Bratislava zahájila evropskou kampaň

Kabinet v Bratislavě se obává především toho, aby referendum nebylo neplatné kvůli nízké účasti.

Modré pole s dvanácti evropskými hvězdami a horou Kriváň se stalo symbolem slovenské kampaně před květnovým referendem, které rozhodne o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy na Slovensku sice naznačují, že začlenění k Bruselu stabilně podporuje více než sedmdesát procent lidí, avšak podle evropského výzkumu EU Index podpoří členství jen 54 procent Slováků.

Vláda v Bratislavě se přesto odmítnutí občanů neobává.

"Na rozdíl od Polska na Slovensku například neexistují silné zájmové skupiny, které by byly euroskeptické - jako například zemědělci nebo konzervativní kruhy katolické církve," řekl slovenské stanici Slobodná Európa politolog Slovenského institutu pro veřejné otázky Jozef Majchrák.

Strategie pro odpůrce

Do začátku hlasování zbývá více než devadesát dnů. Během nich chce úřad slovenského vicepremiéra pro evropskou integraci, lidská práva a menšiny Pála Csákyho přesvědčit v kampani i zbývající odpůrce vstupu.

Animovaný dětský film, televizní spoty, bezplatná informační linka či zvláštní internetová stránka mají oslovit mladé lidi, ženy, podnikatele, zástupce menšin, seniory a obyvatele Prešovského a Trenčínského kraje. Právě tam totiž žije nejvíce sympatizantů opozičních stran Hnutí za demokratické Slovensko a Komunistické strany Slovenska, kteří jsou k unii nejskeptičtější.

Slovensko může podle rakouské tiskové agentury APA navíc počítat s příznivým "dominovým efektem". Spočívá v tom, že ještě před Slováky budou o vstupu do unie hlasovat země, kde je podpora Bruselu silnější. Příkladem je středomořský ostrov Malta, který uskuteční referendum jako první již 8. března a jeho obyvatelé jsou podle EU Index nejhorlivějšími stoupenci členství v unii.

Obávaná referenda

Slovenští politici se více než případného odmítnutí obávají toho, že referendum skončí podobně jako všechna předchozí.

Čtyř dosavadních všelidových hlasování se totiž v průměru zúčastnilo pouze dvacet procent lidí. K úspěšnému referendu je ale podle zákona potřebná účast padesáti procent oprávněných voličů. Hlavním cílem vlády je proto zaujmout občany, kterým se hlasovat nechce.

"Naším úkolem je především mobilizovat," tvrdí autor kampaně Pál Csáky. Na riziko, že referendum bude neplatné, upozornil minulý týden také vedoucí Delegace Evropské komise na Slovensku Eric van der Linden.

Vicepremiér Csáky však tvrdí, že existuje řešení i pro případ, že se hlasování zúčastní méně než polovina Slováků. "Vím o tom, že parlamentní strany mají řešení i v takové situaci," řekl Csáky citovaný slovenským deníkem Pravda. Ústava podle něj ustanovení o povinnosti uskutečnit referendum o vstupu do EU neobsahuje.

Peníze nejen pro vládu

Padesát miliónů korun, které slovenská vláda na kampaň dostala, se rozdělilo mezi Csákyho úřad, nevládní organizace a skupinu mediálních expertů. Nevládní organizace například získaly jedenáct miliónů korun.

Některé parlamentní strany se navíc dohodly, že v souvislosti s kampaní budou ve veřejnoprávních médiích vystupovat společně. Toto rozhodnutí však minulý týden kritizovala Strana demokratické levice (SDL), která žádá na kampaň vlastní rozpočet.

Žádné slovenské referendum zatím nebylo úspěšné

1994 - referendum o prokazování původu finančních prostředků použitých v privatizaci - jednodenní, iniciátor - Sdružení slovenských dělníků (ZRS), neplatné - nízká účast

1997 - referendum o vstupu Slovenska do NATO, rozmístění jaderných zbraní a vojenských základen na území Slovenska, referendum o přímé volbě prezidenta - dvoudenní, iniciátor - tehdejší prezident Michal Kováč, neplatné - chybné hlasovací lístky

1998 - referendum o zákazu privatizace strategických podniků - dvoudenní, iniciátor - Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS), neplatné - nízká účast