Evropa pětadvacítky už bude jiná

S příchodem deseti nových členů se změní unie, její vnitřní pravidla a způsob rozdělování peněz.

Zatímco deset zemí, které dostaly v Kodani pozvánku do unie, počítalo své zisky a ztráty, její nynější členové se připravují na důsledky rozšíření. Většina sdílí názor britského premiéra Tonyho Blaira, který řekl, že "rozšířená EU bude zcela jinou Evropou".

Na kodaňské schůzce se o budoucím uspořádání unie nediskutovalo. "Nezabývali se tím, jak změnit systém fungování tak, aby zůstal akceschopný i při pětadvaceti členech," řekl expert na evropské otázky Josef Janning z německé Bertelsmannovy nadace.

Ve strategických otázkách, týkajících se vnitřního uspořádání unie, ještě vlivní členové nenašli společný jazyk. Spolkový kancléř Gerhard Schröder v Kodani řekl, že "po rozšíření musí a bude následovat prohlubování unie." V Berlíně prohlubování vnímají jako větší integraci Evropy, a to spíše ve federalistickém pojetí.

Francie naopak zastává názor, že unie má být "svazkem svobodných národů". Nyní začala prosazovat, aby uvnitř EU mohla vzájemnou spolupráci posilovat pouze skupina zemí, tak jako již nyní jen někteří členové používají společnou měnu. Bernard Guetta z francouzského L'Expressu předpovídá, že unie se bude měnit v "Evropu a la carte", jídelníček, z něhož každý člen bude moci vybírat. Z perspektivy "oblastí posílené spolupráce" vychází i projekt bývalého francouzského prezidenta Valéryho Giscarda d'Estaing, který předsedá Konventu EU, na němž jsou zastoupeny členské i kandidátské země unie.

Kompromis chce Paříž a Berlín nalézt do ledna příštího roku, kdy u příležitosti 40. výročí smluv, které se staly základem poválečné spolupráce obou zemí, chtějí prezentovat společnou představu o budoucnosti unie.

Britský premiér v Kodani ujišťoval, že "většina nových členů sdílí naši vizi o Evropě, která by měla být svazkem suverénních států". Agentura Reuters uvedla, že stoupenci těsnější spolupráce obviňují země jako Británii a další státy, že prosazují rozšíření EU, aby unii zředily v zónu volného obchodu.

Stejně naléhavé jako otázky vnitřního uspořádání budou i problémy finanční. Německá ministryně zemědělství Renate Künastová ještě v době konání kodaňské vrcholné schůzky sdělila agentuře Reuters, že příští měsíc hodlá předložit návrh reformy financování společné zemědělské politiky, která spotřebovává takřka polovinu rozpočtu EU a na niž Berlín nejvíce přispívá.

Vedle sporu mezi federalisty a zastánci národní suverenity existují rozdíly v názorech i na obrannou a bezpečnostní politiku EU. Výhrady k posilování spolupráce v této oblasti mají členské země s tradicí neutrality jako Rakousko nebo Švédsko, které se proto brání propojování mezi EU a NATO.

"Cítíme se podivně," citovala agentura Reuters jednoho z šéfů diplomacie členské země EU, "jako bychom dosáhli vrcholu na horské dráze a nyní si náhle uvědomili, že sjezd dolů se už nedá zastavit."