Zemědělci Vysočiny se bojí krácení podpor po vstupu do EU

Zemědělci Vysočiny se bojí krácení svých podpor po vstupu do EU

Zemědělci Vysočiny se obávají, se na jejich úkor bude zvyšovat finanční podpora rolníků v nižších polohách. Podle nich vyvíjejí zástupci z těchto oblastí silný tlak na zvyšování pro ně výhodných přímých plateb bez ohledu na to, zda budou čerpány z prostředků na rozvoj podhorských a horských oblastí. Řekla to ředitelka agrární komory v Havlíčkově Brodě Marie Brodinová. Zemědělská sdružení Havlíčkobrodska proto s podporou krajské agrární komory vydala společné prohlášení, které dnes v Havlíčkově Brodě předala ministru zemědělství Jaroslavu Palasovi. V textu mimo jiné požadují zachování všech finančních prostředků určených na vyrovnání nižších příjmů zemědělců hospodařících v horších podmínkách. Prostředky na zvýšení vyjednaných přímých plateb by podle rolníků z Vysočiny měl v plné výši poskytnout státní rozpočet. Na rozvoj venkova po vstupu do unie by mělo v prvních třech letech plynout zhruba 480 miliónů eur, ale podle dohody s Evropskou unií může stát pětinu těchto prostředků přesunout ve prospěch přímých plateb. "Určitě na mě není vyvíjen tlak, abych přesunoval prostředky odněkud někam," řekl dnes zemědělcům Palas, ale možnost přerozdělení nevyloučil. "Startovací hranice 25 procent přímých plateb je diskriminační. My jsme schopni dorovnat část do výše 55 procent při vstupu z národního rozpočtu a z peněz, které jdou na rozvoj venkova," řekl. Podle Palase plyne do horských a podhorských oblastí 2,4 miliardy korun a po vstupu do unie se tato částka ročně zvýší o dalších šest miliard. Hlavním úkolem podle něj bude naučit se nabízené programy využívat. Co se týče výhodnosti hospodaření v jednotlivých oblastech, záleží podle něj na zemědělcích, jak upraví strukturu výroby na své farmě, aby dosáhli na co největší objem peněz.