Telička: Čeští rolníci mají své "jisté"

Posledními českými prioritami v zemědělství jsou obiloviny a bramborový škrob.

Týden před tím, než se do vyjednávání o podmínkách členství ČR v Evropské unii vloží ministr zahraničí Cyril Svoboda, absolvoval včera v Bruselu hlavní vyjednávač Prahy státní tajemník Pavel Telička, možná předposlední kolo konzultací s dánským předsednictvím a Evropskou komisí. Koncem týdne od svých protějšků očekává konkrétní odpověď na nejnovější konkrétní protinávrhy české strany z pondělka.

"Míč je teď na straně evropských partnerů," poznamenal Telička. "Pokud nebude jejich odpověď "dobrá", může se vyjednávání ještě pořádně zamotat. Za to by pak ale nesla odpovědnost unie," dodal.

Nepřehánět nátlak

Neuvedl sice přesná čísla, o která se v zákulisí úporně zápolí, ale z jeho náznaků znalci odvozují, že Česko považuje nadále za příliš nízkou pětadvacetiprocentní výchozí úroveň přímých plateb pro své farmáře po vstupu do EU k 1. květnu 2004. A to i přesto, že Dánsko jako předsedající země EU díky poslední nabídce připouští, že by se tato úroveň dala zvednout až na 40 procent.

Pro ČR je pozitivní, že by se na takovém navýšení podílely prostředky ze společné pokladny unie asi 20 procenty. V zájmu udržení konkurenceschopnosti je rolníkům ochotna z veřejných prostředků pomoci také jejich vlastní vláda. Ani to však se nemůže po vstupu ČR do EU odehrávat bez souhlasu Bruselu.

Česko si podle Teličkových slov představuje, že by se z fondů na venkovský rozvoj mohlo čerpat na přímé podpory pro zemědělce až 50 procent, tedy o deset procentních bodů víc, než zatím navrhují evropští partneři. Zároveň by si Praha přála, aby mohla svým výrobcům obilovin a bramborového škrobu hradit větší podpory z vlastních zdrojů. Nynější státní podpory v případě Česka nepřekračují ani polovinu úrovně v dnešní unii.

Protesty jsou rizikem

Hlavní vyjednávač v Bruselu novinářům vysvětlil, že tlak českých farmářů na lepší podmínky - a ten ve středu zřejmě dostane podobu desetitisícové demonstrace v Praze - je legitimní formou protestu. Varoval však, že by se případné další ústupky Bruselu mohly nepříjemně dotknout jiných "zájmových skupin" v Česku. Měl tím na mysli mimo jiné riziko nižších kompenzací pro výdaje ze státního rozpočtu v prvních letech po vstupu, aby se ČR nestala "čistým plátcem". Tady by země jako celek mohla prodělat, pokud by se evropští partneři pokusili "kompenzovat" případné ústupky zemědělcům tím, že by v jiných oblastech šli s finanční nabídkou dolů.

Na ministerské úrovni se otázkou bude EU zabývat již příští týden na vrcholném summitu v Kodani 12. - 13. prosince. Jak nasvědčuje prohlášení německého šéfa diplomacie Joschky Fischera ve Varšavě, nebyly všechny finanční nabídky kandidátským zemím s Berlínem ani plně projednány, natož aby je Německo jako "hlavní pokladní" schválilo. Telička včera s odvoláním na dánského velvyslance v sídle EU před novináři připustil, že to "Dánové nemají s ostatními státy patnáctky lehké". Měl na mysli ochotu části ze zbývajících čtrnácti států EU k finančním ústupkům za rámec ujednání na říjnovém summitu v Bruselu.

Může se ale stát, že Dánům i Evropské komisi, která naznačuje vůči kandidátům jistou vstřícnost, trochu riskantní manévr vyjde. Stejně dobře je možné, že by se za týden mohli ještě někteří ministři zahraničí patnáctky - 48 hodin před Kodaní - v otázce peněz vzpěčovat. A to by mohlo konečnou dohodu na summitu jistě zkomplikovat.

Útěcha pro české farmáře

Tím důležitější je, že podle Teličkova odhadu, který potvrdili i vyjednávači dalších srovnatelných států našeho regionu, se nyní už nůžky mezi stanovisky EU a kandidátů nerozevírají. "Myslím, že se už spíše svírají," uvedl diplomat. Domnívá se, že unie by mohla mít stále ještě možnost někde ve společné pokladně chybějící milióny eur "vyhrabat".

Nikdo nedovede předpovědět, zda k tomu bude mít politickou vůli, dostane-li se spor až na summit. Je to dáno i tím, že důležité státy EU prožívají doma hospodářskou recesi s neblahými dopady na vlastní rozpočty. A rády by vlastním občanům předvedly, že nejsou rozhazovačné, půjde-li o náklady na rozšíření. SRN je jen jeden z nich.

Telička má pro české farmáře aspoň útěchu, že s výjimkou obilovin a bramborového škrobu mohou počítat s příznivějším výsledkem snad i u ostatních komodit, "kde hrozilo problematizování jejich příjmů".