Drobná lesní zvěř v Česku vymírá

Doba, kdy byl zajíc zcela běžným obyvatelem lesů, je pryč. Z několika milionů zajíců, kteří v ČR žili před půlstoletím, jich zůstalo necelých čtyři sta tisíc. Kritičtější jsou početní stavy králíků a koroptví. Králíkům, kterých zbylo jen několik tisíc, hrozí dokonce vyhynutí. Úbytek zvěře zatím trápí spíše jen myslivce a vrásky přidělává i ochráncům přírody. Dnešní ˝městský˝ člověk tuto změnu zpravidla ani nezaznamená. Statistiky však hovoří jasnou řečí. Při jarním sčítání zvěře před třiceti lety byl počet zajíců 990 tisíc kusů. V roce 1995 jich v Česku žila už jen polovina a při loňském sčítání činil výsledek 352 tisíc jedinců. Počet králíků během posledních 30 let klesl ze 60 tisíc na necelých sedm tisíc kusů. Nejinak je tomu se stavem koroptví, kterých v roce 1973 v lesích běhalo téměř 800 tisíc. Dnes jich v ČR žije necelých šedesát tisíc. O příčinách tak markantního úbytku lesní zvěře se zatím jen spekuluje. Znalci problematiky se ale shodují, že hlavním důvodem je chemizace a používání pesticidů v minulosti. Tato chemická hnojiva mají totiž negativní dopad především na játra zvířat; ta pak v důsledku jejich selhání hynou. ˝Bezpochyby dochází k poškozování zdravotního stavu, včetně snižování reprodukčních schopností a nárůstu nádorových onemocnění,˝ vysvětluje Karel Bukovjan z Institutu ekologie a chovu zvěře. Ovšem sama chemizace by zřejmě nemohla způsobit tak radikální úbytek zvěře. Ruku v ruce s ní jde i zhoršující se kvalita vody, ovzduší a způsob hospodaření. ˝Dříve stála za úbytkem zvěře chemizace. Dnes se od ní upouští a zvěř ubývá dál,˝ říká Petr Stýblo z Českého svazu ochránců zvířat. Stejného názoru jsou i myslivci, podle nichž může být dalším faktorem i pytláctví, které se v posledních letech stále více rozmáhá. K jeho redukci měl přispět zejména zákon o myslivosti z roku 2001, avšak své ovoce nejenže nepřinesl, ale do nekalého obchodu se zapojují i sami myslivci. Zákon totiž stanovil povinnost označovat ulovenou zvěř plombami, které si myslivec musí zakoupit. K tomu musí vyplnit evidenční lístek. Pak by podle zákonodárců mělo být snadné rozpoznat, kdo je pytlák. ˝Plomby se dají snadno sehnat na černém trhu, myslivci sami s nimi kšeftují,˝ říká Jaroslav Kostečka z Českomoravské myslivecké jednoty. Podle něj se zlepšilo vybavení pytláků, kteří používají terénní auta a pušky s laserovými zaměřovači. Nejžádanějším masem je dančí, srnčí a zaječí. Cena za kilogram srnčího se na černém trhu pohybuje kolem 130 korun za kilogram. Za dospělou srnu tak může lovec utržit až 15 tisíc. Reálná tržní hodnota srnčího je však kolem 400 korun za kilogram.

Počty drobné lesní zvěře v České republice

1975 1996 2002

zajíc 1 076 256 413 520 351 990

králík 91 087 10 957 6877

koroptev 624 503 80 008 58 355