Agris.cz - agrární portál

Skvělé víno nemusí být jen z Moravy, rodí se i v Praze

31. 3. 2003 | Mladá fronta Dnes

Někdo sbírá známky a někdo má jako koníčka vinařství. Antonín Houska ze Satalic je důkazem, že i rodilý Pražák křtěný Vltavou může kousek za metropolí vyrábět tak dokonalá vína, že sesbírají ocenění i na vinařských soutěžích na Moravě. Na včerejším vinném koštu ve vysočanském kulturním domě Gong, který pořádal Slovácký krúžek, chutnala jeho vína lidem natolik, že v polovině večera už skoro neměl co návštěvníkům nabídnout. Jak se vlastně malíř a zedník dostane k vinohradu a ještě k tomu v Praze? "To je snadné. Nejdřív jsem pár let pěstoval révu samotnou. A když už jsme hrozny nestíhali jíst, tak jsem se naučil zkapalnit je," vypráví sympatický vinař. Ve své modrobílé proužkované košili a slušivé modré zástěře by se spíš hodil do sklípku na jižní Moravě než do Vysočan. "Kdepak! I na severu Prahy a to ještě na rovině, se dá pěstovat réva a dělat dobré víno," směje se muž.

Než se však naučil, jak to udělat, aby z hroznů vylisoval kvalitní víno, stálo ho to hodně nervů. "Nebyl nikdo, kdo by poradil. Z knížek se dá sice hodně naučit, ale některé věci člověk pozná jen praxí. A zkoušením - metodou pokus omyl," vypráví. "Třeba víno, které má sirku. To je nemoc, kvůli níž se dá víno většinou akorát tak vylít. Ale někdy se podaří je zachránit větráním," říká. Sám pěstuje v Satalicích u domu révu s 250 hlavami. "Tak se říká jednotlivým keřům. Když je dobrý rok, tak z nich vylisuju až 700 litrů vína. Jenže mám plno kamarádů, všechno rozdám, nic neprodávám, a tak musím občas ještě hrozny dokupovat, aby bylo vína víc." Pěstuje hlavně müllera, bílé burgundské a z červeného má hodně zweigeltrebe. "Pořád je to koníček, ale už to nezvládám sám. Pomáhat musí celá rodina. Manželka a děti okopávají, vyvazují révu a já ji stříhám," popisuje práce na vinohradě. Ty začaly už před měsícem, přesně 8. března, a nekončí ani vinobraním. "Ve sklepě je pořád co dělat. Kupodivu mi ani tolik nevadí, když já sám něco s vínem pokazím, jako mě mrzí, že se nevydaří rok. Největší radost mi totiž udělá, když hrozny nádherně dozrají," říká. Co jemu samému nejvíc chutná? "Říká se, že červené víno je mléko starců, tak nevím, co si o tom myslet, když mi chutná čím dál víc," zamýšlí se. "Musím ale jezdit koštovat na soutěže i cizí vína, abych si příliš nezvykl na chuť toho svého a nezpohodlněl, že je dobré." Sám se hlídá, kolik smí vypít, pomocí drobné finty. "Mám ve sklípku na zdi sedm koštýřů. Když víno stáčím a koštuju, beru si na každé jiný. Ten pak odložím a pokračuju dál. Jak už není na stěně nic, vím, že bych měl jít domů," vysvětluje.


Zdroj: Mladá fronta Dnes, 31. 3. 2003





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 14.12.2025 17:39