Týden v Evropě 19. - 25. 3. 2003

Týden v Evropě 19. - 25. 3. 2003

Stručné zprávy z EU

Prohlášení předsedy Evropské komise Romana Prodiho k situaci kolem Iráku

“Pro všechny národy celého světa je dnešek velmi smutný a temný den. Válečný úder zhatil úsilí mezinárodního společenství zaměřené na nalezení mírového řešení irácké krize v rámci OSN. Dnes se musíme všichni modlit, aby válka byla krátká a co nejméně krvavá a aby do regionu vnesla co nejmenší narušení. Věříme, že všechny angažované strany učiní vše, co je v jejich silách, aby omezily počet civilních obětí. Musí být zachována územní celistvost Iráku. Komise je odhodlaná k rychlému a efektivnímu zajištění humanitární pomoci pod mezinárodní záštitou tam, kde jí bude zapotřebí nejvíce. OSN sehrála důležitou úlohu a její význam nadále zůstane zásadní. Pod záštitou OSN musíme soustředit veškeré úsilí k nalezení řešení, které zajistí co nejdříve návrat k míru. Ať již bude výsledek války jakýkoli, nelze popřít, že nelehkým obdobím prochází i Společná zahraniční a bezpečnostní politika, Evropská unie jako celek, autorita OSN, NATO a transatlantické vztahy. Ve válce není vítězem nikdo, všichni jsou poražení. Dnes se v Bruselu k projednání situace sejdou představitelé států EU. Komise vyzývá všechny členské státy k úsilí o rozvíjení všeho, co je nám společné v přístupu k právě počínajícímu konfliktu. Komise intenzivně spolupracovala s předsednictvím EU při hledání společného stanoviska a bude v tom dále pokračovat. Z těchto obtížných okolností také vyplývá, že je čas se z krize poučit. Evropa může ke světovému míru účinně přispět jen tehdy, když její národy v Evropské unii budou zajedno. Všichni se shodneme, že svému bohatství a prosperitě vděčíme Evropské unii. Není v našem zájmu se nadále spoléhat na jiné, kdyby přišlo na to bránit naše hodnoty vojensky. Také musíme nadále prosazovat mírový proces na Středním východě. Povzbuzující je skutečnost, že USA jsou nyní připraveny přikročit na základě vytčeného harmonogramu k řešení založenému na koncepci dvou států, které bylo vypracováno před několika měsíci mezinárodní Čtyřkou. Teď musíme zajistit, aby tento postup přinesl co nejrychlejší realizaci této koncepce, nikoliv nekonečnou diskusi o její platnosti se zúčastněnými stranami. Mír na Středním východě je klíčem ke stabilitě v celém regionu.”

Konflikt v Iráku: Komise vyčlenila 21 mil. eur na financování humanitární pomoci případným obětem

V návaznosti na zprávy o vojenském zásahu proti Iráku oznámil komisař pro rozvoj a humanitární pomoc Poul Nielson počáteční sumu ve výši 21 mil. eur vyčleněnou na humanitární pomoc. Poul Nielson prohlásil: “Naším základním cílem je vyslat pomoc obětem této krize co nejrychleji.. Přesný rozsah a povaha humanitárních potřeb v nadcházejících dnech a týdnech není samozřejmě ještě jasná. Již nyní však víme, že i v nejlepším případě bude pomoc potřebovat hodně lidí. Naše počáteční úsilí se zaměřuje na zajištění základních položek pomoci, jako jsou např. léky, stany, přikrývky a potraviny, pro obyvatele, kteří se kvůli bojům ocitnou bez domova, i pro ostatní zranitelné skupiny.” Další informace o činnosti úřadu ECHO jsou uvedeny na naší webové stránce na adrese http://europa.eu.int/comm/echo/field/iraq/index_en.htm

Irák: Komise uvedla podrobnosti o okamžité humanitární pomoci prostřednictvím Červeného kříže (3 mil. eur)

V návaznosti na oznámení komisaře Nielsona (SPEECH/03/146 a IP/03/416) Evropská komise zveřejnila další podrobnosti ke svému prvnímu rozhodnutí o poskytnutí humanitární pomoci iráckým civilistům. Úřad pro humanitární pomoc (ECHO) vyčlenil ve zrychleném řízení “prvotní nouze” 3 mil. eur na zajištění nezbytné pomoci alespoň 75 tisícům vnitrostátních uprchlíků prostřednictvím Mezinárodního výboru Červeného kříže. (ICRC). Další podrobnosti o činnosti úřadu ECHO v Iráku naleznete na naší webové stránce na adrese

http://europa.eu.int/comm/echo/field/iraq/index_en.htm

[Podkladový text IP/03/422]

Zápal plic/SARS: Síť EU pro sledování nakažlivých chorob pravidelně informuje zdravotnické orgány o aktuálním vývoji

Německé zdravotnické orgány potvrdily první dva případy výskytu závažného akutního respiračního syndromu (SARS) v Evropské unii. Několik případů podezřelých na SARS bylo hlášeno z několika členských států EU a z přistupující země Slovinska. Vědci v Hongkongu tvrdí, že se jim podařilo identifikovat virus, který tento atypický zápal plic způsobuje. Komise situaci pečlivě sleduje prostřednictvím systému včasného varování a reakce (EWRS) unijní sítě vybavené na epidemiologický dohled a boje s nakažlivými nemocemi a udržuje neustálý kontakt se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Za účelem koordinace opatření na národní úrovni Komise svolala do Lucemburska mimořádné zasedání představitelů sítě sledující nakažlivé choroby. Hlavními závěry tohoto zasedání jsou tyto: systém epidemiologického dohledu pracuje efektivně, SARS se šíří z osoby na osobu jenom úzkým kontaktem, a nejohroženější jsou proto zdravotníci a rodinní příslušníci lidí napadených SARS. Leteckým společnostem a zdravotnickému personálu byly proto vydány zvláštní pokyny. Členské státy nadále pomocí systému EWRS aktuální situaci sledují. Komisař pro zdravotnictví a ochranu spotřebitele David Byrne celou záležitost zasadil do širšího kontextu zajištění obecného zdraví a prohlásil: “Případy jako SARS příliš jasně prokazují, že nakažlivé choroby vyžadují připravenost na vysoké úrovni, překračující všechny hranice. Představte si, kdyby šlo o takovou chřipkovou pandemii, jaké kosily lidi minulosti. K řešení současného ohrožení obyvatelstva přenosnými chorobami musíme posílit koordinaci a dohled na úrovni celého Společenství. Nejúčinnějším způsobem to lze realizovat zřízením evropského střediska pro boj proti nakažlivým chorobám.” Další informace o SARS jsou na adrese http://www.who.int/.

[Podkladový text IP/03/409]

EU a Rusko pokročily v oblasti kosmické spolupráce

Komisař pro výzkum Philippe Busquin se setkal s generálním ředitelem ruské kosmické agentury Rosaviakosmos Jurijem Koptěvem. Jejich jednání se zaměřilo na současný a budoucí postup euro-ruské spolupráce v kosmu v rámci tzv. Kosmického partnerství. Zabývali se potřebou společného výzkumu v rámci družicového programu EU Global Monitoring for the Environment and Security (GMES, Globální monitoring pro životní prostředí a bezpečnost) a výzkumu nosných raket a satelitních navigačních systémů GALILEO a GLONASS. Předmětem jednání byla také Zelená kniha o evropské kosmické politice, vypracovaná společně Evropskou komisí a Evropskou kosmickou agenturou. Rusko se kromě toho může nyní na základě 6. rámcového výzkumného programu (2003 až 2006) zúčastňovat projektů EU jako plnoprávný a rovnoprávný partner. Komisař Busquin a ředitel Koptěv projednali možnosti společných projektů kosmického výzkumu. Vyměnili si názory na dlouhodobé otázky, jako jsou např. společný průzkum sluneční soustavy a nové pohony kosmických lodí. Další informace jsou na adrese http://europa.eu.int/comm/space/index_en.html

[Podkladový text IP/03/413]

Řecké předsednictví a Komise zahájily první “Trojstranný sociální summit pro růst a zaměstnanost”

Dne 20. března 2003, v předvečer jarního zasedání Evropské rady v Bruselu, se konalo první zasedání Trojstranného sociálního summitu pro růst a zaměstnanost. Vrcholnému zasedání tripartity předsedal řecký předseda EU Costas Simitis a předseda Evropské komise Romano Prodi. Účastníci si vyměnili názory na realizaci lisabonské strategie a příspěvek sociálních partnerů k naplnění jejích cílů. Summitu se také zúčastnil řecký minstr zaměstnanosti a sociálních věcí Dimitrios Reppas, italský ministr Roberto Maroni, irský ministr Frank Fahey, komisařka pro zaměstnanost a sociální věci Anna Diamantopoulou a zástupci sociálních partnerů na nejvyšší úrovni.

Bruselské zasedání Evropské rady ve dnech 20. a 21. března 2003

Ve dnech 20. a 21. března se v Bruselu sešla Evropská rada na svém třetím každoročním Jarním zasedání k hospodářské, sociální a ekologické situaci v unii. Zasedání předcházela výměna názorů s předsedou Evropského parlamentu Patem Coxem na hlavní témata jednání. Se svými protějšky ze 13 přistupujících a kandidátských zemí se také sešli hlavy států a vlád a ministři zahraničí a financí, aby projednali lisabonskou strategii a její realizaci a mezinárodní otázky.

Na svém každoročním Jarním zasedání přejímá Evropská rada ústřední úlohu při určování směru postupu EU v hospodářské, sociální a ekologické oblasti tak, aby byly naplněny cíle lisabonské strategie - přeměnit evropské hospodářství na nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou znalostí ekonomiku světa, schopnou udržitelného hospodářského růstu a nabízející stále větší počet a lepší pracovní místa a pevnější sociální soudržnost.

Na konci jednání vyslala Evropská rada signály o shodě dosažené ohledně

- prioritních cílů Evropské unie v souvislosti s lisabonským programem reforem,

- celé řady směrů a konkrétních opatření k dosažení těchto cílů.

Kromě toho přijala závěry k rozšíření EU a k řadě mezinárodních záležitostí. Úplné znění závěrů

Přístup ke spravedlnosti: Komise zahájila provoz nové jedenáctijazyčné webové stránky pro evropské občany

Tři měsíce od okamžiku, kdy vstoupilo v platnost Rozhodnutí Rady o zřízení evropské soudní sítě ve věcech občanských a obchodních se Komisi podařilo spustit novou webovou stránku, jejímž účelem je veřejnost informovat o právním řádu a právní praxi jednotlivých členských států a o komunitárním a mezinárodním právu:

http://europa.eu.int/comm/justice_home/ejn/Komisař odpovědný za spravedlnost a vnitro Antonio Vitorino tento počin přivítal a uvedl, že “evropští občané mají poprvé přístup k dobře strukturované a uživatelsky příjemné webové stránce, která nabízí podrobnosti o všech evropských právních systémech. Tyto informace jsou navíc dostupné ve všech jedenácti úředních jazycích EU a jsou zcela zdarma.”

[Podkladový text IP/03/423]

Reforma CAP: “Návrhy prosazují méně intenzivní hospodaření a zajištění zvyšujících se příjmů zemědělcům,” uvádí nová studie

Komise zveřejnila dvě nové analýzy návrhů reforem Společné zemědělské politiky (CAP) z ledna letošního roku. Ze studií vyplývá, že návrhy Komise na přerušení vazby mezi produkcí a dotacemi (tzv. rozpojení) budou působit ve prospěch přechodu na spíše extenzivní zemědělskou výrobu oproti dosavadní intenzivní a zemědělcům v EU zajistí významný nárůst příjmů. Podle analýz by se příjem zemědělských hospodářství měl zvýšit ve srovnání s rokem 2001 o 8,5 %. V rámci scénáře vycházejícího ze současné politiky (Agenda 2000) by vliv v zemích EU15 z hlediska příjmů byl celkově neutrální (-0,1 % v roce 2009). Výroba hovězího v EU15 ve střednědobém výhledu podle předpokladů poklesne o 2,7 % a do roku 2009 by se ceny výrobců hovězího měly zvednout o 7 %. Novým členským státům by reformovaná CAP zabezpečila navýšení příjmů vyplývající z rozšíření. V roce 2009 se zřejmě tržní příjem reálně zvýší o 17 % oproti situaci v roce 2002, bez započtení vlivu rozšíření. Při započtení vlivu postupného zavádění přímých plateb a rozvoje venkova by reálný nárůst příjmů mohl dosáhnout více než 45 %. Rozpojení by v nových členských státech mělo vyvolat trendy podobné trendům v EU15, neboť rozhodování producentů bude vedeno tržními úvahami, nikoliv snahou o maximalizaci dotací do hospodaření. Další podrobnosti o návrhu reformy jsou na adrese http://europa.eu.int/comm/agriculture/mtr/index_en.htm

[Podkladový text IP/03/429]

Zprávy Eurostatu

Čtvrté čtvrtletí 2002: Výkon stavebnictví poklesl v eurozóně o 0,8 % a o 0,2 % v EU15

Podle údajů Eurostatu poklesl ve čtvrtém čtvrtletí 2002 ve srovnání s třetím čtvrtletím téhož roku sezónně korigovaný výkon ve stavebnictví o 0,8 % v euro zóně a o 0,2 % v EU15. Ve třetím čtvrtletí byl výkon v euro zóně stabilní a v EU15 se zvýšil o 0,4 %, po poklesu o 1,2 % v obou zónách ve čtvrtletí druhém.

[Podkladový text STAT/03/33]

Evropská kinematografie v roce 2001: Irové chodí do kina třikrát častěji než Řekové a Finové. V roce 2001 se návštěvnost kin v EU zvýšila o 10 procent

V roce 2001 se návštěvnost kin v EU zvýšila o 10,2 % a dosáhla úrovně 930 mil. návštěv. Pokladny vykázaly příjem o 12,9 % vyšší - příjmy překročily hranici 5 mld. eur. První průměrné odhady návštěvnosti kin v EU v roce 2002 uvádějí, že oproti roku 2001 došlo v loňském roce jen k malým změnám.

V roce 2001 se počet diváků zvýšil ve všech členských státech kromě Finska (-8 %) a Belgie (-2 %). Nejvýraznější nárůst počtu návštěvníků zaznamenalo Německo (+17 %), Francie (+12 %) a Dánsko (+11 %).

V průměru navštívil v roce 2001 obyvatel EU kino 2,4krát, oproti 5,4 návštěv v USA a 1,3 v Japonsku. V rámci EU chodili do kina v roce 2001 nejčastěji Irové (4,2 návštěv na jednoho obyvatele). Po nich následovali Španělé (3,6) a na druhém konci žebříčku nejméně rádi do kina chodili Finové a Řekové (1,3). Zpráva Eurostatu, vydaná v předvečer slavnostního udílení Oscarů v USA, uvádí také údaje za Švýcarsko, Island, Norsko, USA a Japonsko.

Zprávy o rozšíření

Slovinské hlasování výrazně ve prospěch vstupu do EU

Devět z deseti slovinských voličů vyjádřilo své ano členství země v Evropské unii během referenda o vstupu země do EU: šlo o první lidové hlasování o vstupu do EU ve střední Evropě. Z předběžných výsledků právně závazného referenda vyplývá, že ve prospěch členství v EU hlasovalo 89,6 % voličů a ve prospěch vstupu to NATO 66 % voličů, viz http://www.rvk.si/referendum/eu-nato/eng/

Slovinský premiér Anton Pop prohlásil, že je výsledky nadšen, a označil je za “konec jedné éry a počátek nové”. Slovinský ministr zahraničí a dlouhodobý bojovník za nezávislost Dmitrij Rupel prohlásil, že hlasování o EU znamená konec přechodného období ve Slovinsku. Předseda Evropského parlamentu Pat Cox, který Slovinsko v době referenda navštívil, vedoucím slovinským činitelům poblahopřál se slovy: “Vrátili jste se do Evropy, kam patříte.”

Evropská komise přivítala “ohromnou podporu vyjádřenou slovinským lidem ve prospěch vstupu jeho země do Evropské unie”. Prohlášení Komise dále pokračovalo uvedením, že “V této době války má taková oddanost evropskému projektu, který je zaměřen na mír, stabilitu a blahobyt, zvláštní význam. Slovinsko nejen že vstoupí do hospodářky silného společenství, ale také do reálné unie založené na obraně univerzálních hodnot demokracie a lidských práv. …. Pevně doufáme, že státy a národy spojené Evropy společně sehrají při obraně a prosazování těchto základních hodnot ještě významnější úlohu.”

Další referendum se koná na Maďarsku dne 12. dubna. Viz také

http://europa.eu.int/comm/enlargement/negotiations/accession_process.htm

Summit EU se soustředil na podpis Přístupové smlouvy

Vedoucí činitelé EU na svém vrcholném zasedání minulý týden v Bruselu našli uprostřed jednání o Iráku také čas se dohodnout na prohlášení o rozšíření EU. “Po úspěšném uzavření přístupových jednání s Kyprem, Českou republikou, Estonskem, Maďarskem, Lotyšskem, Litvou, Maltou, Polskem, Slovenskou republikou a Slovinskem v prosinci 2002 v Kodani Evropská rada vítá značné úsilí všech zainteresovaných stran při dokončování Smlouvy a aktu o přistoupení, zaměřené na její podepsání 16. dubna 2003 v Aténách. Půjde o nesmírně významný okamžik, který zpečetí odhodlání současných i budoucích členských států se spojit při realizaci evropského projektu,” uvádí se v závěrech zasedání Evropské rady.

Parlament poskytl rozšíření další podporu

Zahraniční výbor Evropského parlamentu vyjádřil silnou podporu přistoupení deseti nových členských států v květnu 2004. Při hlasování 19. března v Bruselu uvedl, že je ještě třeba řešit některé zbývající problémy související s korupcí, demokracií a lidskými právy a že na tyto otázky zaměří zvláštní pozornost v rámci monitorovacího postupu, který probíhá od nynějška až do okamžiku vstupu. Celkově se však výbor vyjádřil ve prospěch procesu rozšíření.

Bude-li dosaženo dohody s Radou ministrů EU ve věci konkrétního rozpočtu zařazeného do Přístupové smlouvy, který Parlament stále ještě zpochybňuje, bude doporučení výboru předloženo k projednání na plenární schůzi celého Parlamentu dne 9. dubna ve Štrasburku. Tento termín byl původně Paramentu stanoven k formálnímu schválení: přistoupení každé nové země k EU vyžaduje souhlas absolutní většiny všech poslanců, tedy v současné době 314 z 626 hlasů.

Parlament však stále tvrdí, že jej kodaňská dohoda o financování rozšíření zatlačila na druhou kolej. Zahraniční výbor proto také schválil doporučení vypracované společně s rozpočtovým výborem, v němž trvá na tom, aby hlavy států nebo vlád zemí EU buď zrušily rozpočtové údaje již zapracované do Přístupové smlouvy, nebo souhlasily se zvýšením horního rozpočtového limitu na vnitřní politiku. Podle plánu má celý Parlament o tomto doporučení hlasovat dne 27. března, i když je možné, že do té doby bude s Radou dosaženo kompromisu.

Zahraniční výbor velkou většinou schválil celkovou zprávu o rozšíření, kterou přeložil jeho předseda Elmar Brok a která kodaňské dohodě dává jednoznačně zelenou. 55 členů hlasovalo pro, dva proti, jeden se hlasování zdržel. Rozhodnutí “znamená významný krok na cestě k završení jednoty evropského kontinentu. Naváže-li 9. dubna Parlament jako celek na směr udaný zahraničním výborem, pak již nic nebude stát v cestě slavnostnímu podpisu Přístupové smlouvy o týden později, 16. dubna přímo pod aténskou Akropolí” s deseti novými členskými státy, uvedl Brok po bruselském hlasování.

Výbor vyjádřil předpoklad, že vstup deseti nových členských států přispěje k “budování ještě silnější a efektivnější Evropské unie, k upevnění demokracie a míru, posílení její ekonomiky a udržitelného rozvoje na základě sdílených hodnot svobody, úcty k základním právům, dobrého řízení a právního státu”.

Někteří poslanci EP vyzvali Českou republiku, aby v souvislosti s dekrety československého prezidenta z roku 1945 učinila politické gesto. Prohlášení nově zvoleného českého prezidenta Václava Klause, v němž uvedl, že poválečné zacházení se sudetskými Němci a zločiny spáchané proti nim jsou podle dnešních měřítek nepřijatelné, však Brok považuje za “dostatečné .... politické gesto, které jsme očekávali”. Zpráva o České republice díky tomu prošla hlasováním poměrem 54 pro, 2 proti. Znění příslušné pasáže: “... předpokládáme, že po vstupu nových členských států v souladu se smlouvou budou všichni občané Evropské unie ve všech státech požívat stejná práva a diskriminaci nebude možno proti nim uplatňovat na základě žádných zákonů, soudních rozhodnutí ani úředních opatření”.

Výsledky hlasování o zprávách ve výboru:

Kypr: 57 pro, 1 proti, 2 se zdrželi

Česká republika: 54 pro, 2 proti

Estonsko: 56 pro, 2 proti, nikdo se nezdržel

Maďarsko: 58 pro, 1 proti, nikdo se nezdržel

Lotyšsko: 55 pro, 1 proti, 2 se zdrželi

Litva: 57 pro, 1 proti, 2 se zdrželi

Malta: 58 pro, 0 proti, 2 se zdrželi

Polsko: 53 pro, 4 proti, 3 se zdrželi

Slovensko: 56 pro, 1 proti, 2 se zdrželi

Slovinsko: 56 pro, 1 proti, 1 se zdržel

Poslanci EP také prosazují, aby na mezinárodní scéně rozšířená EU hovořila jedním hlasem. V důsledku vstupu deseti nových zemí se EU ocitne v novém geopolitickém postavení, které by však nemělo oslabit její vnitřní soudržnost, tvrdí poslanci. Výbor vyzval současné a budoucí členské státy k aktivní spolupráci při formulaci společné zahraniční a bezpečnostní politiky již nyní.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz