Jednání se před koncem zadrhlo na penězích

Kandidátské země by neměly vznášet požadavky, které jim Evropská unie nemůže splnit. S tímto argumentem odmítl včera jménem Dánska, které nyní unii předsedá, jeho ministr zahraničí Per Stig Möller požadavky na více peněz pro zemědělce z kandidátských zemí. "Já osobně bych si nic nevsadil na zvýšení finančních příslibů ze strany patnáctky na summitu v Kodani," řekl po jednání s ministry zahraničí z uchazečských států v Bruselu.

Měl tím na myslí i záměr České republiky, která chce v letech 2004 až 2006 dostat ze společné evropské kasy co nejvíce použitelných peněz do vlastního státního rozpočtu. Šéf diplomacie Cyril Svoboda tento záměr včera označil před novináři v Bruselu za momentálně nejdůležitější požadavek Prahy před vrcholnými jednáním v Kodani tento čtvrtek a pátek.

Möller varoval zejména Polsko, že se svým seznamem "něco mezi deseti a dvaceti požadavky" evropské vyjednávače doslova zaskočilo. "Chceme mít sice Polsko v unii, ale když se samo rozhodne zůstat mimo, museli bychom to akceptovat," řekl napůl vážně.

Dánský diplomat bilancoval rozhovory s celou desítkou. Společně s komisařem Günterem Verheugenem, jenž se jednání rovněž zúčastnil, konstatoval, že se dostavila očekávaná krize. Finanční balík podle obou politiků "stejně musejí vyřešit až šéfové", tedy nadcházející summit.

Verheugen upřesnil: "Obě strany musejí prokázat politickou odvahu. Už se nedá nic získat na tom, budeme-li rozhodnutí dál odkládat."

Ministr Svoboda připustil, že výše vytoužených kompenzací a úroveň výrobních kvót, zejména u masných krav, jsou spojité nádoby. "Chceme tyto (rozpočtové) kompenzace zvýšit, neuspějeme-li u posledních z požadavků, důležitých pro naše farmáře, a tím jsou kvóty na krávy bez tržní produkce mléka," uvedl Svoboda v kuloárech po poledni, kdy včerejší kolo vyjednávání oficiálně skončilo.

Dodal, že nový návrh unie umožňuje, aby česká vláda dotace na masné krávy dorovnávala z národních zdrojů. "Nyní tyto výrobní kvóty nemají být restriktivní," poznamenal.

Ministr zdůvodnil, proč je pro české zemědělce důležité, aby jim unie povolila pěstovat co nejvíce skotu, který je chován nikoliv kvůli mléku, ale kvůli spásání luk a masu. "Jsou to věru důležitá zvířata - nedávají sice mléko, ale je na ně možno čerpat hotové peníze," uvedl. Brusel totiž ze společných prostředků přispívá na každé takové zvíře, a to i z fondu na údržbu krajiny, nejenom ze zemědělského rozpočtu..

Od Dánů a Evropské komise získala Praha minulý týden příslib, že se pro ni finanční kompenzace ze společných prostředků zvýší asi o 185 miliónů eur. Česko je však podle Svobody přesvědčeno, že by na tom nemělo být hůře než Slovinsko, proto požaduje dvojnásobek.

Novináře ujišťoval, že je v zájmu samotné ČR "uzavřít, co se dá" už před kodaňským summitem, jak požaduje dánské předsednictví "Také naší taktikou je, aby tam bylo na stole co nejméně neuzavřených otázek, neboť to by (v Kodani) zhoršovalo naši celkovou vyjednávací pozici," prohlásil ministr.

To byl hlavní důvod, proč pražský kabinet ustoupil v otázce počtu jatečního skotu a v oblasti dopravy.

Trval ale na tom. že má smysl jednat až do konce lhůty, která je pro přístupové rozhovory vymezena - zvláště v otázce zemědělství. "A je výlučně naší věcí, rozhodnout, který okamžik je nejvhodnější pro ukončení těchto jednání. Dnešní den to není," uvedl pro dánskou televizi.

Také zemědělci ještě včera večer předpokládali, že jednání se protáhnou až do summitu. Našemu listu to řekli prezident Asociace soukromých zemědělců Stanislav Němec a předseda Zemědělského svazu Stanislav Jirovský.

Jediné země, které přijaly nabídku Dánska a Evropské komise na vyšší příspěvky, jsou Slovensko a Kypr. "Neměli jsme nic dramatického k projednání," řekl v Bruselu šéf slovenské diplomacie Eduard Kukan. Dále chce jednat pouze o označování tokajského vína.