Stát podpoří export a skladování přebytků vepřového

Prezidium SZIF projednalo situaci na trhu s vepřovým masem, která je ovlivněna zvýšeným počtem selat narozených v roce 2002, což je důsledek zapouštění z období, kdy cena zemědělských výrobců dosahovala nejvyšší hodnoty v historii sledování těchto cen. Zvýšené stavy prasat nižších váhových kategorií představují do budoucna zdroj přebytku vepřového masa, který se projeví v horizontu 4 -7 měsíců.

S přebytky vepřového se potýkají i okolní státy. Např. v Polsku je přebytek jatečných prasat odhadován na 150 tisíc tun a tržní cena se pohybuje na úrovni asi 27Kč/kg vepřových půlek. Polsko a Maďarsko také realizují výrazná podpůrná opatření pro vývoz. České maso je za této situace na zahraničních trzích obtížně uplatnitelné.

Vypsání dalšího období pro vývoz jatečných prasat by tedy představovalo jen neúměrné zvýšení požadavků na subvenci a regulační zásah by měl jen krátkodobý účinek v podobě malého množství vyvezeného masa. Použitelný limit cca 37 milionů by také nemohl situaci na trhu významněji ovlivnit. Proto prezidium schválilo vypsání dalšího vývozního období pouze pro selata, a to za podmínek stanovených pro předchozí vývozní období (tedy selata do hmotnosti 25kg, s cenou placenou dodavatelům: 42,50Kč/kg živé hmotnosti, přičemž kriteriem při výběrovém řízení bude nabídnutá výše subvence, za kterou je vývozce schopen realizovat vývoz). Snížením stavu selat prostřednictvím subvencovaných vývozů dojde k odčerpání potenciálního přebytku jatečných prasat a vznikne prostor pro vytvoření příznivějšího tržního prostředí.

Jako další opatření na trhu s vepřovým masem schválilo Prezidium podporu soukromého skladování. Tento způsob vypořádání se s momentálním přetlakem umožňuje poskytnout příspěvek tomu, kdo ve vyhlášeném období nakoupí čerstvé maso od domácích producentů za tržní cenu, nechá je předepsaným způsobem na vlastní náklady zabalit, případně vykostit a zamrazit a uskladní je v odpovídajícím skladu. Fond pak stanoví nebo dohodne dobu skladování, po kterou bude poskytovat příspěvek. Po určené lhůtě pak skladovatel maso vyskladní a prodá buď na vývoz nebo na domácí trh. Smyslem tohoto opatření je rozložení momentálního přetlaku vepřového masa na příznivější období. V EU je podpora soukromého skladování běžným nástrojem regulace trhu a také v zákoně 256/2000 Sb. o SZIF jsou pro toto opatření vytvořeny podmínky. Výše prostředků na podporu soukromého skladování není žádnou z mezinárodních dohod omezena, vychází jen z možností Fondu. Pokud vycházíme ze současných cen za skladování tuny masa v kvalitních českých mrazírnách 15 Kč /den, znamenalo by to např. při podpoře soukromého skladování ve výši 4 000 tun vepřového masa na dobu tří měsíců celkové náklady cca 5,4 mil. Kč. Z hlediska personálního zajištění nebude podpora soukromého skladování představovat nárůst pracovních míst ani mzdových nákladů.

Na toto opatření však dosud neexistuje prováděcí předpis, proto Prezidium schválilo věcný záměr návrhu nařízení vlády pro poskytnutí podpory při soukromém skladování vepřového masa a uložilo řediteli SZIF spolupracovat s MZe na zpracování tohoto materiálu do návrhu nařízení vlády a zajistit vyhlášení výběrového řízení.

Prezidium také stanovilo výši zálohových subvencí na vývoz mléčných

výrobků na II. čtvrtletí 2003, a to:

Máslo (16 % vody) …………………………………….… 39 800,- Kč/t

Suš. odtuč. mléko (tuk do 1,5 %) …………….... 19 900,- Kč/t

Suš. plnotuč. mléko (tuk nad 26 %)..…..……… 20 800,- Kč/t

Zahuštěné mléko (tuk do 9 %) ………………………. 3 500,- Kč/t

Eidam (tuk nad 45 %) …………………………..……… 23 300,- Kč/t

Akawi ………………………………………………………….……. 7 100,- Kč/t,

Kromě toho dnes Prezidium Fondu schválilo vyplatit zemědělcům kolem 982 milionů korun jako zálohu na podpory za půdu uváděnou do klidu. Pro hospodářský rok 2002/2003 poskytne Fond zálohu na finanční podporu za uvedení půdy do klidu ve výši 3 000,- Kč na 1 hektar, což představuje celkem cca 560 milionů korun a zálohu na finanční kompenzační podporu ve výši 200,- Kč na 1 hektar orné půdy neuvedené do klidu, což obnáší asi 422 milionů korun. Fond v tuto chvíli registruje kolem 5 250 žádostí, což je o 850 více než loni.

(celková výše finanční podpory za uvedení půdy do klidu je 5 500 Kč/ha u vybraných plodin a 7 000 Kč/ha u lnu přadného. Finanční kompenzační podpora je stanovena v rozpětí 200 - 600 Kč/ha orné půdy neuvedené do klidu). Stanovené zálohy budou vypláceny na základě písemné žádosti zaslané žadatelem, po provedení kontroly pravdivosti údajů uvedených v žádosti a po nabytí právní moci rozhodnutí o poskytnutí podpory. V předchozím hospodářském roce bylo na finanční podporu vyplaceno 781 mil. korun a na finanční kompenzační podporu 971 mil. korun, tedy celkem 1 752 mil. korun.

Záloha na subvenci při vývozu sladu pro III. čtvrtletí hospodářského roku 2002/2003 je podle rozhodnutí Prezidia stanovena ve výši 0 Kč/t. V uplynulém hospodářském roce nevyužil možnosti čerpat zálohu žádný z vývozců.

Prezidium SZIF také schválilo "Závěrečný účet Státního zemědělského intervenčního fondu pro rok 2002". Podle vyjádření auditora podala účetní uzávěrka Fondu ve všech významných ohledech věrný a poctivý obraz aktiv, závazků, vlastního kapitálu a finanční situace SZIF k 31.12. 2002 a jeho výsledku hospodaření za účetní období roku 2002 v souladu se zákonem o účetnictví a příslušnými předpisy ČR.

Celkové výdaje SZIF na organizaci trhu v roce 2002 si vyžádaly prostředky ve výši 8 644 513 tis. korun, na správní výdaje bylo vydáno 136 661 tis. Korun. Ze stanoviska auditora vyplývá, že SZIF postupoval při hospodaření s finančními prostředky v souladu se zákonem č. 256/2000 Sb. a na něj navazujícími nařízeními vlády a v souladu s rozpočtovými pravidly. Fond pracoval s vyrovnaným rozpočtem prostředků určených jak na organizaci trhu tak pro kapitolu správní výdaje. Do svého rozpočtu na rok 2003 pro účely organizace trhu převádí Fond zůstatek finančních prostředků ve výši 191 272 tis. korun.

Jitka Sluková, mluvčí SZIF