Mohli si kandidáti vydupat více?
20. 12. 2002 | Mladá fronta Dnes
Mohly kandidátské země a v první řadě Česká republika v Kodani vydobýt více peněz pro svůj start v Evropské unii od května 2004? Narazily nepochybně na krajní neochotu členských zemí. Ale měly na to, ji překonat? Podle nejmenovaných znalců a očitých svědků bylo možná zapotřebí větší soudržnosti mezi uchazeči, zejména mezi visegrádskou "čtyřkou". Podle anonymních informací před summitem existovalo tiché porozumění mezi Evropskou komisí a předsedajícím Dánskem, aby v Kodani byla mezi deset uchazečů rozdělena navíc miliarda eur pro období 2004 až 2006. Vypadalo to jako rozumný kompromis mezi faktem zdůrazňovaným komisí, že k dispozici jsou ještě dvě miliardy, a tvrzením Dánů, že bylo dosaženo limitu. Nový směr však určila večeře nejvyšších představitelů "patnáctky" ve čtvrtek 12. ledna. Vyzněla jednoznačně proti tomu, aby nováčkové dostali další peníze. "Dánové se polekali. Maraton pátečního jednání zahájili v mnohem uzavřenější, nepřístupnější náladě," uvedl nejmenovaný diplomatický zdroj. Vyjednávací mašinerie se dala do chodu. Cílem bylo co nejrychleji přimět Poláky, aby slevili ze svých požadavků. A také vyřídit co nejvíce málo problematických zemí, a tím vyvolat tlak na ostatní, zejména na Čechy, Poláky a Maďary. Bylo rozhodnuto rozdělit mezi všechny země 300 milionů eur. Víc premiér Anders Fogh Rasmussen nepovažoval za možné od svých kolegů získat. Litva, Lotyšsko a Estonsko souhlasily záhy, dosáhly relativně dobrých finančních podmínek. Následovaly další. Na tapetě zůstali jen Poláci, Maďaři a Češi. Polský Leszek Miller napřed chtěl 1,1 miliardy eur navíc a zdůvodňoval to hlavně vnitropolitickou situací. Doslova prý volal o pomoc a vykládal, co se stane, když se vrátí s prázdnou. Byl však odmítnut. Po druhém kole odpoledne se spokojil nikoli s čistým navýšením o miliardu, ale s převodem téže sumy ze strukturálních fondů, tedy přelitím přislíbených peněz mezi jisté. Dostal také 108 milionů navíc na zajištění vnějších hranic. Když přišel potřetí, akceptoval podmínky unie.
Vladimír Špidla odmítl nabízených 83 milionů a řekl si po polském vzoru navíc aspoň o stomilionový převod. Reakce byla mrazivá. Manévrovací prostor se zužoval. Komisař Günter Verheugen v kritické chvíli údajně prohlásil: "Tak Čechy jsme už ztratili. Teď ještě ztratíme Poláky." "Schůzka mezi ním a Špidlou dopadla velmi špatně. Nechtěl dát vůbec nic," uvedl jeden ze zasvěcených diplomatů. "Bylo nutné mu vysvětlit, že Češi jsou v nejhorším postavení a že by to nebylo fér." Předseda Evropské komise Prodi nabádal Rasmussena, aby kandidátům nabídku osladil. "Dejte jim bonbony, máte je v kapse," říkal prý. Po polské akceptaci se zrodil plán obnovit visegrádskou spolupráci (podle některých zdrojů z české iniciativy, podle jiných z maďarské) v neúplném složení a dál jednat. Výsledkem však bylo odmítnutí. V podstatě jim bylo řečeno, že měli přijít dřív, že je hotovo. "Kdyby se země Visegrádu včas a řádně spojily, mohly možná dosáhnout víc. Nedostatek jejich součinnosti byl jasný a usnadnil rozhodování unie," uvedl jeden ze zasvěcených. A nevyloučil, že kdyby se všechny čtyři klíčové země této vlny rozšíření s tichou podporou Evropské komise v určité chvíli zasekly, mohly dosáhnout lepšího výsledku.
Zdroj: Mladá fronta Dnes, 20. 12. 2002
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 17.12.2025 22:15
