Nábor úředníků Komise z nových členských států

Komise stanovila kvóty pro nábor úředníků z 10 nových členských států, který bude zahájen v květnu 2004. Jde o poslední stádium nepřetržitých pečlivých příprav Komise na rozšíření Unie. Náborové kvóty jsou založeny na objektivních kritériích, aby byl zajištěn regulérní a transparentní přístup. Celkové přípravy pokrývaly a dále pokrývají řadu rozdílných oblastí, jako např.: politiku Komise v personální oblasti, která dovoluje v souvislosti s nárůstem odpovědností přijmout nové zaměstnance a současně plně respektovat omezení, stanovená pod titulkem V (Náklady na administrativu) ve Finančních výhledech; reorganizaci lingvistických služeb pro zajištění efektivního pokračování vysoce kvalitního mnohojazyčného servisu; a modernizaci systémů Komise tak, aby byly schopné zvládat zvýšené pracovní zatížení, zejména pak v oblasti finančního managementu.

V komentáři k přípravám Komise na rozšíření řekl její prezident, Romano Prodi, následující: " Budoucí rozšíření EU je ta nejdůležitější priorita, kterou tato Komise má. Nábor úředníků pro EU z nových Členských států bude přesvědčivým symbolem nové tváře Evropy a Komise se v této souvislosti těší na jejich příchod, který vnímá jako signál, označující konec rozdělení Evropy."

Viceprezident pro reformu administrativy, Neil Kinnock, řekl: "Rozšířením se zvýší počet obyvatel EU o 20%, počet členských států o 66% a počet pracovních jazyků o 82%. Tyto skutečnosti před Komisi staví obtížné a složité úkoly. Z těchto důvodů se Komise na tyto nové požadavky a příležitosti dlouhodobě připravovala a nyní, v závěrečné fázi příprav, jsem si jist, že zajistíme, aby rozšíření bylo po organizační stránce úspěchem, stejně jako bude velkým politickým a ekonomickým pokrokem pro celý náš kontinent." Viz projev Neila Kinnocka.

Zajištění podmínek náboru, které by zaručovaly co možná nejširší geografickou

vyváženost

Politikou Komise je, provést nábor úředníků z příslušníků členských států na co možná nejširší geografické bázi. V zájmu zachování tohoto principu a použití pozitivních náborových opatření se Komise řídí precedentem všech předcházejících případů rozšiřování a navrhuje Radě provést časově omezené (na dobu 7 let) zrušení platnosti předpisu, který zakazuje uplatňovat rezervování postů pro příslušníky určitých členských států.

Komise stanoví pro nové členské státy náborové kvóty, vycházející z jejich váhy v rámci rozšířené EU a vypočtené na základě tří následujících objektivních kritérií:

· počet obyvatel daného státu,

· váha hlasů daného státu v Radě,

· počet křesel, které má daný stát v Evropském parlamentu.

Souhrnná směrná náborová kvóta na dobu přechodného údobí je pro všechny nové členské státy stanovena na 2/3 váženého počtu. Odpovídající počet postů je nutno na přechodné údobí rezervovat pro nové členské státy podle jejich relativní váhy.

Na základě tohoto návrhu je absolutní počet postů, rezervovaných pro 10 nových členských států na přechodné údobí roven 3441 (viz jejich rozdělení mezi jednotlivé státy v Dodatku 1). Mezi uvedenými posty bude 10 A1, 42 A2 a 189 středních manažerských postů.

Pro uchazeče o úřednická místa budou pořádány otevřené konkurzy, organizované dle státní příslušnosti. Z tohoto obecného pravidla bude několik vyjímek - tak např. konkurz na lingvisty bude organizován podle jazyků a referenční čísla nebudou uplatňována u pracovníků na postech A1. U posledně jmenovaných pracovníků bude cílem Komise zajistit, aby minimálně jeden kvalifikovaný příslušník každého Členského státu zastával některou z vysokých funkcí, jako jsou generální ředitel, šéf oddělení a pod. Pokud jde o manažerské posty, které jsou rezervované pro rozšíření (včetně těch, které jsou na úrovni vrchního vedení), ty budou v rámci výběru pokryty všemi přistupujícími zeměmi.

Je důležité poznamenat, že splnění stanovených kvót není povinné. Komise pouze provede nábor uchazečů, kteří prokáží potřebné kvalifikační předpoklady, specifikované v souvislosti s konkurzem v příslušných inzerátech a oznámeních volných míst. Další informace ohledně pořádaných konkurzů lze nalézt na webových stránkách European Personnel Selection Office (EPSO): http://europa.eu.int/epso.

Dokončení administrativní reformy bude hlavním faktorem, rozhodujícím o

úspěšném rozšíření

Jedním z hlavních cílů Komise při provádění reformy administrativy bylo zajistit, aby tato instituce byla schopná vyrovnávat se s většími posuny ve svých prioritách, stejně jako změnami pracovního zatížení, pružně a efektivně - za současného zajištění, že náklady na administrativu zůstanou i nadále pod horním stropem, stanoveným Finančními výhledy (Financial Perspectives 1999). Je jasné, že budoucí rozšíření, které bude znamenat zvýšení počtu obyvatel EU o nějakých 20%, počtu členských států o 66% a počtu oficiálních jazyků EU o 82%, reprezentuje úkoly tohoto druhu. Komise uskutečnila řadu opatření, jejichž úkolem je zajistit, aby její pracovní metody byly schopné zvládat enormně vysoké pracovní zatížení - m.j. cestou dokonalejšího plánování a programování, pružnější organizací finančního managementu a přísnějšími systémy finanční kontroly (viz Reform Implementation Review a zprávu, kterou prezentovat viceprezident Neil Kinnock 30. ledna 2003, IP/03/133).

Rada a Parlament v současné době diskutují o možnosti modifikovat personální předpisy (Staff Regulation), které určují profesní kariéru úředníků a ostatního personálu EU. Rada hodlá tuto novou legislativu do konce června 2002 odsouhlasit. Komise je přesvědčená o tom, že úplná a včasná implementace všech reformních opatření povede během prvních patnácti let k úsporám administrativních nákladů, které přesáhnou výši jednoho bilionu euro. To tedy znamená, že za předpokladu provedení reformy se může rozšíření Unie uskutečnit při současném respektování finančního stropu, stanoveného na administrativná výdaje ve Finančních výhledech. Bez provedení uvedené reformy by toto nebylo možné.

Zajištění toho, aby Komise byla i nadále schopná nabízet mnohojazyčné služby

Komise je odhodlána poskytovat i v budoucnu vysoce kvalitní mnohojazyčné služby, jaké poskytuje v současné době. V souvislosti s tím její Sdružené tlumočnické a konferenční centrum (Joint Interpreting and Conference Service, SCIC) započalo již začátkem 90. let přípravu na rozšíření s výukou učitelů tlumočnictví, výukou interních tlumočníků v jazycích kandidátských zemí, poskytováním pomoci univerzitám v kandidátských státech a pod. Podobně byla v překladatelské službě SdT Komise vytvořena zvláštní pracovní skupina pro přípravu na rozšíření. Tato skupina např. pomohla kandidátským zemím s vytvořením jejich vlastních překladatelských jednotek, což jim umožnilo přeložit legislativu EU do vlastních jazyků, a prováděla školení interních překladatelů, pracujících s jazyky těchto zemí. V sérii kroků, učiněných v údobí od konce roku 2001 do jara roku 2002, přijala Komise řadu opatření pro zlepšení obecného managementu, produktivity svých jazykových služeb a pro zajištění, že bude schopná poskytovat vysoce kvalitní mnohojazyčné služby při rozumných nákladech. Uvedené snahy vyvrcholily zásadní reorganizací Generálního ředitelství pro překlady (Translation Directorate General), o níž bylo rozhodnuto 30. ledna a která vstoupí v účinnost 1. července 2003. Letos na jaře vyšlou SCIC i SdT své funkcionáře do kandidátských zemí, aby zde dohlédli na přípravné práce, prováděné místními lingvisty (jako je např. příprava technické terminologie, užívané v různých oblastech aktivit EU).

Školení/výcvik interních překladatelů pro práci v nových jazycích probíhalo po řadu let na zcela dobrovolném základě. K dnešnímu dni se 287 překladatelů naučilo nebo se stále ještě učí jazyk nějaké kandidátské země. Cílem je, mít k dispozici pro každý nový jazyk 46 interních překladatelů. Zároveň 59 tlumočníků SCIC momentálně studuje některý z nových jazyků. V tomto roce se též poprvé uskuteční intenzivní letní kurzy v jazycích žadatelských zemí, nabízené zaměstnancům všech institucí, včetně překladatelů a tlumočníků.

V důsledku uvedených aktivit bude Komise schopná následujícím způsobem omezit počet lingvistů, potřebných v souvislosti s rozšířením: SdT odhaduje, že na jeden nový jazyk bude potřebovat minimálně 40 překladatelů plus 60 pomocných sil v rámci celé služby. Rovněž SCIC bude potřebovat 40 tlumočníků na jeden nový jazyk, přičemž polovina z nich budou externisté. Pokud tedy do EU přibude deset nových jazyků, bude to celkově představovat nárůst pouze o 860 pracovníků (v současné době zde pracuje okolo 2000 lingvistů, 1300 překladatelů a 700 tlumočníků).

Náklady na služby, zajišťující kompletní mnohojazyčné překlady a tlumočení, zůstanou nadále na současné úrovni, t.j. 2 euro na jednoho občana za rok.

DODATEK 1

Aplikace vypracovaného scénáře na 10 nových členských států

celkový počet zaměstnanců z toho

A2*ředitel střední manažerské posty

Malta 83 1 5

Kypr 110 1 6

Estonsko 117 1 6

Slovinsko 134 2 7

Litva 155 2 9

Lotyšsko 241 3 13

Slovensko 279 3 15

Maďarsko 489 6 27

Česká republika 492 6 27

Polsko 1341 16 74

Celkem 3441 41 189

* Součet není 42 v důsledku zaokrouhlování.

www.europska-unie.cz