Palas: ČR žádá po dohodě Visegrádu start přímých plateb na 30 pct

Česká republika požaduje v závěrečné fázi jednání s Evropskou unií po dohodě s ostatními státy Visegrádské čtyřky, aby přímé platby českým zemědělcům začínaly na 30 procentech úrovně EU místo 25 procent, které nabízí Brusel. Zároveň chce, aby podpory rostly o deset procent každý rok, uvedl dnes na tiskové konferenci ministr zemědělství Jaroslav Palas. Unie nabízí zvyšování o pět procent pro roky 2005 a 2006 a dále postupný nárůst na plnou výši do roku 2013. Projednaná možnost dorovnávání přímých podpor do 40 procent úrovně v současných členských státech z peněz na rozvoj venkova za účasti národních zdrojů není podle Palase přijatelná pro všechny komodity. Vyšší podpory chce tuzemsko prosadit zejména u škrobu a plodin na orné půdě. Domácí zemědělci však požadují plné přímé platby, případně jejich dorovnání na plnou výši z peněz českého rozpočtu. Nárok odůvodňují ztrátou konkurenceschopnosti v případě omezených podpor. Právě proti podmínkám nabízeným Evropskou unií a za větší pomoc státu při řešení letošní finanční krize hodlají rolníci ve středu demonstrovat v Praze. Palas dnes uvedl, že akci považuje za legitimní a chápe i ji jako podporu vlády při jednání s EU. Vedle přímých plateb zemědělci nejsou spokojeni ani s navrhovanými národními kvótami, od nichž se dotace odvíjí, a trvají na českých požadavcích. EU v prvním návrhu tyto limity zpravidla výrazně zkrátila. Další jednání přinesla pro ČR předběžně určitá vylepšení. Palas k tomu dnes řekl, že Česko dále jedná zejména o referenčním výnosu u obilovin a limitech pro škrob, cukr a krávy bez tržní produkce mléka.

Letošní ekonomické problémy rolníků, způsobené hlavně propadem farmářských cen, nižší úrodou a nepřízní počasí, chce MZe řešit poskytnutím peněz a oddlužením. Resort zatím letos na dotacích vyplatil 5,6 miliardy korun z celkové sumy 7,69 miliardy korun. Podpora prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu letos podle Palase přesáhne devět miliard korun. SZIF dotuje mimo jiné vývoz mléčných výrobků a hovězího, platí zemědělcům za uvedení půdy do klidu a podpořil intervenčním nákupem cenu pšenice. Na řešení povodňových škod poskytuje půjčky Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Zatím schválil 144 žádostí v objemu 59 miliónů korun. Půjčit může zhruba 200 miliónů korun. Na nenávratné výpomoci má MZe 600 miliónů, z toho 400 pro zemědělce. Dalších 450 miliónů na tento účel získalo ze státního rozpočtu. Některý splátky rolníkům kvůli záplavám prominul Pozemkový fond. Oddlužení zemědělců chce Mze řešit částečným prominutím splátek úvěrů na trvale obracející se zásoby a generálním pardonem pro bezúročné půjčky. Zemědělci hovoří letos o propadu příjmů o 20 miliard korun a již dříve vedle odstranění starých transformačních závazků žádali kompenzační platbu 1200 korun na hektar. MZe zatím meziroční výpadek tržeb u zemědělských komodit vlivem poklesu cen odhaduje na něco přes deset miliard korun.