České podniky už na trhu EU úspěšně konkurují

Říká v rozhovoru ministr průmyslu a obchodu Milan Urban.

Jednotný trh, na kterém bude v době vstupu ČR do EU nakupovat nejméně 400 milionů spotřebitelů, bude prostorem nejen náročným, ale i slibným, říká ministr průmyslu a obchodu Milan Urban.

* Vstup do EU mimo jiné znamená i volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Co to konkrétně znamená pro české občany a zejména podnikatele?

Volný pohyb zboží znamená, že výrobky se budou v rámci jednotného vnitřního trhu volně pohybovat bez jakýchkoli celních či administrativních překážek, zjednoduší se jejich certifikace, odpadne prokazování původu zboží, zřizování celních skladů, placení licenčních a certifikačních poplatků, atd. Volným pohybem osob se pak rozumí svobodná možnost pohybovat se, usazovat se a pracovat nebo podnikat kdekoliv v Evropské unii. Je to jedna ze základních svobod každého občana. K překročení hranic s ostatními členskými státy bude postačovat občanský průkaz a po dobu tří měsíců bude existovat možnost pobývat bez přihlášení v jiném členském státě. Oblastí jako je bankovnictví, pojišťovnictví, investiční služby, trh s cennými papíry a ochrana osobních údajů se týká volný pohyb služeb. Převzetí právních norem EU zpřístupní služby z této oblasti v kterémkoliv členském státě a všem subjektům na trhu zajistí lepší ochranu.

* Které výjimky si v této oblasti vyjednala EU a na jak dlouho?

V rámci přístupových jednání stanovila EU přechodné období pro volný pohyb osob. Ve státech, které toto přechodné období uplatní, budou moci čeští občané pracovat jako dosud jen na základě pracovního povolení. Toto omezení se však nevztahuje na samostatnou výdělečnou činnost (kromě některých dohodnutých služeb), na podnikání a na studium. Základní přechodné období je stanoveno na dva roky, ale je třeba říci, že členské státy ho vůbec nemusí využít. Už nyní pět současných členských zemí EU deklarovalo, že plně uvolní svůj pracovní trh ihned od data vstupu ČR do EU. Jde o Velkou Británii, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko a Irsko. Čtyři členské země - Německo, Rakousko, Belgie a Finsko prohlásily, že zamýšlejí využít národní režim k ochraně svého pracovního trhu, ale i přesto by měly být tyto režimy značně liberální v udělování pracovních povolení. Podle posledních údajů procentuální úspěšnost žadatelů o pracovní povolení v těchto zemích převyšuje 90 % a kvóta pro české pracovníky např. v Německu není v současnosti naplněna.

* A které výjimky naopak prosadili čeští vyjednavači a proč?

Na ochranu českých občanů byla přijata např. dvě přechodná období v oblasti volného pohybu kapitálu, která mají zabránit spekulativním nákupům nemovitostí - přechodné období v délce pěti let pro nabývání nemovitostí určených k vedlejšímu bydlení a pro nabývání zemědělské půdy a lesů v délce sedmi let. Evropská unie nám také poskytla výjimku na státní podporu ocelářského sektoru v souladu se zákonem o veřejné podpoře. Na základě schváleného projektu můžeme poskytnout prostředky na restrukturalizaci ocelářského průmyslu až do roku 2005.

* Jak bude českým firmám a podnikatelům naše vláda pomáhat, aby v konkurenci obstáli?

Jednotný trh bez vnitřních hranic, na kterém bude v době vstupu nakupovat nejméně 400 milionů spotřebitelů, bude prostorem nejen náročným, ale i slibným. Je v zájmu českých podnikatelů rychle si osvojit psané i nepsané zákonitosti podnikání na jednotném trhu a začít využívat jeho možností. Nabízí je jak v dovozu a vývozu, při vytváření společných podniků, tak i ve větším výběru odběratelů, dodavatelů, zaměstnanců, bankovních služeb atd. Analýza silných a slabých stránek vlastní firmy z pohledu hrozeb a příležitostí jednotného trhu, následné vypracování konkurenceschopné firemní strategie, je úkolem pro každého českého podnikatele, který chce uspět. V současné době jsou podpory zejména malých a středních podniků realizovány v následujících skupinách programů - záruční, úvěrové, příspěvkové a dotační. První dvě skupiny řeší přístup podnikatelů ke kapitálu, zbylé dvě pak snižují finanční zatížení podnikatelů a zlepšují v různé míře jejich cash-flow. Tato struktura programů podpory bude zachována i po vstupu do EU. Navíc vláda schválila v lednu letošního roku Operační program průmysl a podnikání, který je zaměřen na podporu malých a středních podniků právě ze strukturálních fondů

* Nepovede uvolnění českého trhu k likvidaci českých výrobců? Například v potravinářském průmyslu, ale i jinde? Co se proti tomu dá dělat?

Významná část českých průmyslových podniků je již v současné době konkurenceschopná na trzích zemí EU, o čemž svědčí objem exportu do tohoto regionu, který tvoří více než 68 % z celkového vývozu ČR. Plně konkurenceschopné jsou zejména ty podniky, které se dokázaly restrukturalizovat a inovovat svůj výrobní program.