Vliv mělkého zpracování půdy na její biologické parametry
26. 9. 2002 | Odborné konference
The influence of shallow tillage on biological parameters of soil
Vliv mělkého zpracování půdy na její biologické parametry
Lubomír RŮŽEK1, Karel VOŘÍŠEK1, Vítězslav ŠKODA2, Svatoslava STRNADOVÁ1,Wieslaw BARABASZ3
1KMB AF ČZU, 2KOPRA AF ČZU, 3Department of Microbiology, University of Agriculture Cracow, Poland
Souhrn, klíčová slova
Ječmen jarní (Hordeum distichon L., odrůda Nordus) v kombinaci s orbou (0-200 mm) a pšenice ozimá (Triticum aestivum L., odrůda Brea) v kombinaci s kypřením (0-100 mm) byly z hlediska biomasy mikroorganismů, mikrobního extracelulárního uhlíku a biologická aktivity půdy (respirace, amonifikace, nitrifikace) nejlepšími z devíti variant, které byly sledovány v letech 2000 a 2001 na regozemi na lokalitě Bechlín (okres Litoměřice).
konvenční a mělké zpracování půdy, orba, kypření, “no-till”, půdní organická hmota, biomasa mikroorganismů, mikrobní extracelulární uhlík, biologická aktivita půdy, respirace, amonifikace, nitrifikace
Summary, keywords
Microbial biomass carbon, microbial extracellular carbon and soil biological activity (respiration, ammonification, nitrification) were discovered in the years 2000 and 2001 in regosol at locality Bechlín (district Litoměřice, Czech Republic). The best results from nine combinations reached spring barley (Hordeum distichon L., variety Nordus) with mouldboard ploughing (0-200 mm) and winter wheat (Triticum aestivum L., variety Brea) with chisel ploughing (0-100 mm).
conventional and shallow tillage, soil organic mater, microbial biomass carbon, microbial extracellular carbon, soil biological activity, respiration, ammonification, nitrification
Úvod
Vliv mělkého a konvenčního zpracování orniční vrstvy alkalické regozemě (pHH2O 7,68; Cox 0,93 %) na její biologické parametry byl v letech 2000 a 2001 sledován u tří plodin: pšenice ozimé (Triticum aestivum L., odrůdy Brea), ječmene jarního (Hordeum distichon L., odrůdy Nordus) a hrachu setého (Pisum sativum L., odrůdy Lantra)v rámci záměru MSM 412100004 na lokalitě Bechlín (okr.Litoměřice).
Metody
Půdní vzorky byly odebrány v dubnu, v červenci a v říjnu 2000-2001 na 9 pokusných variantách. K odběru vzorků z profilu (0-200 mm) byla použita sondýrka (Eijkelkamp agrisearch equipment). Zchlazené půdní vzorky byly přepraveny do laboratoře, upraveny na jemnozem a uloženy při teplotě 4 ± 2şC. 24 hodin před analýzami byly předinkubovány při teplotě laboratoře. U přirozeně vlhkých půdních vzorků byl stanoven uhlík biomasy půdních mikroorganismů (CMB) podle Blagodatského et al.(1987), extracelulární organický uhlík mikrobního původu (CEX) podle Badalucca et al.(1992), respirace podle Nováka et Apfelthalera (1964), amonifikace podle Pokorné-Kozové et al. (1964) a nitrifikace podle Löbla et Nováka (1964). Zbytky vzorků byly vysušeny na vzduchu při teplotě 28şC. Uhlík půdní organické hmoty byl stanoven kolorimetrickou metodou podle Simse et Habyho (1971), stupeň kondenzaceextrahovatelných humusových látek podle Pospíšila (1981).
Výsledky - diskuse
Biologické parametry orniční vrstvy půdy byly zhodnoceny na devíti variantách pokusu tak, že bylo stanoveno pořadí podle tří respektive šesti kritérií (Voříšek et al., 2002). Kypření (0-100 mm) zaujalo druhou, třetí a pátou pozici a stalo se tak z hlediska biologických parametrů půdy nejúspěšnějším způsobem zpracování orniční vrstvy, orba (0-200 mm) zaujala prvou, sedmou a devátou pozici, a konečně no-till čtvrtou, šestou a osmou pozici. Nejvyšší oživení půdními mikrobními společenstvy vykázaly varianty s kypřením (113 % proti orbě), avšak v červenci a v říjnu i nadbytek volných nitrátů (133 % proti orbě). Příčinou je lehká alkalická regozem. Z hlediska tvorby volných nitrátů je nejpřijatelnějším způsobem obdělání orba.
Použitá literatura
Badalucco L., Gelsomino A., Dell´Orco S., Greco S., Nannipieri P.: Soil Biology and Biochemistry 24: 569-578, 1992
Blagodatskiy S.A., Blagodaskaya E. V., Gorbenko A. Y., Panikov N. S.: Soviet Soil Science 19: 119-126, 1987
Löbl F., Novák B. : Zbl.Bakt. II 118: 374-378, 1964
Novák B., Apfelthaler R.: Rostl.Výr. 2: 145-150, 1964
Pokorná-Kozová J., Löbl F., Apfelthaler R., Novák B.: Zbl.Bakt. II, 118: 368-373, 1964
Pospíšil F.: Proceedings of the 5th International Soil Science Conference, V. Sirový, J. Damaška, J. Němeček (eds.), RISIP Prague, Vol. I.: 135-138, 1981
Sims J.R., Haby V.A.: Soil Science 112: 137-141, 1971
Voříšek K., Růžek L., Svobodová M., Šantrůček, J., Strnadová, S., Popelářová, E.: Rostl.Výr. 48 (9): 382-388, 2002
Řešeno v rámci záměru: MSM 412100004
Zdroj: Odborné konference, 26. 9. 2002
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 21.12.2025 13:21
