostlin ve vhodných termínech a vizuální kontrolou povrchu a řezu hlíz po sklizni v místě produkce shledáno prostým Meloidogyne chitwoodi Golden et al. (veškerých populací) a Meloidogyne fallax Karssen, nebo

- byly po sklizni namátkově vzorkovány a buď prověřeny na přítomnost příznaků napadení použitím vhodné metody, která tyto příznaky vyvolává, nebo byly laboratorně testovány, a kromě toho rovněž ve vhodných termínech a při každém balení do obalů nebo kontejnerů před uváděním do oběhu vizuálně kontrolovány na povrchu a řezu hlíz a hlízy byly shledány prostými Meloidogyne chitwoodi Golden et al. (veškerých populací) a Meloidogyne fallax Karssen. /bod 25.4. přílohy č. 11 k vyhl. č. 89/2002 Sb./,

a

pro hlízy původem ze zemí, ve kterých se vyskytuje Synchytrium endobioticum (Schilbersky) Percival

a) hlízy pocházejí z oblastí prostých Synchytrium endobioticum (Schilbersky) Percival všech patotypů jiných než patotyp 1 a v místě produkce ani v jeho bezprostředním okolí nebyly od začátku odpovídajícího období zjištěny příznaky Synchytrium endobioticum (Schilbersky) Percival nebo

b) opatření užívaná v zemi původu v ochraně proti šíření Synchytrium endobioticum (Schilbersky) Percival uznala rostlinolékařská správa za rovnocenná opatřením užívaným v České republice. /bod 25.1. přílohy č. 11 k vyhl. č. 89/2002 Sb./,

a

pro hlízy původem ze zemí, ve kterých se vyskytuje Potato stolbur phytoplasma

- na rostlinách v místě produkce nebyly od začátku posledního ukončeného vegetačního období zjištěny žádné příznaky Potato stolbur phytoplasma. /bod 25.5. přílohy č. 11 k vyhl. č. 89/2002 Sb./.

5.2. Zvláštní požadavky pro NESADBOVÉ BRAMBORY

Úřední potvrzení, že:

a) hlízy pocházejí ze zemí prostých Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus (Spieckermann et Kotthoff) Davis et al. anebo Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al. nebo

b) opatření užívaná v zemi původu v ochraně proti šíření Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus (Spieckermann et Kotthoff) Davis et al anebo Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al. uznala rostlinolékařská správa za rovnocenná opatřením užívaným v České republice. /bod 25.2. přílohy č. 11 k vyhl. č. 89/2002 Sb./,

a

hlízy pocházejí:

a) z oblastí prostých Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al.

b) z místa produkce, které bylo shledáno prostým Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus (Spieckermann et Kotthoff) Davis et al. /bod 25.8. přílohy č. 11 k vyhl. č. 89/2002 Sb./,

a

pro hlízy původem ze zemí, ve kterých se vyskytuje Synchytrium endobioticum (Schilbersky) Percival

a) hlízy pocházejí z oblastí prostých Synchytrium endobioticum (Schilbersky) Percival všech patotypů jiných než patotyp 1 a v místě produkce ani v jeho bezprostředním okolí nebyly od začátku odpovídajícího období zjištěny příznaky Synchytrium endobioticum (Schilbersky) Percival nebo

b) opatření užívaná v zemi původu v ochraně proti šíření Synchytrium endobioticum (Schilbersky) Percival uznala rostlinolékařská správa za rovnocenná opatřením užívaným v České republice. /bod 25.1. přílohy č. 11 k vyhl. č. 89/2002 Sb./,

a

Pro hlízy jiných než raných brambor, původem z jiných zemí, než členských států EU, ve kterých se vyskytuje Potato spindle tuber viroid

- ošetření k potlačení možnosti klíčení. /bod 25.3. přílohy č. 11 k vyhl. č. 89/2002 Sb./.

5.3. Země s výskytem Ralstonia solanacearum

Země EU - Belgie, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Řecko, Španělsko,Velká Británie.

Ostatní země - Maďarsko, Maroko,Rusko, Slovinsko, Turecko.

5.4. Země s výskytem Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus

Země EU - Belgie, Dánsko, Finsko, Německo, Nizozemí, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko.

Ostatní země - Alžírsko, Bělorusko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Norsko, Polsko, Rusko, Ukrajina.

5.5. Země s výskytem Synchytrium endobioticum

odkud je povoleno dovážet brambory

Země EU - Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Nizozemí, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Rakousko, Švédsko, Velká Británie.

Ostatní země - Rumunsko, Slovensko, Švýcarsko.

5.6. Země s výskytem Potato stolbur phytoplasma

odkud je povoleno dovážet sadbové brambory

Země EU - Francie, Itálie, Řecko, Španělsko.

Ostatní země - Slovensko, Švýcarsko.

5.7. Země s výskytem Potato spindle tuber viroid

jiné než členské státy EU, odkud je povoleno dovážet brambory

Žádná země.

5.8. Země, jejichž opatření užívaná v ochraně proti šíření Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus anebo Ralstonia solanacearum uznala Státní rostlinolékařská správa za rovnocenná opatřením užívaným v České republice

Země EU (Úřední sdělení SRS z 18.4. 2002).

6. Rostlinolékařská kontrola (RK) při dovozu

6.1. Místo provedení RK

Pracovník Fytokaranténní inspekce Státní rostlinolékařské správy (FI SRS) rozhodne, zda RK provede resp. dokončí ve vstupním místě (VM) nebo zda poukáže zásilku k provedení resp. k dokončení RK mimo VM. Důvodem provedení nebo dokončení RK mimo VM může být potřeba provést v rámci kontroly časově nebo technicky náročné laboratorní testy anebo provést detailní prohlídku zásilky při nebo po vykládce. Zásilka je do jiného místa než VM k provedení nebo dokončení RK poukázána na základě protokolu, který vystaví pracovník FI SRS.

Postup při provádění RK mimo VM

1. Zásilka nebo její část (partie) může být vyložena na více místech, pokud dovozce (deklarant) sdělí nebo předloží FI SRS seznam míst vykládek (včetně uvedení okresu) všech partií brambor s možností jejich jednoznačného rozlišení (číslo partie, odrůda, hmotnost vyložené části) v dopravním prostředku a po vyložení. Hlízy bramboru mohou být vysypány z velkoobjemových obalů (tzv. "big bag" obalů), pokud je na místě vyložení zajištěno oddělené skladování a přesné označení jednotlivých partií po vysypání.

2. Má-li být partie vyložena na více místech, RK musí být vždy provedena pouze na jednom místě - zpravidla tam, kde se vyloží největší část partie (partií).

3. RK provede OKO SRS místně příslušné místu vykládky partie (nebo i jen části této partie), které je z VM písemně určeno jako místo provedení RK této partie.

4. RK může být dále provedena mimo VM ve vnitrozemí za splnění podmínek podle § 14 a § 15 vyhlášky v místech, která byla na žádost dovozce předem schválena SRS. RK provede okresní oddělení SRS místně příslušné schválenému místu vykládky.

5. Ve všech místech vykládek zásilky okresní oddělení SRS v součinnosti s místně příslušnými celními úřady kontrolují:

a) namátkově před ukončením RK způsob uskladnění hlíz, zda nehrozí riziko rozšíření karanténního organismu při jeho případném výskytu, a shodu deklarované hmotnosti hlíz se skutečně skladovanou hmotností,

b) vždy při rozhodnutí o vrácení, zničení nebo ošetření či zpracování zásilky nebo její části, zda byla zásilka nebo její celá uskladněná část vrácena, zničena nebo ošetřena či zpracována, včetně dodržení lhůty pro vrácení, stanovené správním rozhodnutím SRS. (Zásilky, u kterých bylo zjištěno podezření z výskytu nebo byl potvrzen výskyt karanténních bakterióz, mohou být zpracovány pouze v podnicích splňující podmínky pro bezpečné zpracování partií bramboru zamořených karanténními bakteriózami.)

6.2. Rostlinolékařská prohlídka zásilky

6.2.1. Určení reprezentativního množství hlíz v zásilce pro prohlídku nebo úřední odběr vzorku

Pokud zásilka sestává z více partií, prohlíží se a vzorkuje každá partie samostatně.

Při hmotnosti partie do 50 tun se k odběru vzorků vybere pět pytlů, při hmotnosti partie nad 50 tun jeden pytel z každých deseti tun navíc. Pytlem se v tomto případě rozumí jakýkoliv druh obalu obsahující 50 kg brambor. V případě obalů menší hmotnostní kapacity se jich vybere úměrně větší počet.

6.2.2. Prohlídka hlíz ke zjištění výskytu karanténních škodlivých organismů

Z každého vybraného pytle se z alespoň deseti namátkově vybraných hlíz prohlídkou zjišťuje přítomnost hlíz podezřelých. Při dovozu mikrohlízek z tkáňových kultur a dovozu partií rozmnožovacího materiálu malých hmotností pro šlechtitelské účely a povinné testy se počet prohlížených hlíz sníží podle reálných možností.

Za podezřelé hlízy se považují takové, které jsou zjevně napadeny chorobou nebo škůdcem, vykazují různé deformace ap. V případě potřeby se prohlédnou další hlízy v dalších pytlích dané partie.

Pokud v místě provádění RK není technicky možné určit příčinu poškození a trvá podezření z výskytu karanténního škodlivého organismu, FI SRS odebere úřední vzorek podezřelých hlíz a poukáže zásilku k provedení RK mimo VM. O způsobu naložení se zásilkou se rozhodne až po obdržení výsledku analýzy vzorku.

Při potvrzení výskytu karanténního škodlivého organismu v zásilce zajistí SRS dokladový vzorek.

Při zjištění hlíz s příznaky napadení bakteriální kroužkovitostí nebo bakteriální hnědé hniloby se z celé partie odebere vzorek hlíz podle bodu 6.3 (viz dále). Hlízy s příznaky (včetně rozříznutých) se vloží do papírového a následně do polyetylenového sáčku a přiloží se do obalu ke standardně odebraným hlízám.

Po odběru každého vzorku hlíz se každý vzorkovaný pytel opět uzavře (úvazkem) a opatří se úřední přelepkou SRS s označením: "Vzorkováno SRS" nebo úřední plombou SRS. O odběru úředního vzorku vystaví SRS protokol o odběru vzorku.

6.2.3. Kontrola výskytu háďátek Globodera spp.

Odebraný vzorek zeminy se analyzuje flotační metodou. Za výskyt Globodera rostochiensis resp.G. pallida se považuje pouze zjištění cyst s plným obsahem, které jsou přesně druhově určeny alespoň na základě mikroskopického vyšetření cysty, popř. jinými metodami (PCR).

Pozitivní vzorky zeminy a izolované cysty karanténních druhů háďátek se archivují v místě determinace alespoň po dobu 1 měsíce.

6.3. Vzorkování a testování zásilky ke zjištění výskytu původců karanténních bakterióz

Postup SRS se v těchto případech řídí Metodickým pokynem B/KAR/1/2002 pod č.j. 0417/2002/Ř-10, pokud není dále upřesněno jinak.

6.3.1. Rozsah vzorkování

SRS úředně vzorkuje a testuje na výskyt původců karanténních bakterióz:

a) všechny dovážené partie rozmnožovacího materiálu bramboru; testování je součástí RK

b) dovážené partie ostatních pozdních brambor původem ze zemí s výskytem karanténních bakterióz v rozsahu přibližně 50 %; testování není součástí RK, pokud nejsou při prohlídce hlíz zjištěny příznaky napadení původci karanténních bakterióz

c) namátkově vybrané dovážené partie ostatních pozdních brambor původem z jiných zemí v rozsahu přibližně 20% prohlédnutých zásilek; testování není součástí RK, pokud nejsou při prohlídce hlíz zjištěny příznaky napadení původci karanténních bakterióz

d) namátkově vybrané dovážené partie raných brambor v rozsahu přibližně 20% prohlédnutých zásilek; testování není součástí RK, pokud nejsou při prohlídce hlíz zjištěny příznaky napadení původci karanténních bakterióz.

Pokud je testování součástí RK, zásilku ani její část nelze do rozhodnutí SRS o naložení s ní uvádět do oběhu ani zužitkovat, a to ani průmyslovým zpracováním.

6.3.2. Místa vzorkování

Partie rozmnožovacího materiálu bramboru se vzorkují vždy v místech jejich dočasného uskladnění mimo VM, partie ostatních brambor buď ve VM nebo v místech jejich dočasného uskladnění mimo VM.

6.3.3. Způsob odběru vzorků hlíz

Z každého vybraného pytle se namátkově odebere přibližně stejný počet (nerozkrojených) hlíz tak, aby vznikl standardní vzorek 220 hlíz na každých 25 tun hmotnosti každé partie, z partií rozmnožovacího materiálu základní kategorie se odebere 440 hlíz.

Z partií rozmnožovacího materiálu malých hmotností pro šlechtitelské účely a povinné testy se odebere úřední vzorek podle tohoto schématu:

Hmotnost partie (v kg)

Velikost vzorku (počet hlíz)

do 5

5

5 - 15

20

15 - 50

50

50 -100

110

nad 100

220

6.3.4. Balení vzorků hlíz

Vzorek se uloží do hustě tkaného polypropylenového či jutového pytle, který se opatří vně i uvnitř etiketou se shodně vyplněnými údaji o vzorku podle bodu 6.3.5. (viz dále) a zaváže. Vzorky se přepravují takovým způsobem, aby z nich nemohlo dojít k případnému rozšíření karanténních bakterióz.

6.3.5. Označování vzorků

O odběru každého úředního vzorku (nebo ucelené série vzorků) je nutno vyplnit protokol, ve kterém se uvede: číslo protokolu, adresa vzorkovatele, odrůda/číslo partie, stupeň množení, země původu, identifikace dovozce a příjemce partie. Pokud byl odebrán z jedné partie více než jeden vzorek, také číslo dílčího vzorku a počet všech dílčích vzorků z partie. Tento protokol se do laboratoře neodesílá.

Ke každému vzorku se přikládá úřední etiketa s vyplněnými následujícími údaji: číslo protokolu ( v případě dvojnásobných vzorků u základního rozmnožovacího materiálu lomené A a B), kontaktní adresa vzorkovatele a popř. také adresa pracoviště SRS, které má provést či dokončit RK, priorita testování, a pokud byl odebrán z jedné partie více než jeden vzorek, také číslo dílčího vzorku a počet všech dílčích vzorků z partie.

Každý vzorek je nutno adjustovat proti neoprávněnému otevření buď plombou nebo úřední přelepkou s logem SRS.

6.3.6. Přeprava vzorků

Pracoviště SRS, které vzorek odebralo, zajišťuje bez zbytečného odkladu jeho přepravu nebo odeslání do laboratoře pověřené testováním karanténních bakterióz (viz příloha č.1), a to buď kurýrně dopravními prostředky SRS nebo dovozcem anebo poštou. Vzorky odebrané z partií sadbových brambor základního rozmnožovacího materiálu dovezených do 31.12. 2002, je třeba pokud možno od odběru do odeslání skladovat v podmínkách podle bodu 6.3.7..

6.3.7. Testování vzorků

Odebrané vzorky se laboratorně testují metodami uvedenými v přílohách č. 2 a 3 Metodického pokynu B/KAR/1/2002.

U vzorků odebraných ze zásilek sadbových brambor základního rozmnožovacího materiálu se při testování použijí alespoň dvě metody screeningového laboratorního testování a v případě, že se jedná o partii dovezenou do 31.12. 2002, provádí se testování tak, že polovina odebraných hlíz každého vzorku se testuje až po uplynutí 4 týdnů, po které byla tato část vzorku uchována v podmínkách optimálních pro rozvoj původce choroby (teplota 18oC).

Příslušná laboratoř protokolárně sdělí (nejlépe e-mailem) výsledky testování pracovišti SRS, které má provést či dokončit RK, které jej následně písemně oznámí do dvou pracovních dnů dovozci. V případech, kdy jsou vzorky odebírány v rámci průzkumu a testování není součástí RK, laboratoř sdělí výsledky testování na kontaktní adresu vzorkovatele (FI SRS, OKO SRS).

6.4. Opatření po potvrzení výskytu karanténního škodlivého organismu v zásilce anebo při vzniku bezprostředního nebezpečí zavlečení nebo rozšiřování škodlivých organismů na území ČR

Po potvrzení výskytu karanténního škodlivého organismu (KŠO) v zásilce se postupuje podle § 12b odst. 1 písm. b) zákona.

Pokud bezprostředně hrozí nebezpečí zavlečení nebo rozšiřování škodlivých organismů na území České republiky, může podle § 11 odst. 2 zákona ředitel SRS stanovit jiná účinná opatření proti jejich zavlečení nebo rozšiřování včetně zákazu dovozu zásilek brambor ze zemí jiných, než stanovených podle § 13 odst. 1 písm. c) a přílohy č. 10 vyhlášky (viz bod 4. výše). K takové situaci může např. dojít při opakovaném porušování fytokaranténních podmínek dovozu (časté nálezy KŠO v zásilkách původem z určité země).

Stanovení jiných účinných opatření proti zavlečení nebo rozšiřování škodlivých organismů musí předcházet vyhodnocení míry rizika těchto organismů pro Českou republiku, které provede SRS podle § 17 vyhlášky. Jiná účinná opatření proti zavlečení nebo rozšiřování KŠO vyhlašuje SRS ve Věstníku MZe a na svých internetových stránkách včetně stanovení doby, po kterou tato opatření trvají.

7. Rozlišení raných brambor od ostatních brambor a spolupráce s Českou zemědělskou a potravinářskou inspekcí (ČZPI)

7.1. Znaky, které musí rané brambory vykazovat, aby byla uznána deklarace jako brambory rané

Rozhodujícím znakem je snadná loupatelnost slupky hlízy v její korunkové části. Po uchopení hlízy do ruky je tlakem volného palce v korunkové části hlízy tato slupka snadno oddělitelná od hlízy. Nepřípustné je pro tuto zkoušku loupání (škrábání) slupky nehtem nebo dokonce nožem.

7.2. Podezření na chybnou deklaraci raných brambor

Pokud při kontrole zásilky ve VM vznikne podezření, že se nejedná o rané brambory, budou tyto brambory posuzovány jako konzumní pozdní a zásilka bude, bez ohledu na zemi původu, úředně vzorkována a testována na přítomnost karanténních bakterióz; testování je přitom součástí RK.

7.3. Spolupráce s ČZPI

7.3.1. Kompetence a výměna informací

O vzniklém podezření podle bodu 7.2. bude SRS ve VM bezprostředně informovat krajský inspektorát ČZPI územně příslušný místu dočasného uskladnění zásilky ve vnitrozemí a OKO SRS příslušné k provedení rostlinolékařské kontroly v místě uskladnění.

ČZPI po oznámení SRS zabezpečí v příslušném místě dočasného uskladnění zásilky následnou kontrolu jakosti a správnosti označení. Po ukončení kontroly bude inspektorem ČZPI vždy sepsán protokol o kontrole a následně pak o výsledku kontroly informováno OKO SRS příslušné k provedení kontroly ve vnitrozemí. V případě zjištění, že kontrolovaná šarže neodpovídá deklaraci raných brambor, bude o tomto zjištění ČZPI následně informovat i Celní službu.

Pokud v rámci RK nebudou shledány jiné problémy, naložení se zásilkou s ohledem na nesrovnalosti v deklaraci raných brambor řeší ČZPI a Celní služba.

7.3.2. Rutinní kontrola odrůdové pravosti brambor

V případě provádění rutinní kontroly odrůdové pravosti raných brambor jako v předchozích letech, bude na základě požadavku ČZPI aktualizován a upřesněn postup spolupráce mezi SRS a ČZPI v roce 2003.

8. Zrušené metodiky SRS

Nabytím účinnosti tohoto plodinového manuálu se současně ruší platnost pokynu A/KAR/1.4.1./2002 " Rostlinolékařská kontrola dovážených zásilek bramboru (Solanum tuberosum L.) do České republiky", který byl rozeslán pod č.j.:0513/2002/Ř-10 dne 9.5. 2002.

Příloha č. 1

Laboratoře pověřené k testování původce bakteriální kroužkovitosti a hnědé hniloby brambor zásilek dovážených brambor

Diagnostická laboratoř SRS Terezín - spádová oblast středních, západních a severních Čech a severní Moravy a Slezska

Diagnostická laboratoř SRS Havlíčkův Brod - spádová oblast východních Čech a jižní Moravy

Diagnostická laboratoř SRS Tábor - spádová oblast jižních Čech.