Rozhovor s Janem Kohoutem, státním tajemníkem pro evropské záležitosti a 1. náměstkem ministra zahraničních věcí České republiky

Euroskop:

Můžete v krátkosti vysvětlit hlavní důvody pro změnu ve funkci státního tajemíka pro evropské záležitosti a 1. náměstka ministra zahraničních věcí ze začátku letošního roku?

Domnívám se, že tato změna je jen logickým vyústěním toho co pan náměstek Telička dělal dosud jako šéf negociátorů. V momentu, kdy byla dokončena jedna významná a důležité etapa v procesu integrace České repubiky do Evropské unie a kdy byly dohodnuty podmínky našeho přistoupení, odchází do Bruselu, kde bude přijaté dohody uvádět do praxe. Také můj nástup do funkce má svoji vnitřní logiku. Na Ministerstvu zahraničních věcí pracuji již více než 13 let, z toho tři roky se velmi intenzivně věnuji problematice Evropské unie. Navíc již více než rok zastupuji vládu v Konventu o budoucnosti Evropské unie.

Euroskop: Definitivní znění smlouvy o přistoupení vyjednává stále pan Telička?

Pan Telička zůstal negociátorem pro dvě věci: Pro přípravu smlouvy o přistoupení a jejího definitivního textu a zároveň připravuje smlouvu o vstupu do Evropského ekonomického prostoru (EU + Norsko, Lichtenštejnsko a Island).

Euroskop: V jakém stavu je v současné době příprava přístupové dohody?

V zásadě je hotová. Zůstávají tam některé nedořešené věci - tzv. třetí pivo (režim ochrany prostřednictvím zeměpisného označení původu také pro výrobky budějovického pivovaru Měšťan), paralelní dovoz farmaceutik a právo společností.

Euroskop: Bude smlouva zveřejněna na internetu?

Ano, samozřejmě.

Euroskop: V současné době jedná o budoucnosti EU Konvent. Můžete krátce pohovořit o jeho vzniku a hlavních úkolech?

Začátek Konventu můžeme vidět již ve výsledcích Smlouvy z Nice. Tam se dospělo k závěru, že bude třeba svolat mezivládní konferenci v roce 2004. Postupem času vykrystalizovala představa, že nejlepší cestou a metodou ke změně základních smluv bude svolání Konventu (tato metoda se osvědčila již při vyjednávání o Chartě základních práv). Do Konventu zasedli zástupci členských zemí, reprezentanti národních parlamentů, Evropského parlamentu a také Evropské komise. Hlavní úkoly pro Konvent - větší transparence, demokratická legitimita a efektivita, stanovila Laekenské deklarace. Bylo také schváleno zastoupení kandidátských zemí, jejichž postavení je v podstatě stejné jako členských. Rozdíl je ten, že pokud mezi 15 členskými státy nastane v nějaké oblasti konsensus nemůže ho kandidátská země narušit. Dosavadní atmosféra v Konventu nicméně jednoznačně ukazuje vůli hledat konsensus mezi všemi, nikoli jen v rámci států EU. Nějaké dělení na nové a staré země tam v současné době není.

Euroskop: Jaké nejvýraznější názorové proudy se v rámci Konventu střetávají?

Těch proudů je několik. Nejsou ale pravolevého typu. Je tam část stoupenců federativního uspořádaní. Naprostá většina členů Konventu podporuje komunitární metodu evropské integrace. To znamená podporu silné role evropských institucí. Tento názor zastávají zejména malé a středně velké země. Dalším výrazným proudem je skupina především větších zemí, která má zájem na tom, aby byly posíleny mezivládní prvky spolupráce v EU (Francie, Velká Británie, Španělsko, Itálie). Část členů Konventu, která sama sebe označuje jako eurorealistickou (někdy bývá označována jako euroskeptická), pak vyjadřuje pochyby o samotném smyslu evropské integrace nebo způsobu jakým je prováděna. To je ale velmi marginální proud.

Euroskop: Jakou pozici a proč v této souvislosti hájí Česká republika?

Jednoznačně podporujeme komunitární metodu. Myslíme si, že pro země střední velikosti jako je Česká republiky je zdaleka nejvýhodnější, protože výrazným způsobem zvyšuje roli a váhu takto velkých zemí na úkor zemí velkých. Tato metoda navíc akceptovatelným způsobem zajišťuje stabilitu a rovnováhu mezi malými a velkými. Tento náš postoj vychází z analýzy potřeb postavení ČR jako země střední velikosti.

Euroskop: Které instituce Evropské unie by podle vašeho názoru měly dostat více pravomocí?

Roli Evropské komise bychom chtěli posílit tím, že její předseda bude volen Evropským parlamentem (EP) na návrh Evropské rady (ER). Vycházíme z toho, že všechny evropské instituce jsou postaveny na dvojí legitimitě - legitimitě lidu a legitimitě národů. To znamená, že jak EP tak ER by měly být volbě předsedy Komise přítomny. Naším zájmem není Evropskou komisi politizovat, nechceme z ní dělat vládu podle výsledků voleb do EP. Myslím si, že role Komise je v tom být strážkyní smluv a iniciátorem a předkladatelem nových legislativních návrhů. Naším cílem je posílení právě těchto úkolů - kontrolních a iniciativních. Pokud bude v jejím čele stát takto podpořený předseda s takovým politickým mandátem (my navrhujeme kvórum pro jeho zvolení tři čtvrtiny - právě proto, abychom zabránili tomu, že pravá nebo levá většina si zvolí svého zástupce), tak to je právě cesta k posílení postavení Komise.

Co se týká Evropského parlamentu, myslíme si, že by se měly rozšířit jeho pravomoci v dozoru a schvalování rozpočtu EU. Konečné slovo by v této věci měl mít právě parlament. Na druhé straně pokud chceme výrazně posílit parlament je potřeba také definovat podmínky za jakých může být Evropský parlament rozpuštěn. Tato možnost zatím není nijak definována.

Co se týká Evropské rady, nemyslíme si, že je pro posílení její role a efektivity nutno vytvářet úřad evropského prezidenta. Navrhujeme tzv. týmové a rotační předsednictví. To znamená, že by tři země z nichž jedna by byla velká, střední a malá, případně méně a více rozvinuté, po dobu 18 měsíců tvořily týmové předsednictví, přičemž by si mezi sebou rozdělily jednotlivé sektorové rady.

Euroskop: Má Česká republika v úsilí prosadit své návrhy nějaké trvalé spojence?

Je zřejmé, že bez podobně smýšlejících spojenců nelze v Konventu vlastní názor prosadit. Již od jara jsme se orientovali na spolupráci se zeměmi Visegradské skupiny a Beneluxu. Právě tyto státy prosazují institucionální názory, které jsou nám velmi blízké. Z velkých zemí je naší snahou komunikovat především s Německem. Pokud jde o tu vazbu nejbližší tak pro mě osobně je to Nizozemí a Lucembursko. Právě s těmito zeměmi nejvíce konzultujeme své názory.

Euroskop: Můžete popsat jak v Konventu samotná jednání probíhají?

Základní platformou jsou plenární zasedání na půdě Konventu. Témata k projednávání jsou vždy známa dostatečně dopředu. Zadání našeho ministerstva je, že budeme vystupovat vždy a ke všemu. Domníváme se totiž, že v každém tématu je pro nás něco důležité. K dispozici mám tým tří lidí. K dané věci se vždy scházíme také s docentkou Rovnou jako mojí alternátkou v Konventu a s lidmi, kteří se problematice EU věnují. Na základě debaty pak vzniká finální text vystoupení v plénu. Na každé vystoupení jsou tři minuty. To je asi jedna stránka textu - to nutí řečníky být velmi konkrétní. To je tedy jedna část - vystoupení v plénu.

Dále bylo v rámci Konventu zřízeno 11 pracovních skupin. Výsledky jejich jednání jsou pak projednány právě na plenárním zasedání. Na debaty do pracovních skupin se nijak speciálně nepřipravujeme, spíše si jen zpracováváme základní pozice pro svá vystoupení.

Dalším fórem pro diskusi je pak mezivládních jednání vládních zástupců - jakási paralelní mezivládní konference.

Euroskop: Jedním ze základních úkolů Konventu je vytvořit návrh ústavy EU. Jaké by měly být podle vás její hlavní parametry?

Do léta loňského roku se nevědělo co přesně bude výsledkem jednání Konventu. Nicméně - dospělo se k rozhodnutí, že Konvent by měl navrhnout text ústavní smlouvy. Pak vznikla otázka zda má být krátká, srozumitelná nebo se půjde cestou ambicióznější a smlouvy se přepracují v úplně nový dokument - jednu jedinou smlouvu. Konvent se vydal tou druhou cestou. Ten nový dokument tedy nebude krátký. Podle současného návrhu bude mít 54 článků a bude rozdělen na tři části.

Euroskop: V jednom ze svých projevů v Konventu doporučujete začlenění Charty základních práv do ústavy. Proč?

Domníváme se, že součástí ústavy musí být definice základních práv občanů Evropské unie. To znamená výčet hodnot, principů, práv a případně také povinnosti všech občanů EU. Proto logicky považujeme Chartu za přirozenou součást ústavy. S tou podmínkou, že vyjmenovaná práva se budou týkat evropské úrovně - tedy toho co evropské instituce budou vykonávat.

Euroskop: Jak se stavíte k návrhu Francie a Německa na dvojí prezidentství EU (Komise a Rady)?

Domníváme se, že se musíme držet a vycházet z laekenských principů - tedy zvyšovat demokratickou legitimitu, transparentnost a efektivitu evropských institucí. Zmíněný návrh je tak jen těžko akceptovatelný, protože zvyšuje roli velkých států v evropské architektuře, v podstatě zvyšuje demokratický deficit a především by během krátké doby s velkou pravděpodobností došlo ke kompetenčním sporům. V současném stavu je tak tento návrh pro nás neakceptovatelný.

Euroskop: Myslíte si, že je možné, aby se státy EU na ústavě skutečně dohodly, když víme jak rozdílné jsou názory na její obsah?

Domnívám se, že dohoda na ústavě v oblasti zpřehlednění stávajících smluv a zefektivnění institucí bude dobrá. Pokud jde o otázku druhého pilíře - společné zahraniční a bezpečnostní politiky, je tam obrovský rozpor mezi tím co je třeba a co se očekává, tedy aby Evropa vystupovala ve světě jednotněji a skutečností, že v současné době nejsou v EU země, které by byly ochotny vzdát se výraznějším způsobem části své národní suverenity. Tady by mělo pomoci hlasování kvalifikovanou většinou. Domnívám se, že právě možnost využít většinového hlasování nutí všechny strany nacházet společné stanovisko. Tento postup vidím jako možnou cestu.

Kamil Chalupa

PhDr. Jan Kohout:

· 1984 - dokončil studia na Filosofické fakultě UK, Praha

· 1985 - 1990 - výzkumný pracovník v Ústavu mezinárodních vztahů, Praha

· 1990 - 1992 - referent v odboru mezinárodních organizací (OMO) MZV

· 1993 - červen 1995 - ředitel odboru Organizace spojených národů MZV

· 1995 - leden 2000 - zástupce vedoucí Stálé mise ČR při OSN, OBSE a dalších mezinárodních organizací se sídlem ve Vídni

· 2000 - prosinec 2001 - Evropsky korespondent, zástupce ředitele odboru Evropské unie a západní Evropy

· 11. prosince 2001 - jmenování do funkce politického ředitele

· 15.8. 2002 - jmenován do funkce náměstka ministra