Zemědělci se na návrh reformy zemědělské politiky EU dívají různě

Zástupci domácích nevládních zemědělských organizací se liší v názoru na konečný návrh reformy společné zemědělské politiky EU schválený včera kolegiem Evropské komise. Předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský uvedl že s navrženou reformou spíše nesouhlasí, protože české zemědělce v některých bodech znevýhodňuje. Ani tajemníkovi Agrární komory Janu Záhorkovi se návrh příliš nelíbí. Naproti tomu spíše vstřícné stanovisko vyjádřil Jan Miller z Asociace soukromého zemědělství. Podle schválené kompromisní varianty prvního návrhu EK z loňského července by zejména přímé podpory zemědělcům měly klesat nikoli o původně navrhovaná tři procenta ročně, ale podstatně pomaleji. S výraznějším poklesem se přitom počítá u farem, které dostávají větší objem podpor. Z návrhu také nepřímo vyplývá, že snižování přímých zemědělských podpor začne až v roce 2007, tedy nikoli napřesrok, jak komise původně chtěla. Neví se přesně, jak se dotkne nových členských států, jejichž vstup do EU je očekáván v roce 2004. Podle původní představy EK by nemělo smysl zpomalovat růst dotací zemím, které se budou do roku 2013 teprve postupně přibližovat k plné hodnotě přímých plateb. Z podnětu Francie však z usnesení summitu v Kodani vypadla formulace, že přímé platby pro nové členy budou narůstat na základě úrovně z roku 2006. Z toho vyplývá, že by měly kopírovat snižující se úroveň ve zbytku EU. Možnost krácení snížených přímých dotací v tuzemsku stejným tempem jako v EU se nelíbí Jirovskému. "Opravdu je to ze strany EU nakládání s námi jako s druhořadým partnerem," prohlásil. Problém vidí také v navrženém výraznějším krácení dotací podniky s větším objemem podpor. "Je to opět neustále trend, který má poškodit větší podniky," uvedl Jirovský. Také určité odpojení plateb od produkce, které směřuje k jejímu omezení, je nevýhodné, soudí Jirovský. EU totiž v posledních deseti letech zemědělskou výrobu zvýšila o pětinu, zatímco domácí zemědělci ji již omezili o 30 procent. Tajemník Agrární komory Jan Záhorka uvedl, že z peněz přesměrovaných z přímých dotací na rozvoj venkova zemědělec dostane jen část a navíc oklikou. Znevýhodnění pro větší podniky jde podle něj proti koncentraci výroby, která v celém světě pokračuje. Naopak Jan Miller Z Asociace soukromého zemědělství soudí, že navrhovaná reforma může prospět restrukturalizaci českého zemědělství směrem k evropskému, tedy k posílení úlohy rodinných farem. Komise v návrhu zachovala základní filozofii svého přístupu, jíž je snížit přímé platby a uspořené prostředky vložit do venkovského rozvoje. Druhým stěžejním rysem reformy je částečné přerušení vazby mezi dotacemi a objemy výroby. Komise chce vázat příjmy farmářů z EU také na dobré chování vůči krajině, plodinám a zvířatům a na úsilí o kvalitu.