Výdaje SZIF na organizaci trhu loni prudce stouply na 8,6 mld. Kč

Výdaje Státního zemědělského intervečního fondu (SZIF) na organizaci trhu s agrárními produkty se loni zvýšily zhruba dvaapůlkrát na 8,6 miliardy korun. Důvodem byl mimo jiné růst nákladů na dotovaný export mléka, výdaje na intervenční nákup pšenice a podpora exportu hovězího. Závěrečný účet SZIF schválilo v úterý jeho prezidium, sdělila mluvčí fondu Jitka Sluková. Prezidium SZIF také projednalo situaci na trhu s vepřovým masem a schválilo vypsání dalšího vývozního období pouze pro selata. Fond podpoří vývoz selat do hmotnosti 25 kilogramů, přičemž příjemce dotace musí zaplatit dodavateli nejméně 42,5 koruny za kilogram živé hmotnosti. Kritériem při výběrovém řízení bude nabídnutá výše subvence, za kterou je vývozce schopen selata na zahraničním trhu prodat. "Snížením stavu selat prostřednictvím subvencovaných vývozů dojde k odčerpání potenciálního přebytku jatečných prasat a vznikne prostor pro vytvoření příznivějšího tržního prostředí," uvedla Sluková. Situaci na domácím trhu totiž ovlivňuje zvýšený počet selat narozených v roce 2002. Zvýšené stavy prasat nižších váhových kategorií představují do budoucna zdroj přebytku vepřového masa, který se podle fondu projeví v horizontu čtyř až sedmi měsíců. S přebytky vepřového se potýkají i okolní státy a pro české maso se tak na zahraničních trzích obtížně hledá odbyt. Proto SZIF zvolil variantu dotovat pouze export selat nikoliv jatečných prasat. Prezidium také schválilo k řešení přetlaku podporu soukromého skladování. Opatření umožňuje poskytnout příspěvek tomu, kdo ve vyhlášeném období nakoupí čerstvé vepřové od domácích producentů za tržní cenu, nechá je předepsaným způsobem na vlastní náklady zabalit, případně vykostit a zamrazit a uskladní je v odpovídajícím skladu. Fond pak stanoví nebo dohodne dobu skladování, po kterou bude poskytovat příspěvek. Po určené lhůtě pak skladovatel maso vyskladní a prodá na vývoz nebo na domácí trh. SZIF nyní musí spolu s ministerstvem zemědělství připravit návrh nařízení vlády. Prezidium fondu dále schválilo vyplatit zemědělcům kolem 982 milionů korun jako zálohu na podpory za půdu uváděnou do klidu. Pro hospodářský rok 2002/2003 poskytne fond zálohu na finanční podporu za uvedení půdy do klidu 3000 korun na hektar, což představuje asi 560 milionů korun, a zálohu na finanční kompenzační podporu 200 korun na hektar ostatní orné půdy neuvedené do klidu. To obnáší zhruba 422 milionů korun. Fond nyní registruje kolem 5250 žádostí o tyto dotace, což je o 850 více než loni.