Variabilita parametrů porostu obilnin

Variability of Growth Parametres of Cereals

Šnobl Josef, Novák Daniel, Hradecká Dana, Honsová Hana, Chaloupský Radovan

Abstract

In 1999-2000 years the variability of winter wheat and grain corn cover was analysed in stands Klučov and Třebovle. The differences, elicited in soil quality (present among individual stands of the ground) participated in variability of ground cover as unit. During vegetative period higher variability demonstrated growth between single stands, lesser already at harvest time. The variability of individual stand of winter wheat influenced grain above all by number of ears per sq. m., lesser by sum of grains per ear, and only little by mass of the grain (TKW = 1000 grain weight). Soil strengthen degree in depth of 20 cm influenced single yield elements very little. For precise farming they are inevitable as vegetation knowledge as soil character of the acres.

Jestliže chceme v precizním zemědělství zvýšit produkční schopnost a výnosový potenciál pěstované plodiny i stanoviště a zároveň redukovat působení škodlivých činitelů, musíme k tomu mít dostatek potřebných informací. Ty se týkají půdních vlastností i samotného porostu na pozemku jako celku i jeho jednotlivých částech. Variabilita zjištěných hodnot mezi jednotlivými částmi pozemku je pak důvodem pro provedení dodatečných zásahů v systému precizního zemědělství. Diferencovaný přístup k jednotlivým částem pozemku na základě definovaných půdních vlastností a stavu porostu snižuje celkovou variabilitu na pozemku, znamená úsporu materiálních vstupů, zvýšení výnosu i lepší ekonomiku hospodaření. Bez předchozí důsledné analýzy je účinnost dodatečných zásahů velmi nízká.

Metodika

V rámci řešení výzkumného záměru AF - “Využití půdních a biologických charakteristik pro precizní hospodaření - etapy “Agronomické hodnocení porostů” byla v roce 1999 a 2000 na soukromé farmě v Třebovli u Českého Brodu sledována variabilita porostu u 2 obilnin - ozimé pšenice a kukuřice na zrno. Pro sledování variability půdních vlastností i stavu porostu byly hony rozděleny na menší dílce a metodou GPS zaneseny do souřadnicové mapy. V hustší síti byl porost hodnocen na 94 stanovištích, v řidší síti na 30 stanovištích (tj. přibližně po 2 ha). Na každém stanovišti se uskutečnily 4 dílčí odběry nebo měření.

Ozimá pšenice - pozemek o výměře 58 ha na stanovišti Klučov. Pozemek je orientován podílně směrem jih - sever. V jižní části je rovinný a přibližně od 1/5 délky se směrem k severu terén zvyšuje. Délka honu činí přibližně 1240 m, šířka 560 m.

Kukuřice na zrno - pozemek o výměře 70 ha na stanovišti Třebovle, předplodina pšenice, hybrid LG 2222. Setí 18. - 20. 4. 2000 se současným přihnojením pod patu (165 kg Amofosu/ha), řádky 70 cm, 85 000 semen/ha. Dvakrát hnojení LAV 27,5 v celkové dávce 500 kg/ha, dvakrát po zasetí aplikace herbicidů. Sklizeň 18. - 22. 9. 2000. Pozemek je rovinný, přibližně obdélníkového tvaru (1 750 x 400 m), délkou orientován ve směru západ - východ.

Dosažené výsledky

Údaje o stavu porostu v obou sledovaných letech jsou uvedeny v tabulkách č. I., II., III. Obsahují údaje o stavu porostu a výnosových parametrech. Navíc byl hodnocen kvalitativní ukazatel zrna (objemová hmotnost), neboť byly vysévány odrůdy vhodné pro potravinářské účely. Výsledky byly rovněž statisticky zpracovány. Variabilita mezi jednotlivými stanovišti (rozdílné půdní podmínky) pozemku se projevila různým stupněm na utváření jednotlivých parametrů porostu a výnosových ukazatelů, což vyjadřuje variační koeficient. V obou sledovaných letech byl u ozimé pšenice zaznamenán vyšší stupeň variability hodnocených znaků během vegetace, nižší ve výnosu zrna v t/ha. Z výnosových prvků větší variabilitu shodně vykazoval počet klasů na 1 m2, menší pak počet zrn v 1 klasu a hmotnost zrna. Větší variabilita byla zaznamenána v horní části pozemku, což souvisí do značné míry s horšími půdními vlastnostmi. Rovněž byla na jednotlivých stanovištích měřena utuženost půdy v hloubce do 20 cm; její vliv na utváření parametrů porostu byl poměrně nízký. Metodou korelační analýzy byl pak vyhodnocen vztah výnosových prvků k výnosu (tab. IV). Po získání dalších půdních vlastností a hodnocení v dalších letech bude provedeno detailnější vyhodnocení.

Porost kukuřice vykazoval nižší stupeň variability mezi jednotlivými stanovišti v obou sledovaných znacích, což souvisí s větší celkovou vyrovnaností pozemku. Vzájemná korelace obou údajů (výška rostlin x výnos zrna t/ha) potvrdil určitou závislost, že na stanovištích s vyšší výškou rostlin byl i částečně vyšší výnos zrna.

Souhrn

V letech 1999 - 2000 byla na stanovišti Klučov a Třebovle hodnocena variabilita porostu ozimé pšenice a kukuřice pěstované na zrno. Rozdíly v půdních vlastnostech mezi jednotlivými stanovišti pozemku se podílely na variabilitě porostu jako celku. Větší variabilitu vykazoval porost mezi jednotlivými stanovišti během vegetace, menší již při sklizni. U ozimé pšenice variabilita jednotlivých stanovišť ovlivňovala výnos zrna především počtem klasů na 1m2, méně již počtem zrn v klasu, a nejméně hmotností zrna. Stupeň utuženosti půdy v hloubce do 20 cm ovlivňoval jednotlivé výnosové prvky velmi málo. Pro realizaci precizního hospodaření jsou nezbytné znalosti o porostu i půdních vlastnostech pozemku.

Ia Statistické charakteristiky porostu ozimé pšenice - Klučov 1999

Ib Statistické charakteristiky porostu ozimé pšenice - Klučov 1999

IIa Statistické charakteristiky porostu ozimé pšenice - Klučov 2000

IIb Statistické charakteristiky porostu ozimé pšenice - Klučov 2000

III Statistické charakteristiky porostu kukuřice - Třebovle 2000

IV Vliv jednotlivých výnosových prvků na výnos zrna - vyjádřeno

korelačním koeficientem a indexem determinace