Obce z Plzeňska požadují od Lesů ČR peníze za vytěžené dříví

Finanční náhradu za vytěžené dřevo požadují po státním podniku Lesy ČR obce na Plzeňsku, které díky novele zákona o navrácení majetku obcím z července 2000 získaly zpět další lesy. Obce tvrdí, že státní firma předání lesů úmyslně prodlužovala a snažila se z nich ještě odtěžit co nejvíce. Lesy ČR naopak požadují důkazy a oponují tím, že požadovat náhrady mohou pouze fyzické, nikoli právnické osoby. "Lesy v našich lesích hospodařily rok a půl po platnosti novely zákona o navrácení přídělů," uvedl starosta obce Úněšov Václav Koranda. Úněšov získal od státu 200 hektarů lesa a nyní má celkem 500 hektarů. Podle starosty neprováděly Lesy ČR kalamitní, ale standardní mýtní těžbu s cílem rychle odtěžit nejlépe přístupné stromy. "Požadujeme na podniku jeden milion korun, což je velmi nízká cena tisíc korun za kubík," uvedl starosta. Aktuální cena kulatiny se přitom pohybuje kolem 1850 Kč/m3. Právníci obce se chtějí dohodnout a žádají schůzku s vedením Lesů. Státní podnik po nich ale požaduje důkazy o neoprávněné těžbě. Také Líšťany, kterým stát vrátil 140 hektarů lesa, tvrdí, že Lesy nedodržely hospodářský plán do roku 2005 a provedly rychlou těžbu v místech poblíž pil. "Jedná se o jasné přetěžení, ale Lesy se zaštiťují pouze zněním zákona," uvedl pro starosta obce Alois Opatrný. Líšťany nepovažují za rozumnou soudní při se státní firmou, ale už zaslaly Lesům právnický rozbor. Úněšovu s rozpočtem mezi šesti až sedmi miliony korun přinášejí lesy ročně půl milionu zisku, Líštany s osmimilionovým ročním rozpočtem zatím dávají pouze peníze do pěstební činnosti. Podobné nároky nejsou podle vedení Lesů ČR oprávněné, neboť zákon o navrácení majetku obcí z roku 1990 neumožňuje finanční kompenzace. "Chápu, že to zastupitelé cítí jako křivdu, ale právnickým osobám náhrady poskytovat nemůžeme," řekl ředitel Lesů ČR Jiří Oliva. Podle oblastního inspektora Karla Luňáka se ale státní podnik dalšímu jednání s obcemi nebrání.