Čeští zemědělci by si měli podle ekonomů v EU spíše polepšit

Domácí zemědělci by si měli po vstupu do Evropské unie podle zemědělských ekonomů polepšit, důležitým faktorem však bude dodržení přislíbené finanční podpory od státu. "I při minimálních podporách zaručených EU by však měla být jejich situace proti současnosti spíše lepší," řekl ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha. Pokud by stát plně využil možnosti dorovnávat přímé platby do vyjednané výše, znamenalo by to podle něj pro zemědělce již velmi dobrou perspektivu. Podle předběžných výpočtů ministerstva zemědělství by podpory do zemědělství a venkova mohly stoupnout po vstupu v roce 2004 na 23,1 miliardy korun proti současným asi 12 miliardám Kč. Podpory poté dále porostou až na 30,2 miliardy v roce 2006. Podmínkou však je plné dorovnání přímých plateb domácím rolníkům v prvních třech letech na dohodnutých 55, 60 a 65 procent úrovně EU. Základ z unijních zdrojů přitom pro roky 2004 až 2006 činí 25, 30 a 35 procent, přímé podpory by poté měly růst po deseti procentech ročně až na plnou výši v roce 2013. Vyjednané podmínky tak vymezují maximální a minimální úroveň přímých plateb. "Budoucnost našeho zemědělství černě nevidím," prohlásil již dříve Doucha s tím, že české vyjednávání na prosincovém summitu v Kodani považuje za úspěšné. Podle propočtů VÚZE na modelových příkladech by si v EU měly proti období 2000 až 2001 polepšit zemědělské podniky ve všech výrobních oblastech. V komoditním srovnání se podle zemědělských ekonomů rýsují optimističtější vyhlídky spíše rostlinné výrobě. U pšenice či ječmene by se rentabilita (obdržená cena plus podpory v poměru k nákladům) při minimálních podporách mohla proti období let 2000 a 2001 zhoršit, při maximálních naopak vzrůst. Obdobně je na tom řepka. U mléka záleží na umístění produkce, vyplývá z prognózy VÚZE. Ztrátovost výroby mléka založené na krmivech, která byla vypěstována na orné půdě, se může v EU i prohloubit. Naopak u produkce na trvalých travních porostech by se mohla rentabilita zvýšit i za minimální podpory. Výdělečnější bude v EU podle propočtů produkce hovězího z dojnic i masných krav. Naopak u prasat, jejichž výroba není v unii přímo dotována, lze podle VÚZE očekávat zhoršení rentability. Další nepodporovaná komodita drůbež se pak může propadnout až do ztráty. Tajemník Agrární komory Jan Záhorka však upozorňuje, že místo srovnávání situace zemědělců po vstupu se současností by se mělo porovnat postavení českého sedláka například s německým, který bude jeho konkurentem. "Když bychom měli být opravdu konkurenceschopní, tak bychom měli mít 100 procent přímých plateb, tedy stejné podmínky," uvedl Záhorka. Snížené podpory totiž podle něj zbaví české zemědělství konkurenčních výhod, jako je například koncentrace výroby nebo levnější pracovní síla či nájemné z půdy. Agrární komora by proto chtěla mít jistotu, že stát alespoň dorovná přímé platby v maximální možné výši. Minimální dotace, tedy garantované z EU, podle předsedy Zemědělského svazu Miroslava Jirovského nezajistí českému zemědělci konkurenceschopnost. "Minimální zdroje bez podílu státního spolufinancování jsou někde na současné úrovni podpory, ta je například na tento rok nedostatečná," řekl. Svaz podle něj ještě nedostal oficiální text vyjednaných podmínek, ale jeho kalkulace se rozcházejí s oficiálními údaji MZe. Tak jako AK chce i tato zemědělská organizace záruky plných podpor podle vyjednaných možností. Michal Pospíšil z Asociace soukromého zemědělství již dříve uvedl, že vyjednaný základ je velmi dobrý. "Záleží ale na jedné drobnosti, jestli český rozpočet bude schopen dodržet to, co slíbil v Kodani. Jestli tedy je schopen dotáhnout to financování, aby to bylo opravdu 55 procent," řekl. Produkční kvóty, z nichž se dotace vypočítávají, Česká republika vyjednala vyšší než je současná produkce, s výjimkou cukru. U něj kvóta představuje pokles výroby asi o deset procent. Podle Záhorky jsou však výrobní limity i referenční čísla hluboko pod produkčními možnostmi českého zemědělství. Jirovský ale soudí, že kvóty poskytují zemědělcům určitý prostor. Odvětví podle něj naopak může mít vzhledem k současné ekonomické situaci i starosti s jeho naplněním. "Obávám se, že dojde k poklesu zaměstnanosti i třeba stavů zvířat, protože finanční zdroje nejsou," prohlásil.