Potravinářským podnikům, jež nesplní normy, hrozí i smrt

Česká republika nahlásila podle tabulek Evropské komise 47 masných podniků (jatek a provozů na zpracování masa a drůbeže), jež splňují náročné hygienické a veterinární standardy Evropské unie. Zavázala se, že dalších 42 provozů se dostane na tuto úroveň ke stanovenému dni vstupu do EU, tedy do 1. května příštího roku. Dvaapadesát potravinářských podniků, z nich 46 masných, dostalo tříleté přechodné období na to, aby se přizpůsobily. Jenže v Česku funguje dnes mnohem více než těchto zhruba 150 závodů; podle znalců v Bruselu jich je více než dva a půl tisíce, české zdroje uvádějí ještě podstatně vyšší čísla. Tyto podniky nejsou podchyceny v žádné kategorii vedené Evropskou komisí. Jejich osud je tedy na vážkách. Podle nejmenovaného evropského zdroje je dnes předčasné nad nimi dělat kříž; do vstupu zbývá ještě více než rok a leccos se může změnit. Také seznam podniků, které dostaly přechodné úlevy, není konečný, lze ho o pár provozů prodloužit. "Šedá zóna" je však příliš rozsáhlá. "Jak postupovat? Navrhovat zavření, nebo vsadit na toleranci? Jak to v prvním případě vysvětlit místním lidem a ve druhém spotřebitelům, kteří chtějí jistotu?", táže se zmíněný zdroj. Evropská komise by podle některých hlasů v podzimní hodnotící zprávě mohla dospět k závěru, že situace je vážná, a navrhnout ochranné opatření pro případ, kdy by tyto nepodchycené podniky u nesplňující kritéria pokračovaly po vstupu ve výrobě a dodávaly masné výrobky na trh. Spočívalo by zřejmě ve vyloučení určité kategorie českých výrobků ze společného trhu. Odborníci na ČR v Bruselu uznávají, že ve zmíněných seznamech figurují všechny velké podniky; připouštějí také, že i v Evropské unii řada provozů neplní přísné hygienické předpisy. Jatka na aténském centrálním tržišti nebo v bruselském Anderlechtu dostala už řadu varování, ale nezavřela; konečné slovo mají vždy domácí úřady. Anonymně tito lidé souhlasí s názorem, že zejména malé provozy - například větší masny, jež samy porážejí třeba prasata - či provozovny v odlehlých oblastech si nemusejí zatím dělat mimořádné starosti. Tím spíš, že velké obchodní řetězce kupují maso pouze od velkých výrobců, kteří normy splňují. Stačí však další vlna paniky kvůli nemoci, jako je bovinní spongiformní encefalopetie (BSE), a míra tolerance se prudce sníží. Komisi se nelíbí, že nový veterinární zákon vstoupí v Česku v platnost až letos v létě; obává se, že by do vstupu nemusely platit a zejména být aplikovány všechny prováděcí předpisy, které z něj vyplývají. "Sotva lze hartusit na potravinářské podniky, že neplní něco, co podle zákona zatím není povinné," vysvětluje anonymně úředník EK. Opakuje, že v ČR (a dalších kandidátských zemích) představuje problém hlavně masný sektor; podniky zpracovávající mléko a další potraviny jsou v pořádku mnohem častěji. Splnění hygienických předpisů EU je pro potravinářský sektor především nákladné. Vyžaduje se v nich například předepsaná teplota, ventilace, oddělení jednotlivých operací s masem do různých místností, přívod vody na všechna pracoviště, omyvatelné stěny i podlahy, pedálové kohoutky na vodu a spousta dalších podmínek. V mnoha případech to znamená totální přestavbu nynějších provozů. Podráždění vyvolává Česko v Evropské komisi také tím, že jako jediná kandidátská země nadále vyrábí a zkrmuje masokostní moučky (pro prasata, ryby a drůbež), které jsou v EU zakázány od krize kolem nemoci šílených krav (BSE) koncem 90. let. Žehrá se na to, že pro domácí (nikoli hospodářská) zvířata se využívá i tkáň uhynulých dobytčat. Češi se brání tím, že jejich postupy vylučují jakékoli nebezpečí a jsou podstatně lepší, než kdy byly v EU. Brusel argumentuje, že dosud byly v ČR zjištěny čtyři případy BSE a naznačuje, že jich mohlo být i víc, protože přechod na prověřování všech porážkových zvířat je jen postupný - do konce loňského roku se testovalo jen každé páté uhynulé dobytče. Žádá tedy, aby Praha zajistila urychlené zavedení komplexního testování a aby zakázala masokostní moučky dřív než ke dni vstupu. Odpověď, že komplexní testování začne nyní od ledna, ale s moučkami se skončí až v roce 2004, komisi neuspokojuje, stejně jako příslib, že uhynulá zvířata nebudou pro tyto účely používána od letošního července; připadá jí to pomalé a riskantní. "Česko je zemí s BSE. Masokostní krmivo je prokázaně vektorem nemoci. Tolerance musí být nulová," prohlašuje činitel EK. Evropská komise má dále pochybnosti o tom, zda bude Praha schopna do konce letošního roku vybudovat na mezinárodním letišti v Ruzyni veterinární inspekční pracoviště pro prověřování zvířat převážených z prostoru mimo EU. Tyto kontrolní laboratoře musí být umístěny ve všech bodech, kudy mohou zvířata vstupovat do unie. Komise tvrdí, že z tohoto požadavku nesleví; pokud nebude naplněn, nelze nechat toto zboží volně obíhat. Do ČR a dalších kandidátských zemí směřuje nyní inspekce za inspekcí; kontrolují namátkově nejen samotné provozy, ale zejména národní kontrolní orgány, tedy veterinární inspekci. Chtějí vědět, jak si při návštěvách v terénu počínají, nakolik jsou inspektoři vzdělaní a přísní, zda nechodí příliš často do stejných podniků, zda jsou stoprocentně nezávislí. Výsledky inspekcí EK v kandidátských zemích zůstávají důvěrné, protože jsou prováděny vlastně jen z dobré vůle těchto zemí; není pro ně právní opodstatnění. Jakmile však ČR vstoupí do unie, bude výsledek každého výjezdu publikován na internetové stránce příslušného generálního ředitelství EK, včetně názvů a adres prověřených podniků. Ty, které dostanou Černého Petra, pak mohou přijít o odběratele. Odborníci v EK soudí, že konkurence na jednotném vnitřním trhu EU postupem času sama udělá pořádek a oddělí zrno od plev. Jsou si však zároveň vědomi toho, že lidé v kandidátských zemích se zatím tolik nestarají, aby potraviny byly opravdu nezávadné. "Tato fobie tam ještě nedošla. Lidé mají jiné starosti, než se strachovat, zda to, co jedí, je stoprocentně bezpečné," říká jeden z nich.