ČR si vyjednala v potravinářství řadu specifických

Řadu specifických podmínek si Česká republika vyjednala při rozhovorech s Evropskou unií v potravinářství, zejména pokud jde o alkoholické nápoje. O některé další dílčí úpravy usiluje ještě v těchto dnech, kdy se dolaďuje definitivní znění návrhu Smlouvy o přistoupení. U vína Praha nakonec přistoupila na kompromis, který zařadil české vinařské oblasti do kategorie A, na niž jsou kladeny nejnižší kvalitativní nároky, a moravské vinohrady do obtížnější kategorie B zajišťující vyšší kvalitu. Dostat "áčko" pro všechny vinařské oblasti se českým vyjednávačům jeden čas jevilo jako schůdné, ale Evropská komise to retrospektivně popírá. "Vedlejší Rakousko i Slovensko mají 'béčko'- nebylo tedy sebemenší opodstatnění, aby Morava měla něco jiného," uvedl nejmenovaný zdroj EK. A usoudil, že Moravané budou brzo unii blahořečit, protože je nový režim přiměje vsadit na kvalitu, s níž budou schopni, u bílých vín, prorazit i exportně. Z prvních reakcí na místě se ostatně ukazuje, uvedl, že kdo už dnes usiluje o kvalitu, tak rozhodnutí vítá. Pro vinaře je příjemná trvalá výjimka z povinnosti destilovat vedlejší produkty vznikající při výrobě vína, což sníží jejich náklady. Spokojeni mohou být také s kompromisem umožňujícím zvyšovat plochu vinic po vstupu o dvě procenta ročně. Za průlomový úspěch považují čeští vyjednávači zakotvení zeměpisných označení Budějovické pivo a Českobudějovické pivo přímo do Smlouvy o přistoupení. ČR na tom trvala zejména kvůli nekonečným sporům s americkou firmou Anheuser-Busch; budějovická piva jsou nyní v EU obtížněji napadnutelná, a to i tam, kde mají Američané registrovanou ochrannou známku Budweiser pro svůj výrobek - zeměpisné označení původu platí všude a soudy k němu musejí přihlížet. Praha se nyní snaží získat tuto ochranu také pro produkci Měšťanského pivovaru v Budějovicích. Návrhy na další výrobky, jež aspirují na ochranu zeměpisným označením původu (olomoucké tvarůžky, hořické trubičky, nejrůznější česká piva, sýry) bude možné přihlásit po vstupu země do EU. Evropská komise návrhy zveřejní a výrobci ve všech členských zemích budou mít půl roku na to, aby se k tomu vyjádřili. Po uplynutí této lhůty, pokud nikdo nepodá odpor a výrobce splní všechny podmínky, komise zeměpisné označení přizná. Nikde jinde v EU pak nebude nikdo smět svým syrečkům říkat olomoucké. Společná pozice EU, na jejímž základě byla uzavřena kapitola zemědělství, vyjmenovává už nyní zeměpisná ochranná označení pro alkoholické nápoje - Karlovarská Becherovka, Prostějovská režná a starorežná, Česká kmínka, Slovácká slivovice a Valašská borovička. Čeští diplomaté nyní jednají, aby do přílohy ke Smlouvě o přistoupení, jež bude obsahovat tyto názvy, přibyla ještě Hořká karlovarská becherovka - v hektickém závěru vstupních rozhovorů se prý tuto drobnost už nepovedlo prosadit. ČR v jednání úspěšně uhájila název slivovice i pro nápoj podle tradiční receptury, kdy se do něj přidává jemný líh. Taková slivovice musí být označena jako alkoholický nápoj, na rozdíl od čisté švestkové kořalky, jíž lze říkat ovocný destilát. Při exportu musí být z etikety jasně patrné, že líh byl přidán. Nepovedlo se naopak prosadit, aby EU souhlasila s další existencí názvu Tuzemský rum pro nápoj, který podle předpisů unie má s pravým rumem jen málo společného. Bude se jmenovat jinak.