Klíčivost a koncentrace dusičnanů v obilkách trav vybraných pícních druhů

Germinatibility and nitrates concentration in caryopsis of selected forage grass species

Klíčivost a koncentrace dusičnanů v obilkách trav vybraných pícních druhů

Daniela Kocourková, Jaromír šantrůček, Pavel FUKSA

KPI AF ČZU

Souhrn, klíčová slova

V roce 1998 byla u vybraných pícních druhů trav sledována závislost mezi koncentrací dusičnanů v obilkách a klíčivostí. Koncentrace N-NO3- se v obilkách i v celých květenstvích pohybovala v rozpětí 10-2 až 10-3%. Závislost mezi klíčivostí a koncentrací nitrátů v samotných obilkách byla podle korelačních koeficientů vyhodnocena u kostřavy luční, kostřavy rákosovité a ovsíku vyvýšeného jako střední, u ostatních sledovaných druhů trav jako vysoká.

Klíčivost, koncentrace N-NO3-, pícní druhy trav, semenářství

Summary, keywords

There was observed the connection of nitrates concentration in caryopsis of selected forage grass species and their germinatibility in the year 1998. Amount of N-NO3- concentration in caryopsis and inflorescens ranged from 10-2 to 10-3%. The connection of nitrates concentration with germinatibility was evaluated as high. Only by Festuca pratensis, Festuca arundinacea and Arrhenatherum elatius was middle.

Germinatibility, N-NO3- concentration, forage grass species, seed production

Úvod

Jedním z hlavních problémů travního semenářství zůstává určení optimální sklizňové zralosti semenářského porostu. Zamezením předčasného či pozdního vymlácení obilek se sníží ztráty a zvýší se biologická hodnota osiva (Běhal, 1989). Při zrání trav jsou jednodušší sloučeniny z listů transportovány do květenství a zrna. V obilkách se polysacharidy a bílkoviny přeměňují do konečné podoby nepohyblivých zásobních látek (Prugar, 1980). Šantrůček (1994) uvádí, že klíčivost obilek trav stoupá s klesající koncentrací N-NO3-, které se přeměňují na nerozpustné zásobní sloučeniny a to i při rozdílném výživném režimu porostu.

Metody

Porosty byly založeny v Praze 6-Suchdole na pozemku ČZU. Pokusné stanoviště leží v nadmořské výšce 286 m v řepařské výrobní oblasti. V roce 1998 bylo sledováno sedm druhů pícních trav: bojínek luční (Phleum pratense), hybrid jílek mnohokvětý x kostřava rákosovitá-odrůda Felina (Lolium multiflorum x Festuca arundinacea), kostřava luční (Festuca pratensis), kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea), lipnice bahenní (Poa palustris), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), trojštět žlutavý (Trisetum flavescens). Vzorky byly odebírány v období od odkvětu až do plné zralosti trav v intervalech 3-4 dny. Vzorek pro rozbor nitrátů byl sušen při teplotě 35°C po dobu 24 hodin. Po rozemletí se koncentrace dusičnanů zjišťovala pomocí průtokového automatického analyzátoru Skalar a to jak v samotných obilkách, tak i v celých květenstvích. Klíčivost po 3-6 měsících uložení za běžných laboratorních podmínek byla stanovena podle ČSN 46 06 10 Zkoušení osiv. Výsledky byly zpracovány v počítačovém programu Microsoft Excel. K jejich vyhodnocení byla použita metoda regrese. Pro každý funkční vztah byl vypočten regresní rabat. Těsnost závislostí popisuje korelační koeficient r.

Výsledky - diskuse

Koncentrace N-NO3- se v obilkách i v celých květenstvích pohybovala v rozpětí 10-2 až 10-3%. Nejvyšší koncentrace dusičnanů byla zjištěna u ovsíku vyvýšeného a trojštětu žlutavého a nejnižší u hybridu Felina. Klíčivost dosahovala hodnot 29-96%. Závislost mezi klíčivostí a koncentrací nitrátů v samotných obilkách byla podle korelačních koeficientů vyhodnocena u kostřavy luční, kostřavy rákosovité a ovsíku vyvýšeného jako střední, u ostatních trav jako vysoká. Při použití celých květenství byla uvedená závislost velmi vysoká u bojínku lučního a hybridu Felina a u ostatních trav vysoká, pouze kostřava luční vykazuje mírnou závislost. Regresní rabaty u tohoto ukazatele dosahovaly hodnot 0,90 (bojínek luční) až 0,55 (lipnice bahenní). Pouze kostřava luční vykazovala nižší regresní rabat 0,15. Závislost koncentrace dusičnanů v samotných obilkách na koncentraci dusičnanů v celých květenstvích byla u všech sledovaných druhů trav vysoká, u trojštětu žlutavého dokonce velmi vysoká, pouze u ovsíku vyvýšeného střední. Z toho usuzujeme, že je možné sbírat celá květenství, čímž by se tato metoda ještě více zjednodušila a zrychlila.

Závislost klíčivosti na koncentraci dusičnanů v obilkách trav

Použitá literatura

Běhal, J.: Metody stanovení vitality semen. Aspirantské min. kandidátské disertační práce. AF VŠZ. 1989.

Prugar, J.: Možnosti praktického využití některých expeditivních metod ke stanovení obsahu bílkovin v obiolovinách. 1980.

Šantrůček, J.: Koncentrace dusičnanů v obilkách trav po hnojení porostů močovinou a jejich vzcházivost. Rostlinná výroba 40(2): 173-178, 1994.

Řešeno v rámci výzkumného záměru MSM 41210-0003.