Jihomoravským zemědělcům vadí snaha o zařazení vinařů do zóny B

Jihomoravské zemědělství, kam patří i většina z nynějších zhruba 12.000 hektarů vinic, se nejvíce obává snah Evropské unie o zařazení do tzv. zóny B. To by znamenalo ohrožení vinařů v případě klimaticky nepříznivých let, kdy by v důsledku nízké cukernatosti mohli vyrábět pouze levné stolní víno, nebo přeměnit úrodu na pálenku. "Český konzument na něco takového není zvyklý," řekl předseda představenstva okresní Agrární komory v Břeclavi Jan Hajda. Pěstitelé se podle něj domnívají, že pokud jsou Německo a Švýcarsko v příznivější zóně A, mají mít i oni stejné podmínky. Dva z deseti roků jsou na jihu Moravy vždy špatné, zdůraznil Hajda s tím, že řada přijímajících států by zařazením České republiky do zóny B získala levný odpadní koš pro své přebytky. Hajda naopak ocenil snahu minulé vlády o maximální podporu výsadby vinic. Předseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Ladislav Skopal před časem uvedl, že pokud výsadba vinic půjde dosavadním tempem a ČR vstoupí do unie až v květnu 2004, budou pěstitelé schopni vysadit dalších 3000 hektarů, a dostat se tím na dostačující plochu 15.000 hektarů ploch vinné révy. Na dnešní protestní akci v Mikulově kritizovali zemědělci i celkový systém dotací v EU, která nedotuje nejpracnější plodiny - ovoce, zeleninu a víno. Peníze ze společné pokladny se však najdou na obiloviny nebo řepku, což je v podstatě extenzívní hospodaření, míní Hajda. Za další ohroženou komoditu považují pěstitelé ovoce a zeleninu, kde největší konkurenci vidí v Nizozemsku a Polsku. Šéf břeclavské agrární komory zopakoval, že dnešním protestem chtěli jihomoravští zemědělci podpořit vládní činitele na jednání s EU. "Chceme se naposledy ozvat, že nejsme spokojeni především s přímými platbami a výší produkčních kvót. Chybí nám, že vláda na rozdíl od Slovenska nebo Polska jasně neřekla, že dorovná rozdíl s evropskými platbami tak, aby farmáři byli konkurenceschopní," uzavřel Hajda.