Týden v Evropě (19.2. - 25.2. 2003)

Závěry zvláštního zasedání Evropské rady dne 17. února 2003

Způsob, jímž se bude řešit situace v Iráku, ovlivní během dalších desetiletí celý svět.

Naším odhodláním je, aby těžištěm mezinárodního pořádku zůstala OSN. Uznáváme, že prvotní odpovědnost za řešení odzbrojení Iráku spočívá na Radě bezpečnosti.

Budeme spolupracovat s arabskými zeměmi a Ligou arabských států.

Evropská unie znovu opakuje své pevné přesvědčení o potřebě oživit mírový proces na Středním východě a vyřešit izraelsko-palestinský konflikt.

Životně důležitá při řešení těchto problémů je jednota mezinárodního společenství. Jsme odhodláni za účelem odzbrojení Iráku, za mír a stabilitu v regionu a za slušnou budoucnost všeho jeho lidu spolupracovat se všemi svými partnery, zejména s USA.

Plné znění závěrů.

Ústava pro Evropu: Romano Prodi se radí s veřejností

Předseda Evropské komise Romano Prodi zahájil na internetu diskusi o případné evropské ústavě. Na základě pracovního materiálu Penelopé, jehož účelem je poskytnout obecný nástin možného obsahu budoucí Ústavy Evropské unie, má veřejnost nyní možnost své názory vyjádřit v otázkách jako demokracie, spravedlnost a měnová politika. Webové diskuse se účastní sám předseda i odborníci, kteří byli zapojeni do vypracování tohoto podkladu: odpovídají na připomínky a návrhy z řad veřejnosti. Celý dokument spolu s možností zapojení do diskuse je uveden na adrese http://europa.eu.int/prodi. Viz též mezirezortní portál Futurum (diskuse o budoucnosti Evropy) http://europa.eu.int/futurum/.

Komise přijala Zelenou knihu o procesních pojistkách v trestním řízení s podezřelými a obviněnými v EU

Komise přijala Zelenou knihu o procesních pojistkách v trestním řízení s podezřelými a obviněnými v EU a rozhodla se ji předat Radě, Parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Tato iniciativa spadá do rámce prací Evropské unie na vytvoření skutečné evropské zóny spravedlnosti. "Je důležité, aby soudní orgány každého členského státu důvěřovaly soudním systémům ostatních členských států: důvěra v procesní pojistky a spravedlivé řízení tuto celkovou důvěru posiluje," prohlásil Antonio Vitorino, komisař odpovědný za oblast spravedlnosti a vnitra a dodal: "Zavedení minimálních společných standardů představuje nejlepší způsob, jak zajistit jednotnou ochranu práv jednotlivců v celé unii." Další podrobnosti. [Podkladový text IP/03/245]

Reforma CAP: Komise navrhuje zjednodušení režimu veřejné pomoci zemědělcům

Zjednodušená správa a účinná kontrola veřejné pomoci zemědělcům, aniž by se oslabil dohled ze strany Komise: právě tato situace, výhodná pro všechny zúčastněné, je cílem nedávno přijatého návrhu nařízení, který předložila Komise. Po nabytí účinnosti umožní nové nařízení členským státům přiznávat nejrůznější typy veřejné pomoci zemědělcům bez nutnosti zajistit si předem souhlas Komise. Tato bloková výjimka urychlí zavádění nových druhů veřejné pomoci do zemědělství, což dále usnadní realizaci národních programů zaměřených na zkvalitnění úrovně ochrany životního prostředí, péče o zvířata a hygieny v zemědělství. Například v případě investic v rámci zemědělského hospodářství, které nepovedou ke zvýšení výrobní kapacity, může členský stát převzít až 55 % souvisejících nákladů. V případě investic zaměřených na zkvalitnění péče o zvířata nebo ochrany životního prostředí je možno přiznat pomoc ve výši až 75 %. Až 100,000 eur rozložených do tří let je možno přiznat na opatření podporující výrobu a prodej kvalitních produktů. Stejnou částku by bylo možno poskytnout na opatření odborné podpory, jako jsou konzultační služby v zemědělství nebo účast na odborných veletrzích. Nezbytným doplňkem zrušení dosavadního schvalovacího postupu je kvalitní následné výkaznictví ze strany členských států, což Komisi umožní kontrolu plnění podmínek nařízení. V případě stížností na údajné zneužívání nového postupu může Komise zahájit šetření. Nařízení nikterak nezměkčuje podstatu pravidel poskytování veřejné pomoci a zejména nedovoluje její poskytování v oblastech, které jsou považovány za neslučitelné s vnitřním trhem. V žádném případě by tento návrh proto neměl být chápán chybně jako "znovuzestátnění" pomoci zemědělcům. V celé EU budou nadále platit stejná pravidla poskytování veřejné pomoci zemědělství. V návaznosti na konzultace s členskými státy a zainteresovanými subjekty má Komise v úmyslu toto nařízení zavést již od ledna roku 2004. [Podkladový text IP/03/246]

Mnohojazyčnost v Komisi: dlouholetá tradice a deviza Evropské unie

V EU se pracuje s jedenácti úředními jazyky: dánštinou, holandštinou, angličtinou, finštinou, francouzštinou, němčinou, řečtinou, italštinou, portugalštinou, španělštinou a švédštinou. Princip rovnoprávnosti všech úředních jazyků EU je zakotven v těchto právních normách EU: Smlouva, kterou se zřizuje Evropské společenství, stanoví, že každý občan unie může v písemné styku s evropskými institucemi používat jeden z úředních jazyků a je oprávněn obdržet odpověď ve stejném jazyku. V historicky prvním Nařízení přijatém tehdejším Evropským hospodářským společenstvím (EHS) v roce 1958 se stanoví, že všechny dokumenty obecné platnosti musí být vypracovány ve všech úředních jazycích. [Podkladový text MEMO/03/37]

Zprávy o rozšíření

Komise zaujala příznivé stanovisko k přistoupení deseti kandidátských zemí

Evropská komise přijala příznivé stanovisko ke vstupu deseti žadatelských států do EU. Jde o Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko. Rozhodnutí bylo přijato v souladu s čl. 49 Smlouvy a navazuje na úspěšné završení vstupních jednání na kodaňském zasedání Evropské rady dne 13. prosince 2002 a dokončení Smlouvy o přistoupení v první polovině února letošního roku.

Smlouva o přistoupení musí být nyní ratifikována všemi 25 současnými a budoucími členskými státy a vstoupí v platnost k 1. květnu 2004. Ve většině žadatelských zemích se v otázce přistoupení k EU plánují referenda, počínaje Maltou dne 8. března. Ve stávajících členských státech se referenda konat nebudou.

Termíny konání referend jsou uvedeny v tabulce, některé z nich jsou jen orientační:

Březen

sobota 8. - Malta

neděle 23. - Slovinsko

neděle 30. - Kypr (podle plánu OSN, bude potvrzeno)

Duben

sobota 12. - Maďarsko

středa 9. - Evropský parlament má vyslovit souhlas se smlouvou

středa 16. - Podpis Smlouvy o přistoupení v Aténách

Květen

neděle 11. - Litva

pátek 16. a sobota 17. - Slovensko

Červen

sobota 8. - Polsko

neděle 15. a pondělí 16. - Česká republika

Září

neděle 14. - Estonsko

sobota 20. - Lotyšsko

[Podkladový text IP/03/263]

Zaměstnanost v kandidátských zemích: Komise zveřejnila údaje a hlavní úkoly

Evropská komise přijala zprávu o situaci na pracovním trhu ve 12 kandidátských zemích (zpráva o Turecku se připravuje) a o hlavních úkolech politiky zaměstnanosti, které tyto státy musí vyřešit v období do rozšíření EU v roce 2004. Zpráva konstatuje, že kandidátským zemím se podařilo dosáhnout pokroku při transformaci jejich pracovních trhů a přizpůsobování tvorby politiky zaměstnanosti cílům Evropské strategie zaměstnanosti a lisabonského procesu. Zpráva však dává najevo, že ve výkonnosti jednotlivých kandidátských zemí jsou značné rozdíly a že existuje naléhavá potřeba zvýšit celkovou míru zaměstnanosti, zvýšit zaměstnanost ve službách, snížit závislost na zemědělství a tradičních průmyslových odvětvích a zvýšit úroveň kvalifikace pracovních sil. Z nejnovějších dostupných údajů vyplývá, že v případě vstupu těchto zemí do EU dnes by míra zaměstnanosti v EU25 činila 62,6 % a v EU27 62,4 %. Míra zaměstnanosti v EU15 činí v současné době 63,8 %. Lisabonská strategie stanoví postupový cíl dosáhnout do roku 2005 v EU míry zaměstnanosti ve výši 67 %. Na základě současných údajů by průměrný HDP na obyvatele v EU25 poklesl o 13 %, resp. o 18 % v EU27. Zpráva kandidátským zemím poslouží při tvorbě jejich "národních rozvojových plánů", v nichž stanoví politiku zaměstnanosti a lidských zdrojů, včetně využití Evropského sociálního fondu. Tyto plány mají být Komisi předloženy během první poloviny letošního roku. Komise předloží další postupovou zprávu o pracovním trhu v kandidátských zemích na podzim letošního roku. Další podrobnosti. [Podkladový text IP/03/265]

Pro český program Sapard bylo akreditováno další opatření

Evropská komise přijala rozhodnutí předat řízení pomoci v rámci programu Sapard do rukou českých orgánů v souvislosti s opatřením "Výrobní zemědělské metody určené k ochraně životního prostředí a zachování venkova". Česká republika nyní může zahájit realizaci tohoto opatření, na níž bylo v českém programu Sapard vyčleněno 3 747 996 eur. Tato částka představuje asi 2,3 % celkového objemu finančních prostředků programu Sapard na období let 2000-2006, vyčleněných pro Českou republiku. První rozhodnutí předat řízení pomoci Sapard České republice bylo Evropskou komisí přijato dne 15. dubna 2002 (viz IP/02/565). Toto rozhodnutí uznává Ministerstvo financí ČR/Národní fond jako národní agenturu odpovědnou za vykonávání finančních funkcí v rámci realizace českého programu Sapard a převádí řízení pomoci v oblasti sedmi dalších opatření do rukou českého programu Sapard.

Chorvatsko podalo žádost o vstup do EU

Chorvatsko v pátek dne 21. února oficiálně podalo žádost o členství v Evropské unii. Je druhou zemí bývalé Jugoslávie, která o členství zažádala - po Slovinsku, které svou žádost podalo dne 10. června 1996 a vstupní jednání uzavřelo v Kodani v prosinci 2002.

Premiér Ivica Račan předal žádost v Aténách do rukou předsedy Evropské rady, řeckého premiéra Costase Simitise. Pan Simitis prohlásil, že chorvatská žádost vytvořila "dynamiku, která otevírá zemím balkánského regionu nové cesty". Dodal, že Rada a Komise chorvatskou žádost posoudí v dubnu a pak rozhodne o podrobnostech dalšího postupu.

Račan podtrhl, že chorvatské politické vedení jako celek i veřejné mínění plně podporuje vstup Chorvatska do EU. Zdůraznil také vůli své vlády zavést nezbytné institucionální a hospodářské reformy.

Simitis znovu zopakoval, že jednou z hlavních priorit řeckého předsednictví je posílit evropskou perspektivu Balkánu. V této souvislosti uvedl, že iniciativy řeckého předsednictví jsou zaměřeny na svolání Evropské konference na 17. dubna do Atén a na červnové setkání balkánských zemí v Soluni, které by se mělo konat na okraj zasedání Evropské rady.

Nábor úředníků Komise z nových členských států

Minulý týden byl učiněn další administrativní krok směrem k realizaci rozšíření, kdy Evropská komise stanovila směrná čísla náboru úředníků z deseti nových členských států počínaje květnem 2004. Komise navrhuje sedmileté zneplatnění pravidla, které zakazuje vyhrazování úředních funkcí příslušníkům nějakého konkrétního členského státu. Podle návrhu bude stanoveno celkové směrné číslo náboru nových úředníků pro nové členské státy, vycházející z jejich relativní váhy v rozšířené EU a vypočítané na základě počtu obyvatel, vážení hlasů jednotlivých států v Radě a počtu křesel v Evropském parlamentu. Celkem to představuje 3441 funkčních míst - na nejvyšší úrovni 10 funkcí úrovně A1, obvykle zastávaných generálními řediteli, 42 míst na úrovni A2 a 189 funkčních míst středního řídícího článku.

Obecně se pro úřední činitele budou pořádat konkursy na obsazení funkcí podle státní příslušnosti. Existují však výjimky. Postup výběru úředníků do středních a vyšších manažerských funkcí se bude týkat všech nově vstupujících států. V souvislosti s personálním zajištěním na úrovni A1 postup výběru umožní, aby funkci generálního ředitele nebo podobnou funkci zastával alespoň jeden způsobilý státní příslušník každého členského státu. Nábor výzkumných pracovníků do Společného výzkumného střediska může vycházet pouze z provozních kritérií.

Pracovníci jazykových služeb budou také podléhat zvláštnímu režimu. Podle odhadů Komise je třeba minimálně 40 překladatelů na každý nový jazyk plus 60 podpůrných pracovníků k dispozici celé překladatelské službě a 40 tlumočníků na každý nový jazyk, z nichž polovina bude pracovat "na volné noze". Do EU vstupuje deset nových jazyků, a proto celkové navýšení počtu pracovníků představuje jen 860 osob ve srovnání s asi dvěma tisíci v současné době zaměstnávanými pracovníky jazykových služeb (1300 překladatelů a 700 tlumočníků). Náklady na komplexní mnohojazyčné překladatelské a tlumočnické služby zůstanou na současné úrovni 2 eur na obyvatele a rok, uvádí Komise, která zároveň zdůrazňuje, že přijme jen ty kandidáty, kteří prokáží, že disponují nezbytnou kvalifikací.

"Nábor úředníků EU z přicházejících členských států představuje mocný symbol nové tváře Evropy a Komise se teší na jejich příchod jako na definitivní signál konce rozdělení Evropy," uvedl předseda Komise Romano Prodi.

Nově zřízený Evropský personální úřad (EPSO) již zahájil plánování konkursů na výběr pracovníků z nových členských států. Nejdříve se zřejmě budou konat konkursy na tlumočníky, které budou ohlášeny v březnu nebo dubnu letošního roku. K oznámení první velké vlny konkursů dojde asi o měsíc později, včetně konkursů na překladatele i na jistý počet administrativních pracovníků a asistentů (v současné době jde o funkční zařazení do kategorie A a C). Tyto konkursy se vlastně budou konat během celého letošního roku a na začátku příštího, s cílem dopracovat a dát k dispozici první seznamy kandidátů, které si jednotlivé instituce mohou nabrat, do 1. května 2004, kdy by do EU mělo vstoupit deset nových členských států.

Do příprav na rozšíření také patří reorganizace jazykových služeb tak, aby začlenila deset nově vstupujících jazyků: rozšířením se počet obyvatel EU zvýší o 20 %, počet členských států o 66 % a počet pracovních jazyků o 82 %. Komise nyní provádí změny ve své personální politice tak, aby ke zvládnutí prací umožňovala najímání dalších zaměstnanců nad rámec daných limitů, aniž by došlo k překročení rozpočtu. Zároveň se upravuje systém hospodaření Komise tak, aby vydrželo zvýšené pracovní zatížení.

Podrobnosti o oznámeních Komise najdete na IP/03/261.

Kandidáti podpořili postoj EU k Iráku

Třináct kandidátských zemí minulý týden podpořilo stanovisko k Iráku, které vedoucí činitelé EU přijali na zvláštním summitu v Bruselu dne 17. února. Společné prohlášení, které vzešlo ze setkání zástupců kandidátských zemí s "trojkou" EU, uvádí, že vstupy těchto třinácti zemí budou nadále představovat velmi hodnotný příspěvek ke společné vůli vyřešit iráckou krizi. Všech 28 států "znovu opakuje své odhodlání zajistit společný postoj, vyhnout se novým dělicím čarám a prosazovat stabilitu a prosperitu v rámci i za hranicemi nové unie." "Naše Evropa", uvádí se v prohlášení, může "na světové scéně hovořit silným a společným hlasem," a také si "nesmírně váží silného partnerství s USA".

Podrobnosti najdete na http://www.eu2003.gr/en/articles/2003/2/18/1973/.

Obnovený boj proti podvodnému jednání v kandidátských zemích

Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF posiluje boj proti podvodnému jednání v kandidátských zemích. V současné době řeší úřad ve fázi vyhodnocení nebo šetření 156 případů z těchto zemí. V 70 z nich probíhá šetření v souvislosti s pomocí EU, 29 případů se týká celního řízení a 27 pašování cigaret. Všechny kandidátské země reagovaly na žádost úřadu OLAF, aby do doby přistoupení měly již zavedenou funkční Službu koordinace boje proti podvodu. Jakmile budou tyto úřady boje proti podvodu plně funkční, "budou kandidátské země schopny proti nepravostem a podvodům namířeným proti finančním zájmům Evropské unie bojovat stejně razantně a účinně, jako chrání vlastní rozpočty," uvedl generální ředitel úřadu OLAF Franz-Hermann Brüner, který nedávno za účelem posílení spolupráce navštívil Rumunsko a Polsko.

Drobní polští zemědělci dávají přednost "pozitivní akci"

Podle závěrů nedávného londýnského jednání Mezinárodní koalice na ochranu polského venkova (ICPPC) má tato organizace na svém programu na rok 2003 pozitivní akce, které dávají dobrý příklad praktických řešení polskému venkovu, jako jsou např. dobrý marketing místních tradičních a organických produktů a vzdělávací činnosti pro děti, zemědělce a spotřebitele. ICPPC sdružuje zástupce zemědělců a jejich organizací a ekologických skupin z Polska, Velké Británie, Švédska, USA, Dánska a Poláky žijící ve Velké Británii a jeho cílem je posoudit jak nejlépe chránit malá rodinná hospodářství v Polsku. Jednání dospělo k závěru, že krizi, před kterou stojí všichni drobní zemědělci v celé Evropě, je možno řešit jen pomocí vzájemné spolupráce a vytvořením hnutí na základě mezinárodní spolupráce. Jedním z výsledků zasedání byl také společný dopis zaslaný prezidentovi Evropské banky pro obnovu a rozvoj Jean Lemierrovi, v němž signatáři zesílili dřívější kritiku ze strany ICPPC, soustředěnou na politiku EBRD "povzbuzující a financující invazi nadnárodního agropodnikání do střední a východní Evropy". ICPCC také ve vesnici Bienkowka v blízkosti Krakova organizuje praktická školení pro místí orgány, zemědělce, politiky a polské přátele ICPPC. ICPCC uvedla, že také komisařka pro životní prostředí Margot Wallströmová zaslala dopis, v němž uznává užitečnost akcí ICPPC.

Výzva k zasílání návrhů na rozhlasové a televizní pořady zabývající se rozšířením

Evropská komise oznámila vítěze výzvy z roku 2002 na zasílání návrhů na rozhlasové a televizní pořady zabývající se rozšířením EU a oznámila novou soutěž na rok 2003. Bylo zasláno 63 návrhů (46 televizních, 17 rozhlasových). Jury si ponechala k posouzení 50 návrhů, z nichž bylo vybráno 26 návrhů z 9 členských států (22 televizních, 4 rozhlasových), což celkem představuje granty v hodnotě 4,1 mil. eur. Komise uvádí, že druhou výzvu k zasílání návrhů chce zveřejnit v polovině března.

Podrobnosti najdete na http://europa.eu.int/comm/enlargement/communication/index.htm.

www.europska-unie.cz