Kdo chce zabít českou Setuzu

Někdo chce zabít Jessii, někdo Sekala, někdo asi tuzemský potravinářský gigant Setuzu. Alespoň to tak podle aféry, kterou před časem na základě tu anonymních i podepsaných udání z řad konkurentů Setuzy rozpoutala některá média, vypadá.

Principem kauzy, podle které Setuza - stručně řečeno - neoprávněně vylepšovala svůj hospodářský výsledek, neboť dokáže díky moderní technologii vyrobit z řepky více oleje než ostatní, se již patrně není nutné zabývat. Přímo na základě zákona totiž vyrábět s vyšší efektivitou může, a prokázaly to již i závěry vyšetřování policie.

Zjevně důležitějším faktorem je tedy úvaha o tom, co se za celou kauzou skrývá ve skutečnosti. Je vhodné uvést několik souvisejících informací.

Již samo obvinění Setuzy z nekalých praktik v sobě neslo prvky cílené manipulace. Na její praktiky poukazovaly tři různé dokumenty, a to nepodepsané anonymní udání a dva podepsané materiály, které šíří dva přímí konkurenti Setuzy na trhu s olejninami a jejich produkty. Všechny tři texty pracují se zcela identickými slovními výrazy, celými větami, ba dokonce se stejnými zvýrazněnými pasážemi.

Při bedlivějším zkoumání mediálního obrazu Setuzy pak zjistíme, že podnik je terčem různých útoků již hodně dlouho. Například prostřednictvím takzvané Nemétovy směnky, kterou neuznává ČSOB, nebo aktivit někdejšího představitele podniku, trestně stíhaného podnikatele Jana Gottvalda.

Podnikatelské aktivity managementu Setuzy v minulých letech byly přitom skutečně často v rozporu se zákonem, a nebo přinejmenším sporné. Je však nekorektní vytahovat jednotlivé kostlivce na současné vedení podniku, které jej stabilizovalo, dřívější ztráty změnilo v zisky, investuje a na rozdíl od let předchozích platí svým dodavatelům. Dodejme, že nynější vedení Setuzu řídí teprve od jara letošního roku. Zdá se, že oživení Setuzy někomu nevyhovuje. Proč?

Setuza je v České republice v podstatě posledním oborově dominantním podnikem, který je plně v českých rukou (49 procent Český olej, téměř 40 procent prostřednictvím Podpůrného garančního rolnického a lesního fondu stát). Postupující koncentrace zpracovatelských kapacit a především blížící se vstup do Evropské unie však patrně i Setuzu vtáhne do vlivu zahraničního kapitálu.

To nevyloučil na nedávné tiskové konferenci ani současný generální ředitel Setuzy František Janů. Podle něj zájem zahraničních investorů existuje.

Bodejť by ne, když na trhu jedlých olejů má tento subjekt dvě třetiny domácího trhu, na trhu bionafty zhruba také tolik, a ve svém vlastnictví celou řadu ochranných značek a známek, kromě jiného druhdy nejznámější značku zubní pasty Odol. Připustíme-li velmi pravděpodobnou možnost budoucího prodeje Setuzy nějaké nejspíše nadnárodní společnosti, je první na řadě otázka: Za kolik?

Je jasné, že za podnik mediálně vnímaný jako rizikový a problémový bude zaplaceno méně než podnik perspektivní. Což ovšem potenciálně znamená omezení příjmů státního rozpočtu a tedy proti zájmu daňových poplatníků.

Souvisejících rovin je ale víc - jednou z těch důležitých je nepochybně snaha o personální rekonstrukci vedení Státního zemědělského intervenčního fondu. To dokazují i otázky, na které musel v souvislosti s kauzou Setuza ohledně možného odvolání ředitele fondu Jana Höcka odpovídat i ministr zemědělství Jaroslav Palas. Proč?

Role intervenčního fondu v zemědělství neustále roste a i nadále poroste - jeho prostřednictvím potečou do České republiky podpůrné prostředky na zemědělství z Bruselu. Vidět do kuchyně EU je přitom pro každou skupinu agrolobbistů více než strategické - takže sedět ve vedení fondu by chtěl kdekdo. V této souvislosti je ale třeba zejména laické veřejnosti vysvětlit, jak fond funguje.

O všem rozhoduje prezídium, v němž mimo jiné sedí ze zákona i ministr zemědělství, ale také tři zástupci zájmových zemědělských organizací. Ředitel fondu (Höck) je pouze úředníkem, vykonavatelem rozkazů. Fond a jeho předchůdce (Státní fond tržní regulace) přitom v minulosti nepochybně udělal celou řadu sporných rozhodnutí, zejména ale utratil zbytečně peníze - a je pravda, že Höck v něm působí od počátku jeho existence, avšak právě jako výkonná osoba. S celou řadou rozhodnutí navíc, pokud vím, příliš nesouhlasil, naposledy dokonce veřejně několikrát kritizoval nadsazenou intervenční cenu pšenice z letošní sklizně. Chce-li někdo rekonstruovat personální obsazení fondu, měl by spíše začít u prezídia.

Je velmi smutné, že v České republice je pomluva stále ještě jedna z metod běžně používaných v konkurenčním boji. Bylo by velmi na čase, přestat tento nešvar tolerovat a jednoznačně jej kvalifikovat jako závažný trestný čin.