Sazby v eurozóně zřejmě neporostou
3. 1. 2003 | Hospodářské noviny
Vyšší úroky jsou v nedohlednu, hospodářský růst v zemích eura má být jen mírný, míní ekonomové.
Úroky v eurozóně zůstanou během letošního roku s největší pravděpodobností na současném tříletém minimu, tvrdí ekonomové.
Nejisté tempo zotavování hospodářství dvanáctky zemí eura společně s klesající inflací tak podle průzkumu agentury Bloomberg bude držet náklady na půjčky v eurozóně na úrovni 2,75 procenta. V případě výrazného zpomalení HDP by dokonce mohlo dojít k dalšímu uvolnění měnové politiky. Taková je predikce více než dvou třetin oslovených odborníků.
"Vyšší úrokové sazby jsou prozatím v nedohlednu, protože hospodářský růst má být v letošním roce velice mírný," uvedl například pro agenturu Bloomberg Thorsten Polleit, ekonom Barclays Capital.
Ekonomika eurozóny by podle předpovědí Evropské centrální banky (ECB) měla v roce 2003 vzrůst pouze o 1,1 procenta. Evropská komise pak dokonce uvedla, že hospodářství regionu by v prvním čtvrtletí letošního roku mělo klesnout. Důvodem je podle komise snižující se podnikatelská důvěra a rovněž rostoucí počet nezaměstnaných.
"Nemáme žádné náznaky, že by se ekonomická aktivita v euroregionu zrychlovala," uvedl i komisař pro měnové záležitosti Pedro Solbes v pravidelné čtvrtletní zprávě Evropské komise, která byla publikována loni 19. prosince.
To naznačují také poslední statistiky. Spotřebitelská důvěra klesla v listopadu na nejnižší úroveň za posledních pět let. Počet nezaměstnaných v regionu roste a řada společností očekává, že bude i v dalším období nucena propouštět své zaměstnance. Zatímco ve Spojených státech se míra nezaměstnanosti drží na úrovni šesti procent, v eurozóně je to podle posledních údajů 8,4 procenta. V některých zemích eura však nezaměstnanost překračuje dokonce deset procent. Typickým příkladem je Španělsko s 11,4 procenty lidí bez práce.
Sazby v USA jsou v současnosti nastaveny na 1,25 procenta, což je nejníže za posledních 41 let. Představitelé ECB však zatím dávají najevo, že s dalším uvolněním úroků nepočítají. "Pomalý růst nemůže být přičítán měnovým podmínkám. Ty totiž nemůžeme charakterizovat jako restriktivní," míní například viceprezident ECB Lucas Papademos. "Nevidím žádnou potřebu hovořit o další redukci úrokových sazeb," soudí také jeden z členů rady ECB Ernst Welteke, citovaný agenturou VWD.
Hlavní ukazatele eurozóny za loňský rok
1. Hospodářství eurozóny vzrostlo o 0,7 procenta (poslední údaj za druhé čtvrtletí roku).
2. Inflace v listopadu zpomalila na 2,2 procenta. To však stále překračuje dvouprocentní limit stanovený ECB
3. Míra nezaměstnanosti v měsíci říjnu dosáhla 8,4 procenta.
4. Úrokové sazby v eurozóně snížila loni v prosinci ECB po více než roce na tříleté minimum 2,75 procenta
5. Euro během loňského roku posílilo vůči dolaru o 18 procent. Tento fakt pomahá "držet na uzdě" ceny importovaného zboží.
6. Obchodní přebytek dvanácti zemí eurozóny v říjnu klesl na 8,7 miliardy eur.
Zdroj: Hospodářské noviny, 3. 1. 2003
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 17.12.2025 17:17
