Zemědělci z celé republiky sčítají škody

Jihomoravští zemědělci odhadují za loňský rok ztrátu 427 mil.Kč

Na 427 milionů korun odhadují propad v loňském hospodaření zemědělské podniky na jihu Moravy. Kolísání teplot a nepříznivé počasí donutilo pěstitele zaorat obiloviny a řepku na 57.900 hektarech, což je v jednotlivých okresech 30 až 60 procent osetých ploch. Dnes to řekl předseda Regionální agrární komory Božík Severin. Aktuální situace je podle něj kritická a povede k propuštění. Minulý týden navštívilo vedení komory jihomoravského hejtmana Stanislava Juránka, který nabídl rolníkům spolupráci při řešení možných potíží. Agrárníci z jihu Moravy se totiž podílí téměř pětinou na celkové loňské ztrátě českého zemědělství, které odhadem propadlo o 2,5 miliardy Kč. Na Vyškovsku odhaduje agrární komora náklady na přesetí vymrzlých ozimů technickými plodinami zhruba na 35 milionů korun. Do země museli zemědělci zaorat více než třetinu z 12.600 hektarů pšenice v okrese. Výnosy z nově oseté kukuřice a slunečnice jim ale finančně příliš nepomohou. Navíc je dostatek zásob z loňska, poukázal ředitel okresní komory Pavel Tomášek. Na Znojemsku se zemědělské podniky potýkají s vysokými ztrátami kvůli rozmáčené půdě na podzim. Mnohdy proto nestačily ani zasít ozimou pšenici. Zemědělský podnik Mikulčice na Hodonínsku odhaduje na poškozených plochách ozimého ječmene, pšenice a řepky ztrátu půl milionu korun. Ředitel čejkovické firmy Zemědělská Tomáš Martinec podotkl, že v nynějších teplých dnech se navíc prokáže případné poškození trvalých kultur jako vinic nebo ovocných stromů. Podle prezidenta Agrární komory Václava Hlaváčka nemělo loni počasí obdoby za posledních padesát let. Zemědělce zasáhly nejen povodně, ale i tříměsíční deště v období sklizně obilovin a také řepky, což značně snížilo kvalitu a množství. Osevní plochy ozimé pšenice navíc podle statistik klesly meziročně o téměř 18 procent na 667.000 hektarů.

Zemědělci na Pardubicku sčítají škody a těžko shánějí osivo

Zemědělce v Pardubickém kraji, stejně jako většinu jejich kolegů v ČR, uplynulá zima příliš nepotěšila. Velké mrazy bez sněhu poničily řadu ozimů, setbu poškodily i mrazíky uplynulých dnů. Zemědělci nyní sčítají škody a shánějí náhradní osivo, kterého je ale nedostatek. Hlad je hlavně po jarní pšenici. "Kdo si vzpomněl v únoru tak nakoupil. Nyní už jarní pšenici zaručit nemůžeme," říká Josef Kadlec, obchodní ředitel choceňské firmy BOR, která s osivy obchoduje. Nedostatek osiva lze podle Kadlece očekávat i u jarní řepky. Škody přitom zemědělcům nevznikají pouze tím, že musejí znovu nakoupit osivo a vyjet s ním na pole. "Jarní pšenice nikdy výnosově nemůže dohnat ozimou. U řepky to platí ještě víc," upozorňuje Kadlec. Zimu, která by v takové míře poškodila ozimou setbu, nepamatuje za svoji takřka čtyřicetiletou zemědělskou kariéru Václav Blažek z chrudimské agrární komory. "Odhaduji, že zhruba polovina řepky je na Chrudimsku poničena," uvedl. Také mnoho polí s ječmenem a pšenicí se zatím nezelená. "U pšenice vydržela hlavně česká setba, zahraniční odrůdy tuto zimu často nepřežily," řekl Blažek. Jeho slova potvrzuje i ředitel Kadlec. Do polí v těchto dnech díky pěknému počasí vyjel soukromý zemědělec ze Lhoty u Přelouče Jiří Čermák. I jemu zima zničila odhadem pětinu zaseté řepky a i Čermák potvrzuje nedostatek setby. "Zima letos byla opravdu krutá, ale někteří kolegové dopadli mnohem hůř než já. Zima jim zničila třetinu až polovinu ploch s obilím," uvedl. Přestože je osiva nedostatek, obchodníci této situace zatím pravděpodobně nezneužili. "Žádný velký nárůst cen jsme zatím nezjistili," uvedl Blažek. Obchodníci z choceňského firmy BOR říkají, že ceny sice vzrostly, avšak "nikterak dramaticky".

Středočeské zemědělce trápí dozvuky zimy, povodní i výkupní ceny

Jako nejtěžší situaci v zemědělství od roku 1989 hodnotí mnozí středočeští zemědělci své pozice před startem letošní jarní sezóny. Na řadu z nich doléhají existenční potíže vyvolané nízkými výkupními cenami, ale i nepřízní počasí. Nejhůře jsou na tom zemědělci v oblastech zasažených loni povodněmi, z nichž mnozí dosud ani nezaseli. Vyplynulo to z ankety mezi středočeskými zemědělci. Nejvíce postižení zemědělci na Mělnicku dosud nestačili ani uklidit všechny nánosy z polí, natož rozhodnout, nakolik a čím zdevastovaná pole osázejí. "Jsou to škody obrovského rozsahu, s tím nikdo nemá žádnou zkušenost," řekl Petr Hurdík, majitel zemědělské firmy Ageko z Dušníků na Mělnicku. Z 850 hektarů půdy mu voda zalila asi 250 hektarů a způsobila přímé škody kolem 39 milionů korun. Další miliony bude ale stát a několik let potrvá úprava polí do normálního stavu. Až 20 procent ozimé pšenice a řepky bude muset zaorat Zemědělské družstvo Mořina na Berounsku, které loni postihly záplavy na Berounce. Vysoká hladina podzemních vod tu způsobila podmáčení plodin, vysoké mrazy pak jejich vymrznutí. Družstvo přitom potřebuje co největší úrodu kvůli splácení úvěru, který si muselo vzít po srpnových povodních, řekl ekonom družstva Jiří Hýbl. Povodňové škody družstvo vyčíslilo na 24 milionů korun. Firma Polar Starý Kolín, jeden z největších pěstitelů zeleniny na Kolínsku, musela kvůli výkyvům počasí zaorat čtyři hektary ozimé pšenice a šest hektarů petržele. "Petržel kompletně zmrzla a škodu odhadujeme řádově na 750.000 Kč," řekl ředitel Polaru Stanislav Veselý. Škody na ozimém obilí zatím vyčíslit nedokázal. Odhaduje ale, že ze 150 hektarů ozimé pšenice budou muset zaorat asi pět hektarů. "Není to tak tragické," poznamenal. Ředitelka krajské agrární komory Dagmar Mocová řekla, že kromě tvrdé zimy a následků povodní musejí zemědělci již dva roky bojovat především s extrémně nízkými výkupními cenami. To podle ní přispívá k neustálému poklesu počtu lidí pracujících v zemědělství. Menší zemědělské podniky již například neuživí celou rodinu a větší družstva musejí neustále snižovat počty zaměstnanců. Podle Mocové kvůli tomu podniky všeobecně omezují výroby náročné na pracovní sílu. To spolu s nízkými výkupními cenami vepřového masa vede ve středních Čechách k postupnému omezování chovu prasat.

Ztráty na ozimech dosahují ve Zlínském kraji až šedesáti procent

Letošní silné mrazy vážně poškodily zemědělské porosty ve Zlínském kraji. Situace je zlá v podhůří Bílých Karpat, ale také na Hané, například na Kroměřížsku. Kvůli klimatickým podmínkám někteří zemědělci nestihli na podzim vůbec zasít. Těm, co se to podařilo, zničil část ozimých porostů mráz. V některých oblastech budou muset zemědělci zaorat více než 60 procent produkce. Poslední kontroly nám ukázaly, že zaorat musíme například polovinu ze 4000 hektarů ozimé řepky, 6900 ha ozimé pšenice, což je 60 procent výměry, a zhruba dvě třetiny ozimých ječmenů, řekl dnes ředitel kroměřížské agentury ministerstva zemědělství Jaroslav Kolařík. Upozornil, že na nové zasetí potřebují zemědělci značné finanční prostředky. Podle výběru osiva se náklady pohybují od 2500 do 3500 korun na jeden hektar. Na Vsetínsku zatím nelze škody způsobené mrazem vyčíslit, protože půda je na většině míst stále zmrzlá. "Jaro přišlo zhruba o tři týdny později a noční teploty pod nulou rozmrzání půdy zpomalují. Předpokládám, že část polí proto zůstane v tomto roce ležet ladem," řekl ředitel vsetínské zemědělské agentury Jiří Kubeša. Podobná je i situace v ostatních oblastech kraje. Podniky, jejichž hlavní činností je rostlinná výroba, mají porosty pojištěny. Vzhledem k extrémním klimatickým podmínkám v posledních letech jich je převážná většina. Na uvolněné plochy chtějí bohatší firmy naset jařinu. Těm, které se potýkají s finančními problémy, slíbil stát pomoc. "Chceme zemědělcům poskytnout zálohy na dotace, o které si v těchto dnech žádají prostřednictvím našich agentur. Prioritou je, aby peníze získali včas a ztráty neovlivnily jarní práce," řekl před týdnem na setkání se zemědělci Zlínského kraje ministr zemědělství zemědělství Jaroslav Palas. Dodal, že ministerstvo ještě není v současné době schopno vyčíslit konečné ztráty. "Po vyhodnocení chci požádat vládu o mimořádné prostředky na kompenzaci těchto ztrát," uvedl Palas.

Zemědělci v Hradeckém kraji sčítají po zimě velké škody

Zemědělci v Královéhradeckém kraji sčítají po letošní kruté zimě velké škody na ozimých porostech obilovin a řepky. V každém okrese budou zřejmě k zaorání stovky hektarů polí, která rolníci oseli na podzim. Zpoždění jarních prací je zatím zhruba dva týdny. Vyplynulo to ze zjištění mezi zemědělci a agrárními komorami v kraji. "Tak špatné počasí od podzimu do jara za posledních 35 let nepamatuji," řekl ředitel společnosti ZEM Nový Bydžov Miroslav Bárta. Zaorávky odhadl na 500 hektarů. "Kolem stovky hektarů ozimů jsme měli celou zimu úplně pod ledem," řekl s tím, že nejvíce mrazy poškodily zejména západoevropské odrůdy pšenice. Zničené plochy se Bydžovští pokusí osít jarními obilovinami. Pokud se jim to včas nepodaří, zkusí nasít kukuřici. S ní však bude, podobně jako loni, problém s odbytem, uvedl Bárta. S financováním to podnik bude zřejmě muset řešit tak, že svou úrodu odběratelům prodá dopředu. "Peníze v zemědělství nejsou. Již tak se žije ze dne na den," řekl Bárta. Stovky hektarů budou muset zřejmě zaorat i zemědělci na Trutnovsku. Podniky, kde již sníh slezl, odhadují, že řepky jsou mrazy ohroženy z jedné třetiny a ozimé obiloviny z pětiny. Zatím však zemědělci na Trutnovsku nic nezaorali a čekají, zda se porosty s příchodem příznivého počasí přece jen nevzpamatují, uvedl Jaroslav Etl z trutnovské agentury ministerstva zemědělství. Na Jičínsku zemědělci škody ještě přesně nevyčíslili. "Nejhorší je dosavadní velké střídání teplot v noci a přes den. Rozdíly dosahují až 20 stupňů," řekla Jaroslava Nekvasilová z jičínské agrární komory. Pokud zemědělci zaorávky ozimů osejí jařinami, dá se na hektaru čekat výnos o jednu tunu nižší. Část ploch budou muset zemědělci kvůli nedostatku peněz na kvalitní osivo zasít například méně kvalitní krmnou pšenicí, uvedla s tím, že loni čtvrtina podniků v okrese skončila ve ztrátě. Relativně dobře přestálo zimu ZD Bašnice na Jičínsku. "K zaorání budeme mít maximálně do deseti procent ozimů," řekl předseda družstva Josef Matyáš. Do polí by mohli Bašničtí vyjet během několika dnů.

Ústecký kraj: Zemědělci nemají po povodních peníze na osiva

Především s nedostatkem peněz na nákup osiva, nafty či hnojiv se potýkají zemědělci v Ústeckém kraji. Velké množství zemědělců totiž loni v srpnu a na začátku letošního roku postihly povodně. Svou roli sehrály i propady cen. Mnoho podniků proto skončilo ve ztrátě, státní ani jiná pomoc ale nepřišla v takém rozsahu, jaký zemědělci očekávali. Vyplývá to z ankety. "Většina našich zemědělců shání peníze na to, aby mohli zasít, aby měli peníze na hnojiva či přihnojení, na které už je nejvyšší čas. S tím souvisí i otázka nákupu osiv či nafty," řekl František Loudát, šéf krajské agrární komory. Jeden z velkých zemědělských podniků v kraji, Agrokomplex Bohušovice nad Ohří, podle jeho šéfa Jaroslava Zemana ještě stále čeká na slíbenou pomoc státu po povodních. Na suroviny si tak bude muset vzít úvěr. "Není to nic příjemného. PGRLF nám poskytl asi 1,5 milionu korun, což je asi deset procent našich představ," postěžoval si. Mrazy připravily podle Loudáta zemědělce v kraji zhruba o 35 procent zasetých ozimů. "Není to ale tak tragické, jako například na jižní Moravě," uvedl. Dodal, že je nejvyšší čas, aby ministerstvo zemědělství rozhodlo, jak hospodářům, kteří o ozimy přišli, pomůže. Podle Loudáta zřejmě nebudou ztráty na ozimech znamenat výpadek v zásobování. "Státní intervenční fond má spíše problém zbavit se zásob. Zatím prodal zhruba 40 procent," uvedl Loudát. Drtivá většina polí, i těch loni a letos zaplavených, je již podle šéfa komory připravena na jarní práce. "Jsou ojedinělé lokality, které jsou ještě zasažené. V rámci kraje to ale představuje setiny procent," uvedl. Agrokomplex by měl mít podle Zemana k dispozici všechna pole v létě.

Hanáčtí zemědělci zřejmě zaorají více než polovinu ozimů

Zemědělci na Hané, jedné z nejúrodnějších oblastí v zemi, v posledních týdnech nedělají nic jiného, než že počítají škody způsobené nepříznivým průběhem končící zimy. V některých oblastech Olomouckého kraje budou muset rolníci zaorat bezmála všechny plochy ozimého ječmene, které poškodily silné mrazy. Také u polí osetých ostatními ozimy není situace o mnoho lepší. Zemědělci tvrdí, že letošní rok bude ve znamení boje o přežití. "Situace je kvůli velmi nepříznivému průběhu zimy katastrofální. K dnešnímu dni je jen na Prostějovsku zaoráno kolem pěti set hektarů ozim. Jsme však na samém začátku a odhaduji, že postupně bude zaorána více než polovina ploch s ozimy," řekl dnes ředitel prostějovské agrární komory Roman Beneš. Na Prostějovsku bude muset být podle jeho předběžného odhadu odepsáno všech 800 hektarů ozimého ječmene, jehož porosty silné mrazy nejvíce poničily. Podobný osud pravděpodobně čeká i polovinu ze zhruba 12.000 hektarů ozimé pšenice a 5.000 hektarů ozimé řepky. "Navíc současné počasí, které je charakteristické tím, že ráno mrzne a přes den se teploty vyhoupnou vysoko nad bod mrazu, ozimům také nesvědčí. Zatímco ještě minulý týden byla u některých porostů naděje, že přežijí, tak nyní je vše jinak," posteskl si Beneš. Mnozí rolníci podle Beneše mají kvůli neustálému propadu cen klíčových zemědělských komodit hluboko do kapsy. Nyní stojí před problémem, kde seženou peníze na hnojivo a především nové osivo, jehož cena například u pšenice prudce roste. Některým zemědělským společnostem mohou chybět peníze na nové osetí, takže vybraná pole letos zřejmě nechají ležet ladem, připustil. V některých společnostech podle Beneše již v minulosti byla špatná finanční situace a současné problémy ji ještě prohloubily. "Může dojít i k tomu, že některé společnosti tlak nevydrží a skončí," upozornil.

Zemědělce na Karlovarsku poškodily mrazy i pozdní příchod jara

Kruté holomrazy, které doprovázely letošní zimu, zkomplikovaly situaci většině zemědělců v Karlovarském kraji. Některým z nich pomrzlo až osmdesát procent zasetých ozimů. Obilniny, které měly na jaře vzejít, tak musí zemědělci na Karlovarsku z velké části zaorat a nahradit jařinami. Ani to se ale neobejde bez problémů. Rolníky totiž trápí i pozdní příchod jara. "Nevím, jestli to stihneme. Půda je promrzlá, takže se zpozdil začátek orby," řekl Jiří Kubernát, který hospodaří na farmě v Děpoltovicích na Karlovarsku. Dodal, že problémem může být i nedostatek osiv. Kubernátovi zničily mrazy čtyři pětiny ozimem osetých ploch. Škody si ale zatím netroufá odhadnout. Celkem 200 hektarů ozimů bude zaorávat i Václav Novotný z Teplé na Karlovarsku. Polovinu této výměry měl Novotný osetu pšenicí, druhou polovinu řepkou. Škody odhaduje na 400.000 korun u pšenice, v případě řepky ještě o 500.000 korun vyšší. "Nahrazovat budeme jařinami, s největší pravděpodobností ječmenem," řekl. Lépe zřejmě z letošní zimy vyjdou alespoň někteří rolníci, kteří hospodaří na menších plochách. Například Antonín Stejskal z Bochova na Karlovarsku pěstuje na ozim pouze na necelé desetině svých polí. "Ozimy jsme oseli pouze asi na pěti hektarech. Zaorávat nebudeme," řekl. Na zbylých 55 hektarech bude sít jařiny.

Plzeňští zemědělci musí kvůli mrazům zaorat až třetinu ozimů

Minimálně pětinu ozimů, u řepky a ječmene až třetinu osetých ploch, zaorají zemědělci v Plzeňském kraji kvůli záplavám a následné tuhé zimě. Definitivní jasno bude příští pondělí, kdy je mezní termín pro podání statistik na ministerstvo zemědělství. Řekl to předseda krajské agrární komory Jiří Tomec. "Farmáři stále zvažují, zda zaorávát skutečně budou. Pokud je porost poškozen pouze ze 40 procent, zřejmě do toho nepůjdou," uvedl. V případě, že potrvá minimálně dva týdny slunečné počasí, může se situace výrazně zlepšit, neboť půda velmi rychle vysychá. Mrazy ale v některých místech zpřetrhaly kořínky ozimů a zemědělci by tak musely plochy znovu osít jařinami. Podle Tomce má nyní málo farmářů v kraji na skladě osiva a navíc speciální odrůdy pro setí jsou velmi drahé. Jarní pšenice se prodává za více než 9500 korun za tunu, což je o 1000 korun dráže než loni. "Už jsem slyšel, že se ceny přehouply přes 10.000 korun," dodal Tomec. Sadby, zejména jarní pšenice, je navíc nedostatek. Zemědělci, kteří si osivo objednají později, budou muset plochy osít jinými plodinami. Současné ceny osiv mohou farmáře zruinovat, míní Tomec. Už nyní se totiž objevují informace, že za krmnou pšenici letos farmáři dostanou pouze kolem 2200 korun za tunu, za potravinářskou 3000 korun. Jarní práce začaly v minulém týdnu. V kraji jsou lokality, které jsou stále podmáčené a někde je půda stále zmrzlá. Pokud bude sucho po dalších 14 dnů, půda vyschne a zaseje se vše. Končící zima je podle Tomce nejhorší za 12 let. "Zemědělci nemají, kam sáhnout pro peníze. Obrovské propady v komoditách způsobují krachy řady firem," vysvětlil předseda. Dodavatelé osiv, směsí a hnojiv už mají otipované nesolventní podniky, kterým nic neprodají. Farmáři čekají na rozhodnutí vlády, zda jim vinou ztrát v komoditách poskytne dotace ve výši alespoň 1200 korun na hektar. "Pokud ale zaplatíme za Novu přes deset miliard korun, jsem k těmto dotacím velmi skeptický," dodal Tomec.