Vliv dlouhodobé dotace živin na výnosy a kvalitu píce psárkového porostu

The influence of long-term nutrients dotation on yields and the fodder quality of meadow foxtail growth

Vliv dlouhodobé dotace živin na výnosy a kvalitu píce psárkového porostu

Jiří Mrkvička, Miloslava Veselá

KPI AF ČZU

Souhrn, klíčová slova

Na údolní louce jsme zjistili u variant P40 K100 , N100, 200 (+ P K) zvýšení výnosů suché hmoty o 13% - 47 a 72% oproti N0. Koncentrace sledovaných prvků v píci odpovídala požadavkům skotu, s výjimkou koncentrace K.

Luční porost; hnojení; výnosy a kvalita píce

Summary, keywords

We recorded increase yields of dry matter about 13% - 47 and 72% at variants P40 K100 , N100, 200 (+ P K) compared with control. The concentration of nutrients in fodder responded with requirements of cattle, out of concentration K.

Meadow growth; fertilizing; yields and quality of fodder

Úvod

Psárkové louky (Alopecureta) představují jeden z nejvýnosnějších a velmi kvalitních porostových typů. Podle Regala a Veselé (1975), Klimeše (1999) je zastoupen v 10 % cenóz z celkové plochy trvalých travních porostů (TTP). Druhová pestrost lučních porostů vede k rozmanitosti látkového složení (Rychnovská et al., 1985). Dominantní vliv na kvalitu píce však má růstová fáze, v níž se rostlina v době sklizně nachází. Stárnutím píce se mění poměr listů ke stéblům (Míka et al. 1997). Nejvýraznější vliv na kvalitu píce má hnojení dusíkem, zejména při dávkách nad 100 kg. ha-1 (Velich 1985).

Metody

Pokus se studiem dlouhodobého vlivu hnojení na výnosy a kvalitu píce byl založen v r. 1966 na údolní louce v Černíkovicích (okr. Benešov). Lokalita je v nadmořské výšce 363 m, s úhrnem srážek 617 mm a průměrnou roční teplotou 7,8 oC. Hladina podzemní vody se pohybuje v rozmezí 0,1 - 0,5 m, půdní typ - glej; půdní druh (0 - 0,2 m) hlinitý; pH (KCl) - 5,0; % Cox = 2,90; % Nt = 0,41; Ct/Nt = 7,07. Experiment byl založen metodou znáhodněných bloků ve 4 opakováních. Sledovány byly následující varianty: N0 - N0 P40 K100 - N100 P40 K100 - N200 P40 K100. Dávka 200 kg N. ha-1byla dělena v poměru 3:1 na jaře a po 1. seči. Superfosfát byl dodáván na podzim a draselná sůl po 1. seči. Vzorky píce byly analyzovány v akreditované laboratoři EKO-LAB Žamberk.

Výsledky - diskuse

Alopecuretum je jedním z nejvýznamnějších, vysoce produktivních lučních porostů. Podle úrovně výživy v dlouhodobém sledování v letech 1966 - 2000 byl u kontrolní varianty zjištěn průměrný výnos 4,97 t. ha-1 sena (tab. 1).

Tab. 1 Průměrné výnosy suché píce (t. ha-1) při různé úrovni hnojení v pentádách let 1966 - 2000, pokus Černíkovice

Nejnižší výnos porost poskytl v r. 1983 (2,8 t. ha-1 sena), a nejvyšší v r. 1967 (10,8 t. ha-1 sena). U varianty hnojené P40 K100 byl průměrný výnos 5,59 t .ha-1 sena s krajními hodnotami výnosů 3,3 t. ha-1 (r. 1989) a 11,2 t. ha-1 sena (r. 1968). Při dusíkaté výživě (100, resp. 200 kg N. ha-1) byly průměrné dlouhodobé výnosy 7,29 a 8,53 t. ha-1. Nejvyšších výnosů suché hmoty u sledovaných variant bylo dosaženo v prvních 3 letech sledování (1966 - 1968). Obdobné výsledky byly zaznamenány u mezofytního porostu s převahou Poa pratensis L, Festuca rubra L. a v sušších letech Arrhenatherum elatius L. (Mrkvička a Veselá, 2002).Regal a Veselá (1981) zjistili u 32 psárkových porostů průměrný výnos 5,7 t. ha-1 sena. Se stoupající nadmořskou výškou výnosy porostů klesají z 7,3 t. ha-1 v kukuřičné výrobní oblasti až na 4,2 t. ha-1 v subalpinském pásmu.

Z tab. 2 je zřejmé, že s dotací N se zvyšovala koncentrace Nt píci. Obsah uvedených minerálních látek v sušině píce obecně odpovídá literárním údajům. Kvocient K: (Ca+Mg), tzv. tetanický poměr u všech variant převyšoval hodnotu 2,2.

Tab. 2 Zvážené průměry koncentrací celkového dusíku (Nt) a minerálních látek v píci (v % sušiny) při různé úrovni hnojení v celkových sklizních, roky 1966-2000

Použitá literatura

Klimeš, F.: Harmonizace produkčních a mimoprodukčních funkcí travních porostů. Hab. práce JU ZF České Budějovice, 240 s., 1999.

Míka, V., Harazim, J., Kalač, P., Komárek, P., Pavlů, V., Pozdíšek, J.: Kvalita píce.ÚZPI Praha, 227 s., 1997.

Mrkvička, J., Veselá, M.: The influence of long-term fertilization on species diversity and yield potential of permanent meadow stand. Rostlinná Výroba, 48 (2): 69-75, 2002.

Regal, V., Veselá, M.: Výzkum typologie luk a pastvin. Záv. zpráva AF VŠZ Praha, 73 s., 1975.

Regal, V., Veselá, M.: Hlavní typy přirozených lučních porostů. Sborník VŠZ Praha, řada A, 167-181, 1981.

Rychnovská, M., Balátová-Tuláčková, E., Úlehlová, B., Pelikán, J.: Ekologie lučních porostů. Academia Praha, 363 s., 1985.

Řešeno v rámci výzkumného záměru MSM 412100003