Palas: v jednání s EU jsme uspěli jen napůl

Česká republika v přístupových jednáních o zemědělských kvótách neprosadila dvě ze svých pěti priorit. Jde o rozsah dotací pro krávy bez tržní produkce mléka a vývozní kvótu pro cukr.

"Již dříve jsem deklaroval, že jednání s Evropskou komisí, v jehož závěru jsme si vytkli pět hlavních cílů, nemohou dopadnout pět nula v náš prospěch," řekl včera ministr zemědělství Jaroslav Palas novinářům krátce po přijetí německé ministryně ochrany spotřebitelů, výživy a zemědělství Renate Künastové. "Určitých cílů jsme sice dosáhli, ale mohlo to být lepší," zhodnotil vyjednané kvóty a limity Palas. "V oblasti přímých plateb startovní úroveň 25 procent pokládáme pro nové členy i nadále za diskriminující. Nicméně jako pozitivum vidíme možnost dorovnání těchto plateb do 40 procent a u některých komodit, především u obilovin, do 50 procent u škrobu pak do 100 procent," konstatoval ministr.

K dorovnání bude podle něj možné využít jednak unijní peníze vyčleněné na rozvoj venkova, jednak národní zdroje. U krav bez tržní produkce mléka ČR žádala dotace pro 132 tisíc kusů, ale vylepšená nabídka EU se již dál nezvýšila zůstala na 90 300 kusech. "Nicméně i zde počítáme s určitým dorovnáním, vyjednáváme ještě o zavedení náhradního programu pro podporu chovu skotu v horských a podhorských oblastech," sdělil Palas. Druhým nedosaženým cílem je podle jeho slov vývozní kvóta (tzv. kvóta B) pro cukr ve výši 60 000 tun, přičemž akceptováno bylo jen 13 000 tun. V jiných komoditách ministr vidí výsledek jako pozitivní. Jako poměrně uspokojivou shledává ministr kvótu na mléko, která odpovídá českým představám a do budoucna umožní i určitý rozvoj tohoto významného odvětví.

Požadavek na zvýšení startovní úrovně přímých zemědělských podpor v letech 2004-2006 z 25 na 30 procent podle všeho znovu předloží na summitu v Kodani premiér Vladimír Špidla. Kromě ČR na něm trvají i všechny další země visegrádské "čtyřky". Podle některých pozorovatelů se ovšem může stát, že pokud se summit zaměří více na rozpočtové otázky, bude tato zemědělská záležitost, ještě nedávno kandidáty na členství považovaná za stěžejní, odsunuta do pozadí. Ministryně Künastová na dotaz novinářů, jak je s podmínkami přijetí nových zemí spokojeno Německo, řekla, že úkolem dánského předsednictví bylo předložit za členské státy určité nabídky a dovést jednání o rozšíření ke zdárnému konci. Podle ministryně je přirozené, že Německo, jež je v EU největším plátcem, některé návrhy obsažené v dánském "balíčku" pro kandidátské země kritizuje. Vyjádřila ale přesvědčení, že proces přijímání nových členů se v Kodani podaří zdárně uzavřít.

Německá ministryně dále uvedla, že v řadě bodů mají obě země shodné náhledy. "Shodli jsme se na tom, že reforma společné agrární politiky musí znamenat odklon od podpor zvýšení zemědělské výroby směrem k vyšší kvalitě a bezpečnosti potravin. Měla by umožnit rozvoj venkova v nejširším smyslu a zvýšit přitažlivost života ve venkovských oblastech i pro mladé lidi a ženy," dodala Künastová. Kvóta 90 300 masných krav, u níž Česko slevilo z původního požadavku, považuje předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jaroslav Brom za špatnou. "To je naprosto nedostatečný počet," řekl. Kvóta není podle něj omezující, ale pouze na tento počet zvířat získá ČR dotace z EU. Zástupci zaměstnavatelů a odborů věří, že česká delegace v Kodani vyjedná pro zemědělce lepší podmínky, než jim byly dosud nabídnuty. "Jsem přesvědčen, že v Kodani je možné dosáhnout lepších výsledků, než jaké nám byly doposud prezentovány," řekl předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský po úterním jednání tripartity. U zemědělských kvót je Jirovský s dojednanými výsledky vcelku spokojen. Také ředitelka odboru poradců předsedy vlády Jarmila Škvrnová soudí, že Česko může získat z fondů EU více peněz. "Jsou ještě připraveny určité rezervy ze strany Evropské komise. Věřím, že na summitu ještě proběhnou poslední jednání, kdy může ČR něco získat," uvedla.