Německý velkoprojekt zjišťuje šíření dobytčí nemoci BSE

Němečtí vědci zahájili tento týden rozsáhlý výzkum, který má zjistit šíření takzvané nemoci šílených krav (BSE). Na speciálním statku infikují 56 telat nakaženou mozkovou hmotou z britských krav a po čtyři roky budou zkoumat infekční cesty smrtícího původce choroby. "Dosud se můžeme jen domnívat, že původce se dostává nervovými cestami ze střev do mozku," říká ředitel Spolkového ústavu pro výzkum zvířecích infekčních nemocí Thomas Mettenleitner. Důkazy ale chybějí. Výzkum zmobilizovaly první případy BSE v Německu, které se zjistily koncem roku 2000 a do dneška jich bylo zaznamenáno na 240. Přesto je to méně, než se Němci původně obávali. Rozsáhlý pokus se uskutečňuje v Riemsu na idylickém, ale hermeticky uzavřeném statku na baltském pobřeží mezi Stralsundem a Greifswaldem. Speciálně se k tomu přestavěla stará skladištní hala. Pro každé pokusné tele je připravena 100gramová porce infikovaného mozku. Aby se zjistilo, jak se původce nemoci dostává do mozku, budou vědci v pravidelných několikatýdenních odstupech odebírat zvířatům krev, moč a kostní dřeň. Počínaje únorem pak každé čtyři měsíce usmrtí dvě až pět dobytčat a odeberou z nich desítky vzorků tkáně. Cílem je také zjišťovat riziko konzumace hovězího masa pro člověka a studie tak bude mít význam i pro spotřebitelskou sféru. Souvislosti mezi BSE a smrtelnou variantou Creutzfeldtovy- Jakobovy nemoci u lidí zatím nebyly prokázány, ale ani vyloučeny. V Británii, kde se v minulosti vyskytlo nejvíce případů BSE, se registruje zároveň nejvíce případů této nemoci. Experiment za několik milionů eur navazuje na britské výzkumy z 90. let. Německá věda ale hodlá získat vlastní vzorky, protože ty, které má k dispozici, pocházejí hlavně z mrtvých zvířat, u kterých se na nemoc přišlo až po jejich porážce. Na zkoumání postupu infekce potřebují tkáně ze živých zvířat. Slibují si také, že získají poznatky o možnostech účinných testů zjišťování choroby u živých dobytčat. Ministryně zemědělství Renate Künastová říká, že více než dva roky po vypuknutí nákazy v Německu není krize stále zažehnána. "Díky tomu, že se ale od té doby provedly milióny testů, je dnes konzumace hovězího bezpečnější než kdykoli předtím," dodává. Infekce přesto měla za následek, že od roku 2001 v Německu předstihlo drůbeží maso konzumaci hovězího. Loni každý Němec snědl v průměru 8,7 kilogramu hovězího a 10,6 kilogramu drůbeže.