Vytvářejte nová pracovní místa, vyzývá Unie

Vytvářejte nová pracovní místa, vyzývá Evropská unie kandidátské země včetně České republiky. Nezaměstnanost je podle EU klíčový hospodářský i politický problém. Signalizuje, že v ekonomice není něco v pořádku.

Podle mluvčího Evropské komise (EK) Andrewa Fieldinga ČR po vstupu do EU převezme všechny závazky tzv. lisabonské agendy, zaměřené především na tvorbu nových pracovních míst a zvyšování zaměstnanosti. Nezaměstnanost v evropských zemích se v průměru pohybuje okolo osmi procent. V regionech Mostecka, Ústecka a Ostravska v České republice se ale nezaměstnanost dlouhodobě pohybuje okolo dvaceti procent. Problémem není ani tak průměrná desetiprocentní celková míra nezaměstnanosti v ČR jako velké regionální rozdíly a především příčiny nezaměstnanosti a složení lidí bez práce, upozorňují evropští experti. Právě tyto rozdíly by mohly zemi po vstupu do EU způsobovat vážné problémy.

Kde jsou zdroje nezaměstnaných

V kandidátských zemích včetně České republiky probíhá rozsáhlá restrukturalizace ekonomiky. V průmyslu pracuje v ČR 40 procent zaměstnaných lidí, což je nejvíc ze všech 25 členských a kandidátských zemí. Současně se ale výrazně omezuje produkce tradičních odvětví, jako je hornictví, hutnictví, textilní průmysl. Existuje zde tedy zásobárna početné, ale málo kvalifikované a v jiných oborech těžko použitelné pracovní síly. Zemědělství v kandidátských zemích stále zaměstnává průměrně 13,2 procenta obyvatel, zatímco v EU v tomto sektoru pracuje jen 4,1 procenta lidí. I když v ČR počet zemědělců prudce klesl, další tisíce z nich budou muset měnit profesi. Sektor služeb se sice postupně zvětšuje, tempo propouštění pracovníků v průmyslu a zemědělství je však mnohem vyšší. V České republice navíc roste počet lidí bez práce po překročení padesáti let, žen a mladých absolventů škol. Vysoký počet lidí bez práce v Evropě může znamenat, že Evropa neuživí svojí stárnoucí populaci, prohlásil v pondělí na semináři ke vstupu republiky do EU pořádaném společností Deloitte & Touche bývalý místopředseda Evropské komise Henning Christophersern.

Evropský recept proti nezaměstnanosti

Dohnat Spojené státy, stát se nejlepší ekonomikou světa a odstranit nezaměstnanost - to jsou cíle, na nichž se v roce 2000 shodl tzv. lisabonský summit Evropské unie. "Naším cílem je udělat z Evropy nejsoutěživější a nejdynamičtější ekonomiku světa, založenou na znalostech a s vysokým růstem, plnou zaměstnaností a sociální soudržností," uvedl šéf Evropské komise Romano Prodi. "Je to pokus modernizovat evropskou sociální politiku. Změnili jsme starý evropský sociální model, zaměřený na obranu starých pracov ních příležitostí, tak, že bude orientován na vytváření nových míst. Metody boje s nezaměstnaností se změní - namísto předčasných penzí a velkých veřejných prací chce nyní Evropa vsadit na ekonomiku, tedy na počítače a internet. Začít se má u mládeže. Zaměstnanost má ze současných 61 procent dosáhnout 70 procent, vytvořit se má 20 miliónů nových pracovních míst," řekl tehdy britský premiér Tony Blair. Základem tzv. lisabonské strategie je asi čtyřicet konkrétních opatření, jejichž prosazování je pro členské země, kam bude patřit i Česká republika, závazné. Podle Christophersena sem patří především zajistit každému volný přístup k internetu a informačním technologiím, jejich trh zcela liberalizovat, zajistit mobilitu pracovní síly, investovat do vědy a výzkumu, podporovat růst malých a středních firem, reformovat školství, odstranit všechny známky diskriminace žen, starších občanů při přijímání do zaměstnání. Postup Evropy proti nezaměstnanosti však zejména v minulém roce zbrzdilo ekonomické ochlazení. Místo společného postupu se každá členská země snažila zastavit vlastní hospodářský propad, který zejména v sousedním Německu zvýšil počet lidí bez práce na rekordních 11 procent. "O to závažnější úkol prosadit tyto změny nastává nyní," zdůraznil v pondělí v Praze Christophersen, "a nejen v členských, ale již nyní iv kandidátských zemích." Česká republika začala zavádět internet do škol. Jsou přijata legislativní opatření na potírání diskrimi nace při přijímání do zaměstnání. Připravuje se reforma školského systému, včetně školství učňovského. Zvažují se opatření ke zvýšení mobility pracovníků. Vláda přijímá opatření k podpoře podnikání. V současné době projednávaná reforma veřejných financí má za cíl posílit motivaci lidí bez práce k samostatnému hledání práce.

Český plán zaměstnanosti

Je přijat i Národní plán zaměstnanosti. To vše jsou kroky, které odpovídají záměrům evropského "lisabonského" usilování. Problém však spočívá v tom, že na některé příčiny i řešení nezaměstnanosti existují rozdílné politické pohledy, které brání přijmout efektivní řešení. Podle liberálních ekonomů stačí pro zvýšení výkonnosti i prosperity podniků, tedy přijímání pracovníků, jen radikálně snížit daně. Zvýšit mobilitu pracovní síly může podle liberálů radikální snížení podpor v nezaměstnanosti a rychlá deregulace činží, aby se lidé museli a mohli stěhovat za prací. Podle levicových politiků však rychlá deregulace nájmů při nedostatku levných bytů nic nevyřeší, spíše více lidí odkáže na sociální dávky. Česká republika nepřevedla do svého práva evropské směrnice o vzájemném uznávání diplomů a profesních kvalifikací, a nezajistila tudíž ani jejich aplikaci. Podle názoru Evropské komise tím vším především poškozuje vlastní občany - pokud nebudou tyto předpisy sladěny do okamžiku vstupu, podstatně se ztíží uplatnění pracovníků některých profesí na trhu Unie. Zatím nejzaručenějším receptem proti ztrátě zaměstnání v České republice tak i nadále zůstává vysokoškolský diplom, znalost práce na počítači a cizích jazyků, věk do 35 let a mužské pohlaví.

Kdo má v ČR problémy se zaměstnáním

* muži a ženy po padesátce

* lidé bez kvalifikace

* absolventi škol

* ženy všeho věku

* dělníci s malými dětmi

* invalidé, Romové, migranti

Evropské recepty na zaměstnanost

1) Rozdíl mezi minimální mzdou a životním minimem by měl být větší než současných 20 procent. Malý rozdíl nemusí být dostatečným podnětem pracovat zvláště pro nezaměstnané živitele rodin s více dětmi, jež dostávají sociální dávky z více titulů

2) Reforma vzdělávacího systému tak, aby produkovali lidi s požadovanými kvalifikacemi aby zajišťoval možnosti doškolování, přeškolování a celoživotního vzdělávání

3) Investice do vědy a vzdělání

4) Internet pro všechny

5) Uvolnění mobility pracovních sil, včetně přesnosti nároků na důchod, nemocenskou

6) Modernizace sociálních systémů a způsoby pomoci

7) Boření bariér na trhu s kapitálem, službami, dopravou a energetikou, podpora malým a středním podnikům

8) Omezení překážek pro zakládání nových společností