Závěry zasedání Evropské rady v Kodani

(12. - 13. 12. 2002)

Rozšíření se stalo skutečností

“Bezprecedentní a historický milník” při překonávání “odkazu konfliktů a rozdělení Evropy.” Takto uvítalo 15 členských států EU uzavření vstupních jednání dne 13. prosince s deseti novými členskými státy. Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovinsko, Kypr a Malta mají nyní ke vstupu do EU pevně stanovený termín 1. května 2004. “Tento komplexní a vyvážený výsledek představuje pevný základ bezproblémového zapojení nových členských států do EU,” oznámila Evropská rada na tomto zasedání v Kodani - pouhých devět let po předchozím kodaňském zasedání Rady, které stanovilo dnes již proslavená kritéria vstupu novách členů.

Výsledek zaručen rozhodně nebyl. Na počátku zasedání Rady se členské státy EU dohodly, že podpoří zlepšené podmínky, které během předchozího týdne vypracovalo dánské předsednictví společně s kandidáty, ale daly najevo, že bylo dosaženo všech mezí velkorysosti. Dánský premiér Anders Fogh Rasmussen, který zasedání Rady předsedal, kandidáty varoval, že v případě, že kterýkoli z nich nedospěje v Kodani k dohodě, bude čelit “nejpravděpodobnějšímu scénáři” odkladu jeho přistoupení do roku 2007.

Někteří ostřeji se vyjadřující kandidáti tyto náznaky odmítli jako vydírání. Myšlenka odložení rozšíření je “politická fikce”, prohlásil mluvčí polské vlády Michael Tober během dalších jednání. “Jednáme o podmínkách, nikoliv načasování.” Hlavní vyjednavač České republiky Pavel Telička trval na tom, že doba zakončení rozhovorů České republiky závisí na přijatelných výsledcích, nikoliv na dánském harmonogramu.

Během dne bylo zasedání Rady poznamenáno celou řadou opakovaných bilaterálních jednání, během nichž se dánské předsednictví a Evropská komise snažily s každým z deseti kandidátů vypilovat definitivní podmínky. Zasedání se protáhlo přes provizorně stanovenou dobu jednání, hlavně kvůli snaze nalézt uspokojivý kompromis s Polskem,. V pátek třináctého, téměř za pět minut dvanáct - nejen obrazně, ale vlastně skoro doslova - nakonec každá kandidátská země naznačila, že je ochotna podepsat se pod to, co do té doby vyjednala.

Závěry z jednání zdůrazňují, že dohoda umožňuje rozšíření, ale rozšíření uvážlivé a prozíravé. EU je schopna přijmout nové členy “a zároveň ochránit efektivní fungování rozšířené unie. Dosažená dohoda zajišťuje přistupujícím státům nutné přechodné uspořádání všech záležitostí tak, aby byly schopny se úspěšně vyrovnat se všemi závazky vyplývajícími z členství v EU. Výsledky dosažené během vstupních jednání zajišťují další fungování vnitřního trhu a politiky EU v nejrůznějších oblastech, aniž by předjímaly budoucí reformy.”

Rozšíření bude pečlivě řízeno: EU bude plnění přijatých závazků ze strany nově přistupujících států sledovat až do okamžiku přistoupení, což jim poskytne další vodítka a současným členským státům dodá potřebnou jistotu. Do dohody byla začleněna ochranná ustanovení zakotvující opatření řešící nepředvídatelný vývoj událostí, k němuž by mohlo dojít během prvních tří let po přistoupení. Existuje také odhodlání pokračovat v kontrole kandidátských zemí v oblasti hospodářské, rozpočtové a strukturální politiky.

Po veškerém úsilí uplynulých let a napětí uplynulých měsíců bylo ze všech stran cítit hmatatelné ulehčení, že k dohodě se nakonec dopělo. Během tradičního “rodinného fotografování” ke konci zasedání Rady - což nyní vyžaduje fotoaparát se širokoúhlou čočkou, neboť “rodina” sestává z klíčových politiků 28 zemí - přednesl premiér Rasmussen zcela netradičně krátký projev, v němž kandidáty přivítal do “evropské rodiny”. Stejně netradičně byly jeho poznámky přivítány spontánním potleskem politických leaderů Evropy stojících po jeho boku. Bylo cítit směs uspokojení a úlevy.

Co to vše znamená

Důležitější než podrobné podmínky dohody je skutečnost, že dne 1. května 2004 vstoupí do EU dalších deset zemí. Avšak vzhledem k tomu, že v rámci intenzivních vyjednávání během uplynulých týdnů zřetelně vynikly některé záležitosti, zejména finanční aspekty, bude vhodné podat shrnutí některých důležitých podmínek vstupu. Výsledky vycházely ze startovací čáry dané nabídkou unie po říjnovém summitu v Bruselu, kdy EU akceptovala postupné zavádění přímých plateb zemědělcům a dohodla se na rozpočtových kompenzacích tak, aby v prvních letech po vstupu na tom nebyl žádný nový členský stát rozpočtově hůře než v roce 2003.

Dánské předsednictví tuto nabídku po bruselském summitu mírně “přisladilo”. Novým členským státům bude dovoleno dorovnat přímé platby zemědělcům, dokonce s využitím části prostředků plynoucích z EU a budou jim přiděleny další prostředky na splnění požadavků Schengenských dohod, např. na kontrolu hranic. Dánsko pro tento balíček získalo podporu ostatních členských států na zahajovací slavnostní večeři kodaňského summitu dne 12. prosince. Během konečných vyjednávání dne 13. prosince byly dohodnuty některé přídavné momenty, především ještě širší flexibilita při dorovnávání přímých plateb a navýšení prostředků na přípravy plnění Schengenu. Kromě toho bylo nalezeno řešení polských obav týkajících se rozpočtového hospodaření v prvních letech po přistoupení: zpočátku bude moci čerpat z cash-flow facility ve výši až jedné miliardy eur. Nejde zde o nějaké nově přidělené peníze, ale o dřívější uvolnění prostředků, kterých by se Polsku tak jako tak dostalo v pozdější fázi jeho členství.

Finanční podmínky - které v letech 2004 až 2006 vyvolají náklady na rozšíření EU ve výši téměř 41 miliard eur, což je stále ještě pod horním limitem stanoveným Evropskou unií na základě Berlínské dohody z roku 1999 - jsou shrnuty v tabulce převzaté ze závěrů kodaňského summitu.

Kromě toho by v rámci berlínských limitů na výdaje související s rozšířením měla být vytvořena nová dočasná kapitola pro možnost jednorázově podpořit cash flow (tzv. zvláštní facilita) v roce 2004 a pro dočasné rozpočtové kompenzace v letech 2004 až 2006:

Tempo jednání s Bulharskem a Rumunskem je třeba udržovat

Na Bulharsko a Rumunsko se během summitu nezapomnělo, i když světla ramp byla zákonitě zaostřena na kandidáty připravené v Kodani jednání uzavřít. “Úspěšné uzavření vstupních jednání s deseti kandidáty uděluje procesu přistoupení Bulharska a Rumunska novou dynamiku v rámci stejně inkluzivního a nezvratného procesu rozšiřování,” prohlásila Rada.

Oficiálně byl přivítán “významný pokrok dosažený těmito zeměmi, který je náležitým způsoben zohledněn v pokročilosti jejich vstupních jednání”. Vedoucí činitelé EU prohlásili, že se těší na upevnění dosavadních výsledků, neboť “cílem je přivítat Bulharsko a Rumunsko jako členy EU v roce 2007”. Vstupní rozhovory budou tedy pokračovat. Bulharsko a Rumunsko “by se mělo chopit této příležitosti zintenzivněním svých příprav, včetně naplnění a realizace závazků přijatých během vstupních jednání,” zejména v oblasti soudní a správní reformy.

Rada potvrdila, že je odhodlána Bulharsku a Rumunsku pomoci, a schválila harmonogram jednání podle plánu Komise a návrhy na podstatné zvýšení předvstupní pomoci.

Zvláštní opatření pro Kypr

Během kodaňského summitu probíhala současně jednání mezi komunitou kyperských Turků a kyperskou vládou ve snaze dospět k dohodě o urovnání, které navrhuje generální tajemník OSN Kofi Annan. Tyto rozhovory neuspěly, avšak nebyly zrušeny.

Vedoucí činitelé EU prohlásili, že vstupní jednání s Kyprem byla dokončena, a Kypr bude proto v každém případě přijat do EU jako nový členský stát. Evropská rada zároveň “potvrzuje, že velmi dává přednost tomu, aby do EU vstoupil sjednocený Kypr. V této souvislosti vítá závazek kyperských Řeků a Turků pokračovat v jednáních, s cílem dospět ke komplexnímu urovnání kyperského problému do 28. února 2003 na základě návrhů generálního tajemníka OSN.”

Rada vyzvala vůdce komunit kyperských Řeků a Turků, “aby tuto příležitost uchopili” a v nadcházejících týdnech dospěli k urovnání. EU již dala najevo, že je ochotna “podmínky urovnání zapracovat do Smlouvy o přistoupení” a dojde-li k němu, Rada přizpůsobí vstupní podmínky Kypru s ohledem na komunitu kyperských Turků. Nedojde-li k urovnání, bude uplatňování acquis v severní části ostrova pozastaveno do doby, než Rada rozhodne jinak. Vedoucí činitelé EU vyzvali Komisi, aby v mezidobí zvážila způsoby podpory hospodářského rozvoje severní části Kypru a jejího přiblížení k EU.

Turecko má termín dalšího posouzení

“Rozhodne-li Evropská rada v prosinci 2004 na základě zprávy a doporučení Komise, že Turecko splňuje kodaňská politická kritéria, Evropská unie bez odkladu zahájí s Tureckem vstupní jednání.”

Na této formulaci se dohodli vedoucí činitelé EU v reakci na žádost Turecka o stanovení termínu zahájení vstupních jednání. Evropská rada opět uvedla, že “Turecko je kandidátskou zemí předurčenou ke vstupu do EU na základě stejných kritérií, jaká se vztahují na ostatní kandidátské země.”

Zazněla vřelá slova povzbuzení: výrazné uvítání skutečnosti, že Turecko podniká významné kroky ke splnění kodaňských kritérií, především díky nedávnému přijetí souboru legislativních norem a následných realizačních opatření, což se týká velkého počtu klíčových priorit stanovených v přístupovém partnerství; bylo vysloveno i uznání “odhodlání nové turecké vlády učinit další kroky na cestě reforem”. Turecká vláda byla vyzvána, aby urychleně řešila všechny zbývající nedostatky v oblasti politických kritérií, nejenom vzhledem k legislativě, ale i zejména vzhledem k jejich uplatňování..

Připomenuty byly také závazky. “Unie připomíná, že podle politických kritérií stanovených v roce 1993 v Kodani členství v EU vyžaduje, aby kandidátská země dosáhla stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respekt a ochranu menšin.”

Unie také učinila některá vstřícná gesta podpory. Vstupní strategie bude posílena. Komise má navrhnout revizi přístupového partnerství a zintenzívnit proces podrobné kontroly turecké legislativy, aby tak napomohla jejímu souladu s evropskou legislativou. Celní unie mezi Evropským společenstvím a Tureckem má být rozšířena a prohloubena. EU má od roku 2004 “podstatně zvýšit svou předvstupní finanční pomoc Turecku” na základě rozpočtové kapitoly “předvstupní výdaje”.

Co bude dál?

V současné době je třeba vypracovat konečnou verzi Smlouvy o přistoupení, aby mohla být na začátku roku 2003 předložena Komisi k připomínkám a následně Evropskému parlamentu ke schválení a pak Radě. Podle plánu by k podpisu Smlouvy stávajícími a novými členskými státy mělo dojít dne 16. dubna 2003 v Aténách.

Deset nových členských států se bude moci v roce 2004 zúčastnit voleb do Evropského parlamentu již jako členové EU. Ve Smlouvě o přistoupení bude stanoveno, že komisaři z nových členských států se ke stávající Komisi připojí k datu vstupu, tj. k 1. květnu 2004. Nově zvolený Evropský parlament pak schválí složení nové Komise, která by se funkce měla ujmout dne 1. listopadu 2004. Ke stejnému datu vstoupí v platnost ustanovení Smlouvy z Nice, týkající se Komise a hlasování v Evropské radě.

Nové členské státy se také v plném rozsahu zúčastní další mezivládní konference. Bulharsko a Rumunsko se zúčastní jako pozorovatelé.

Mezitím budou připravena nová znění přístupového partnerství pro Bulharsko a Rumunsko, jejichž cílem bude dokončit jednání tak, aby se k EU mohly připojit v roce 2007.

Pro Kypr je cílem dospět k vnitřnímu urovnání do 28. února 2003.

Vzhledem k Turecku podá Evropská komise zprávu o pokroku při naplňování kodaňských politických kritérií a předloží doporučení tak, aby Evropská rada na svém zasedání v prosinci 2004 mohla rozhodnout, zda bez odkladu zahájí s Tureckem vstupní jednání.