Na financování rozvoje venkova je třeba se připravovat hned

Vedle přímých plateb a dotací souvisejících s výrobou a prodejem potravin získá ČR po vstupu nárok na desítky miliónů eur z titulu tzv. rozvoje venkova. Tyto peníze ovšem nepřijdou automaticky, nebo jen díky tomu, že bude existovat odpovídající administrativa - jejich získání závisí obvykle na aktivitě a iniciativě samotných zemědělců. Evropská komise si je vědoma toho, že České republice a dalším kandidátským zemím se nedostalo zrovna nejlepšího zacházení, pokud jde o přímé platby. Opakuje proto hlasitě, že se to aspoň částečně vyrovnává právě rozvojem venkova, kde nováčkové budou v přepočtu na hlavu brát víc než stávající členské státy. Krom toho se jejich povinný podíl na spolufinancování těchto aktivit snižuje na 20 procent, takže 80 procent platí Brusel. Základním předpokladem je existence národních programů a plánů rozvoje venkova podle požadavků EU, do kterých se pak musejí jednotliví zemědělci přihlásit. Někdy stačí pouze důkaz, že splňují předepsané podmínky, například že se jejich pozemky objektivně nacházejí v znevýhodněné oblasti. Jindy musejí sami vymyslet, jak peníze využijí - třeba se zavázat k ochraně mezí a remízů v rámci programu orientovaného na životní prostředí. Celkově je pro ČR vyčleněno na období 2004 až 2006 přes 400 milionů eur, tedy nějakých 12 miliard korun. Už v roce 2004 se počítá s tím, že bude skoro 60 milionů vyplaceno - to znamená, že okamžitě po vstupu v květnu 2004 musejí existovat zmíněné programy a farmáři musejí vědět, jak a kde se mají o peníze hlásit. Pokud to nebude, peníze prostě propadnou. Významnou výhodou by pro Česko měla být její agentura Sapard, která se po dlouhých porodních bolestech rozběhla podle názoru EK lépe než v mnoha dalších kandidátských zemích. Vyřizuje projekty rozvoje venkova placené ze stejnojmenného předvstupního fondu, které se mnohdy podobají těm po vstupu, i když jsou podstatně menší a lacinější. Vedle ní bude muset vzniknout platební agentura, která bude dělat vyúčtování těchto aktivit. Prostředky na rozvoj venkova lze nárokovat z mnoha důvodů. Pro Česko budou zajímavé platby farmářům ve znevýhodněných oblastech (většinou vrchoviny), za zalesňování, za používání metod a postupů šetrných vůči životnímu prostředí a prospívajících tvorbě krajiny. Lze také žádat příspěvky na investice do hospodářství, na předčasný odchod starších soukromě hospodařících farmářů do důchodu a na start mladých, na zkvalitnění výroby a prodeje potravin a podobně. Česko a další kandidáti dostali navíc možnost čerpat evropské finance na přizpůsobení se standardům EU, což by měl být dosti snadný dodatečný zdroj příjmů, na vytváření zemědělských výrobních seskupení, na technické investice a také na restrukturalizaci malých farem vyrábějících jen částečně pro trh, což bude zajímavé hlavně pro Polsko. U všech vyjmenovaných forem jsou stanoveny velmi přesné podmínky, za kterých lze o dotace žádat a čerpat je. Důraz na rozvoj venkova je páteří reformy společné zemědělské politiky, jak ji koncipuje Evropská komise, často ovšem proti vůli některých členských států. Podle představ komisaře Franze Fischlera by unie měla platit lidem za to, že se starají o půdu a o krajinu, nikoli za to, jaké objemy potravin vyrábějí.