Na jaře nebude co zasít do zamrzlé a vyplavené půdy

Tam, kde vymrzly ozimy, nejspíš nebude co zasadit. V celé republice totiž chybí osivo. Část půdy zůstane ležet ladem. Krutá zima s nedostatkem sněhu na mnoha místech zasadila ránu ozimům. Sotva vzešlé osení vymrzlo nebo bylo zalito při nedávných záplavách vodou, která jej v mrazech sevřela do ledového krunýře.

"Stav ozimů je velmi špatný," potvrdil Miroslav Jirovský, předseda zemědělského svazu. "Odhadujeme, že je postižena až pětina ploch," dodal. Mezi nejhůře postižené oblasti patří Polabí. Co načaly srpnové povodně, dodělaly ty lednové včetně krutých mrazů. "Polovinu ploch ozimů mám pryč, budu zaorávat, je to skutečně rána do vazu," řekl soukromý zemědělec Vladimír Polák, který hospodaří na Mělnicku. "Nejhorší však je, že není osivo, takže půda nejspíš zůstane ležet letos ladem," postěžoval si.

Hlavní výrobci a skladovatelé osiv obavy potvrzují. "Osiv bude skutečně nedostatek," řekla Jolana Procházková, tisková mluvčí holdingu Agropol. "Pokud se zaorá více než 10 až 20 procent ploch, nebude čím je osít," potvrdil Karel Sýkora, ředitel divize AGFTrading. Výrobci osiva tak špatnou zimu nečekali a nejsou připraveni uspokojit všechny požadavky. Situace je o to horší, že vloni kvůli špatnému podzimu a rozbahněné půdě po záplavách se nepodařilo osít na 150 tisíc hektarů.

Zemědělský svaz zemědělcům radí, aby 10 procent půdy nechali letos v klidu. "Plochám klid neuškodí a navíc bude možno čerpat státní dotaci ve výši 5500 korun na hektar za uvedení půdy do klidu," uvedl Jirovský.

Hrozí letos kvůli těmto problémům nedostatek obilí a mouky? "Žádná krize není na obzoru. Na skladech jsou velké zásoby potravinářského a krmného obilí. Nyní se vyskladňuje obilí z let 1999-2000 a zbývá ještě velká rezerva," uvedl Pavel Filip ze Svazu průmyslových mlýnů. I kdyby byl letos po žních částečný nedostatek potravinářské pšenice a žita, nebude to důvod k růstu cen pečiva a chleba.