Zemědělci si v novém roce příliš nepolepší

Rok před plánovaným vstupem do Evropské unie se zemědělci připravují na další utahování opasků. Příliš radosti jim neudělalo ani ministerstvo zemědělství, které právě představuje dotace pro letošní rok. Zatím to vypadá, že rolníci na tom budou v lepším případě stejně jako loni. "Zatím se bavíme jenom o návrhu, celá dotační politika ještě nebyla schválená. Vypadá to však, že peněz bude stejně jako vloni, a to je dost málo. Musíme se snažit přežít," komentuje situaci zemědělců předseda krajské Agrární komory František Loudát. Peněz přitom plyne podle jeho názoru do zemědělství málo už nyní. "Ještě na konci osmdesátých let dostávali třeba zemědělci na Děčínsku kolem čtyř set milionů korun. Loni to bylo už jen sto dvacet. Těžko pak může někdo čekat nějaký rozvoj," tvrdí Loudát. Štěstím nezáří ani jeho kolegyně z mostecké agrární komory Ludmila Holadová. "Po poradě s ministerskými úředníky říkám na rovinu, že peněz je málo. Zřejmě to nějak přežijeme, nesmí ale přijít žádná pohroma třeba v podobě povodní," nechala se slyšet žena, která musí navíc řešit i hádky, kdy si někteří rolníci navzájem vyčítají dotace. "Od ministerstva totiž dostávají jiné peníze zemědělci v nížinách a jiné ti na horách. Sedláci z nížin občas kritizují, že do hor míří více peněz za méně práce," říká Holadová. O dotace na pastviny přitom budou sedláci z hor ještě bojovat. "Jednak chceme záruky na slíbené částky, protože loni jsme bez jakéhokoli vysvětlení dostali jen tři čtvrtiny peněz. A za druhé chceme větší podporu, hlavně pro pastviny," doplňuje Loudát, podle kterého si zaslouží více peněz hlavně Šluknovsko.

Nepomohou zřejmě ani peníze ze Švýcarska

Nějaké peníze teoreticky mohou zemědělci získat ještě od švýcarské vlády. Ta na pomoc oblastem postiženým povodněmi uvolnila celkem deset milionů franků. Finanční podpora má podobu dlouhodobých půjček s minimálním úrokem pro malé podnikatele a zemědělce. "Pět let se úrok neplatí, potom se počítá jedno procento. Celou částku se žadatelé zaváží splatit do deseti let," vysvětluje Hana Bakičová ze švýcarské ambasády. Odbor humanitární pomoci se bude podle jejích slov žádostmi zabývat celý leden. Kdy ale přesně dostanou žadatelé první částky, to zatím říci neumí. Peníze by přitom neměli dlužníci vracet Švýcarům, ale svým radnicím, které je mají dále používat na podporu podnikání. Jenže má to háček - zatímco požádat o tyto peníze mohly firmy z okresů Děčín, Litoměřice a Ústí nad Labem, řeklo si o ně pouze kolem dvou set drobných podnikatelů převážně z Litoměřicka. Většina ostatních zemědělců tvrdí, že jim tato pomoc není prakticky k ničemu. "Vyřizování všech dokladů a žádostí bylo velmi složité a navíc mohly žádat jen firmičky s méně než pěti zaměstnanci. Jenže většina zemědělců má zaměstnanců více. Peníze tak dostanou jen zelináři a živnostníci," stěžuje si například Jaroslav Filip z litoměřické Agrounie. Dodává ale, že zemědělci jsou zvyklí nějak si poradit sami a příliš na podobné pomoci nespoléhají.

Pokles ceny obilovin má narovnat vstup do unie

Hůře než srpnové a zimní povodně se navíc podle názoru mnohých na hospodaření podepsal pokles cen obilovin z více než čtyř tisíc na dva tisíce sedm set korun za tunu. Podle předsedy krajské Agrární komory Františka Loudáta ale přesto pěstitelé obilí nezavrhují. "Všechno se totiž změní vstupem do Evropské unie. Pak vyskočí cena na povinné čtyři a půl tisíce korun. Každý tedy stojíme před otázkou, jestli to ještě ten rok vydržet nebo ne," říká Loudát. Zatím jediná dobrá zpráva potěšila aspoň pěstitele cukrové řepy. Její výkupní cena byla zmražena na 980 korunách za tunu. "Pokles pod devět set korun by znamenal obrovské ztráty a já myslím, že už bychom si všichni zasloužili alespoň trochu klidu. Peníze se zemědělstvím vydělávají stále hůře," míní Loudát. S tím souhlasí i další jeho kolegové. Většina zemědělců sice ještě nemá spočítané výsledky loňského hospodaření, podle Jaroslava Filipa ale budou například litoměřičtí zemědělci jen počítat ztráty. "Nevím o nikom, kdo by si byl jistý nějakým výrazným ziskem. Pohybujeme se všichni na hranici krachu," tvrdí Filip.