Zdražení v Česku bude po vstupu do unie jen mírné
27. 2. 2003 | Potravinářská komora
Potravinářská komora počítá, že ceny potravin porostou po vstupu do unie v průměru okolo pěti procent ročně. Vstup Česka do Evropské unie by neměl přinést žádný výrazný vzestup cen domácího zboží ani služeb. Česká národní banka i analytici a obchodníci zastávají tento názor navzdory tomu, že cenová hladina v Česku je oproti průměru v unii zhruba poloviční. "Nenastane dramatické zvýšení cen ani skokové vyrovnání cen k průměru v unii," řekla členka bankovní rady České národní banky Michaela Erbenová. Dočasné zrychlení inflace až o 2,5 procentního bodu způsobí podle ní pouze připravované daňové změny, které je nutné provést před vstupem do EU. Budou se zvyšovat spotřební daně - letos zřejmě u tabáku a lihu, následně pak vzrostou ostatní spotřební daně a některé služby se přesunou do skupiny položek zatížených vyšší daní z přidané hodnoty. Dražší by tak měl být například alkohol a tabákové výrobky. V některých regulovaných cenách, jako jsou elektřina a plyn, jsme se už nyní přiblížili průměru v unii. "Prostor k růstu je ale u cen nájemného," myslí si ekonom ČNB Tomáš Holub. Podraží i další služby. "Lze očekávat, že se vstupem na jednotný trh si česká veřejnost uvědomí skutečnou hodnotu takových služeb, jako je školství, zdravotnictví, či bydlení, a budou muset akceptovat tlaky na přiblížení cen těchto služeb jejich skutečným tržním cenám," uvedl ekonom Newton Holding Vladimír Tomšík. Ceny zboží v obchodech se ale příliš měnit nebudou - třeba elektroniku zdražení nečeká, podotkl ekonom Ivo Nejdl z Raiffeisenbank. Proti vzestupu cen bude působit to, že obchodníci s otevřením trhu a s novou konkurencí nebudou mít příliš velkou příležitost zdražovat. Dalším argumentem proti očekávání vyšší inflace po vstupu do unie jsou zkušenosti ostatních států. Ve srovnatelných zemích, jako jsou Španělsko, Portugalsko či Řecko, se po vstupu ceny nezvýšily. Navíc jsou ceny stejného zboží i na území unie stále značně odlišné. Například výše nájemného dosahuje v Irsku zhruba 141 procent průměru v eurozóně, naopak ale v Portugalsku jen 33 procent. Podobně by se dalo hovořit i o Coca Cole. Nejlevnější v eurozóně by měla být v Německu, nejdražší pak v Nizozemsku. Drama neočekávají ekonomové ani v růstu cen zemědělských výrobků a potravin. Podle analytika společnosti Conseq Finance Petra Zahradníka ovšem nemůže donekonečna pokračovat současný trend, kdy potraviny zlevňují. "V delším časovém horizontu se to jistě otočí, ceny začnou stoupat. Ale především silná konkurence v maloobchodu nedovolí radikální zdražení," vysvětluje Zahradník. Potravinářská komora počítá s průměrným růstem cen potravin po vstupu do unie okolo pěti procent ročně. "K zdražování může vést náš záměr zavést po vzoru unie určité normy kvality - za lepší přitom zboží bude zákazník samozřejmě muset zaplatit vyšší cenu. Ale spotřebitel bude mít stále na výběr, v supermarketech najde zároveň i levnější zboží pod takzvanými privátními značkami jednotlivých obchodních řetězců," říká prezident komory Jaroslav Camplík.
Zdroj: Potravinářská komora, 27. 2. 2003
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 18.11.2026 17:45
