Evropská unie nevylepšila nabídku pro české zemědělství

Beze změny zůstala základní nabídka Evropské unie adresovaná České republice v zemědělství. V "balíčku" předloženém včera v Bruselu členským státům se výchozí hodnota přímých zemědělských podpor nadále pohybuje od 25 procent v roce 2004 po 35 procent úrovně běžné v EU v roce 2006. Desetileté přechodné období zůstalo také zachováno. V návrhu je pouze řečeno, že pro období 2007-2013 nemůže roční nárůst přímých plateb klesnout pod předpokládanou úroveň, obvykle deset procent ročně, vypočítávanou z úrovně plateb v roce 2006. Tato klauzule by měla zabránit relativnímu zpomalení náběhové křivky, kdyby se absolutní výše přímých plateb v celé EU snižovala. EU souhlasí s tím, aby čeští zemědělci dostávali vedle unijních dotací také podpory ze státního rozpočtu, případně aby se na tyto účely převáděla část peněz vyčleněných na rozvoj venkova. Celkové podpory však v letech 2004-2006 nesmějí překročit 40 procent úrovně přímých plateb v EU. Od roku 2007 dál lze přihazovat po deseti procentech státních podpor, celková úroveň přitom nesmí překročit plnou výši přímých zemědělských plateb běžnou v unii. Návrh včera večer projednali velvyslanci členských zemí sdruženi ve Výboru stálých zástupců (COREPER). Návrh vypracovala Evropská komise a předložilo ho Dánsko, nynější předsedající země. Jeho diplomaté ho vydávají za poslední řešení, které poskytuje prostor pro pouze minimální změny. Podle znalců však není vyloučeno, že si unie ještě nechává "v rukávu" nějaký trumf, který by jí umožnil udělat politické gesto, a to případně až na summitu v Kodani v půli prosince. "Šéfové států a vlád chtějí mít po ruce ještě nějaké kouzlo," usoudil dobrý zdroj EU. Lepší počáteční výše přímých podpor by podle něj mohla být takovým překvapením. Česko se v návrhu dočkalo částečného vylepšení zemědělských produkčních kvót, podle nichž se vypočítávají dotace; mnohdy ovšem zůstávají hluboko pod původními požadavky, často přemrštěnými. Referenční výnos obilnin je stanoven na 4,20 tuny z hektaru (požadavek 4,37), mléčná kvóta na 2,68 miliónu tun s možností vylepšení o necelých 56.000 tun v roce 2006 (žádost 3,1 miliónu tun). Masných krav je unie ochotna přiznat 90.300, zatímco Praha chtěla 230.000. Dosti daleko za českými požadavky zůstaly také nabídky na objem výroby bramborového škrobu (25.716 tun), přadných rostlin či ovcí. Podle očekávání jsou české vinice zařazovány do nejhorší kategorie A a moravské do kvalitnější kategorie B, což se moravským vinařům nelíbí. Jistý prostor poskytuje EU pro obnovu dříve zrušených vinic. EU dále spočítala, že celkově by mělo Česko obdržet v prvních třech letech z Bruselu 184 miliónů eur v podobě kompenzací za to, že bude do rozpočtu unie více platit, než z něj dostávat. Částečně vyšla vstříc českému požadavku na snížení šestnáctiprocentní zálohy z objemu prostředků ze strukturálních fondů, která má být vyplacena v roce 2004. Nyní ji bude možné rozdělit - deset procent dostane ČR v tomto roce, šest v dalším roce. V balíčku se České republice dále nabízí vylepšení vyjednaného ochranného přechodného období pro prodej zemědělské půdy, a to o tříletou ochrannou klauzuli. Znamená to, že pokud po uplynutí sedmileté lhůty bude Česko nadále pociťovat, že zemědělská půda je o hodně lacinější než u sousedů a mohla by být předmětem masového skupování cizinci, což by vedlo k "vážným otřesům" na trhu půdy, může požádat o prodloužení zákazu o tři roky. Tuto úlevu si na poslední chvíli vyjednalo Maďarsko; unie ji proto nabídla všem ostatním kromě Polska, které si už dříve dohodlo výhodnější režim.